Úřady v cizině od roku 2010 odebraly 338 českých dětí. Dvě pětiny z nich se vrátily zpět do rodin

ČTK ČTK
21. 9. 2017 17:57
Zahraniční úřady odebraly od roku 2010 z rodin 338 českých dětí. Nejvíce případů bylo v Británii, následovalo Německo či Norsko. Vyplývá to z údajů Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Přibližně dvě pětiny odebraných dětí se vrátily zpět do rodin. Častým důvodem odebírání bývá hlavně ohrožení dítěte, týrání či pouhé podezření, jelikož v některých evropských zemích zákony zakazují fyzické tresty dětí.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: iStock

Praha - Úřady v cizině odebraly od začátku roku 2010 do poloviny letošního září 338 českých dětí z rodin. Týkalo se to 169 domácností. Nejvíc případů bylo v Británii. Zhruba dvě pětiny odebraných chlapců a děvčat se vrátily k rodičům, nebo šly k příbuzným v zahraničí i v ČR. Přibližně stejný podíl dětí se v cizině dostal k pěstounům a do adopce.

Vyplývá to z údajů Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD). Důvodem odebrání bývá ohrožení dítěte, týrání, zneužívání a zanedbávání i podezření na ně. V některých zemích zákon zakazuje fyzické tresty dětí.

Úřad poskytuje pomoc při vymáhání výživného ze zahraničí, při mezinárodních adopcích či při takzvaných mezinárodních únosech, kdy jeden z rodičů potomka odveze za hranice. Řeší i kauzy odebrání dětí v cizině. Už dřív opakovaně sklízel kritiku za svůj postup v případu Češky, které děti odebraly norské úřady.

Nejvíc odebrání v cizině bylo v roce 2016. Týkalo se to 74 dětí ze 44 rodin. Počet případů od roku 2010 rostl. Důvodem je i to, že od roku 2010 roste počet Čechů žijících v zahraničí. Letos do půlky září zahraniční úřady rozhodly o odebrání 36 českých dětí z 18 rodin.

Nejvíc českých chlapců a děvčat odebraly úřady v Británii. Od roku 2010 to bylo 284 dětí. Následovalo Německo, kde to bylo 19 dětí. V Norsku a Itálii úřady odebraly po třech dětech, v Irsku a Rakousku po sedmi, ve Španělsku osm.

K rodičům se vrátilo 72 dětí, dalších 24 se dostalo k příbuzným v cizině a 35 do širší rodiny v Česku. Stovka dětí šla v zahraničí k pěstounům a 45 do adopce. V ústavu v cizině skončily tři děti, v Česku pak 14.

"V Británii jdou děti obvykle do pěstounské péče či do adopce. Přibližně v polovině případů bylo české dítě vráceno do rodiny či do ČR. Jsme tak mnohem úspěšnější ve srovnání s vnitrostátním britským systémem," uvedl na posledním jednání sněmovního sociálního výboru ředitel úřadu Zdeněk Kapitán.

Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která se případům odebíraných dětí věnuje, některé rodiny s činností úřadu ale spokojeny nebyly. "Řešily to úprkem z Británie," řekla poslankyně. Podle ní by ČR měla svým občanům v cizině pomáhat. Chalánková poukazuje právě na kauzu Češky a jejích odebraných dětí v Norsku. Podle poslankyně pro ně česká strana nedělá dost.

Podle Kapitána úřad bojuje s "mýty", že se stát o své občany musí vždy postarat. "Novodobým kritériem v globalizovaném světě je kritérium obvyklého bydliště. Ochrana dítěte se tedy řídí právem v jeho bydlišti. Jestliže dítě žije rozhodnou část života ve Francii a chodí tam do školy, tak se případ řeší podle francouzského práva," popsal Kapitán.

S tím Chalánková (TOP 09) nesouhlasí. "Pokud je občanství přežitkem, tak je přežitkem i sám stát. Úřad se spíš soustředí na vymáhání výživného a na spory, kdy jeden z rodičů je v ČR a druhý v zahraničí," míní poslankyně.

Podle Kapitána je potřeba ale k případům a k vyjednávání o nich s úřady jednotlivých států přistupovat opatrně. Při pohledu z Česka totiž nemusí být zřejmé, jak situace v české rodině za hranicemi skutečně vypadala. V jednom z případů úřady v Británii odebraly děti Čechovi, který tam byl stíhán za násilnou činnost. Nakonec mu po vyjednávání s českou stranou potomky vrátily a rodina odjela zpět do ČR. Tady pak děti kvůli špatné péči skončily v ústavu. "Případy jsou mnohem barevnější. Nevolme politické řešení pro záležitosti, které nejsou politické," dodal Kapitán.

Případy odebírání dětí v cizině řeší i Evropský soud pro lidská práva. Před dvěma týdny rozhodl v jedné kauze, která se týkala Norska. Podle soudců norské úřady umístěním odebraného dítěte k pěstounům místo k prarodičům právo stěžovatelky na rodinný život neporušily. Podle rozhodnutí norských soudů, které lidskoprávní soud posuzoval, se matka nedokázala o syna postarat a chlapec by u prarodičů neměl nejlepší podmínky.

Kvůli porušení práva na rodinný život, spravedlivý proces a svobodu projevu si u lidskoprávního soudu na Norsko stěžuje i E.M., kterou norské úřady zbavily rodičovských práv. Děti jí odebraly kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání, to se ale nepotvrdilo. Sourozenci vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách, s matkou a příbuznými se nevídají. Stížnost žena podala před dvěma měsíci.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
Další zprávy