Za dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo do Česka zhruba 200 tisíc uprchlíků. Více než polovinu tvoří podle ministerstva vnitra děti, většina dospělých jsou ženy. Prchají ze země, kde ruské jednotky bombardují města a další civilní cíle. Kromě ubytování a jídla potřebují také lékařskou péči. Odborníci upozorňují, že bude potřeba očkovat ty, kteří z Ukrajiny nemají o vakcíně potvrzení. Ani zdaleka přitom nejde jen o očkování proti koronaviru.
Začít budou muset zdravotníci u dětí. Pokud je budou chtít rodiče dát do školky, musí prokázat, že potřebné vakcíny mají, nebo je nechat očkovat. Podle zákona je v Česku nutné, aby děti ve školce byly očkované. "Přístup musí být stejný. Pokud dítě vakcínu nemá, neměli by ho do školky přijmout," upozornil předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Mezi povinná dětská očkování patří především hexavakcína, která má chránit proti šesti nemocem - dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence typu B a onemocnění způsobenému bakterií Haemophillus influenzae b. Dále se očkuje proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím, rizikové děti také proti tuberkulóze.
Do základních škol mohou jít ukrajinské děti bez očkování, neočkovaní jsou v nich i čeští žáci. "Pokud školák z Ukrajiny vakcínu odmítne, těžko mu proto nástup do školy zakážeme," uvedl Chlíbek. Jednotný postup nyní řeší ministerstvo zdravotnictví, stanovisko vydá v nejbližších dnech, prohlásil jeho mluvčí Ondřej Jakob.
Vakcinologové doporučují, aby Ukrajinci získali nárok na očkování hrazené ze zdravotního pojištění podle českých pravidel. Týkat by se mělo i vakcín proti covidu-19. Proti němu je zatím plně očkováno jen 34 procent Ukrajinců, což je v evropském srovnání jedno z nejnižších čísel. Země byla oproti Česku pozadu, dostatečný počet vakcín dostala se tří- až čtyřměsíčním zpožděním.
Riziko představují také tuberkulóza a spalničky. V roce 2019 bylo na Ukrajině 77 případů tuberkulózy na sto tisíc obyvatel, v Česku pouhých pět. Před několika lety se také země potýkala s rozsáhlou epidemií spalniček, které v Česku téměř vymizely.
Čestné prohlášení místo očkovacího průkazu
Pravidla pro očkování se ale na Ukrajině od Česka příliš neliší, upozorňuje epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. "Jedním z rozdílů je tuberkulóza. Na Ukrajině je vakcína proti ní povinná, u nás jen pro rizikové skupiny," připomněl.
Stejně jako u koronaviru je na Ukrajině nižší proočkovanost i u dalších nemocí. Česká vakcinologická společnost uvádí, že v roce 2020 bylo proti záškrtu, tetanu, černému kašli nebo spalničkám očkováno v zemi kolem 80 procent lidí, v některých oblastech i méně. V Česku je to asi 90 procent lidí. Odborníci proto doporučují, aby praktičtí lékaři či pediatři během prvních zdravotních prohlídek kontrolovali Ukrajincům očkovací průkazy.
Nejvíce sledovat by podle Chlíbka lékaři měli očkování proti spalničkám, černému kašli, dětské obrně a tuberkulóze. Pokud Ukrajinci průkaz nebudou mít, budou mít čtyři týdny na to sehnat třeba fotokopii, jinak k nim mají lékaři podle Chlíbka přistupovat jako k neočkovaným.
Prymula i Chlíbek se nedomnívají, že by se s příchodem uprchlíků objevily znovu nemoci, které už v Česku vymizely. "Pokud stát přijme patřičná opatření, jako je doočkování dětí, a příchozí dostanou adekvátní zdravotní péči, je riziko minimální," řekl Chlíbek.
Pro zjednodušení situace vakcinologové navrhují, aby lidé bez očkovacího dokladu mohli podat čestné prohlášení, že vakcinaci prodělali. České úřady by ho měly uznat. Ministerstvo zdravotnictví teď o postupu jedná. "V nejbližších dnech bychom měli mít závazné stanovisko," sdělil mluvčí Jakob.
Kapacitu na očkování uprchlíků podle Prymuly zatím Česko má. "Problém by nastal, pokud by přišlo mnoho set tisíc až milion migrantů. Tak velké rezervy nejsou," uvedl český epidemiolog.
Nejvíce uprchlíků zatím z Ukrajiny přišlo do Polska, koncem týdne to bylo 1,5 milionu. Evropská komise odhaduje, že by jich do EU mohlo přijít až osm milionů. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) prohlašuje, že Česko je schopné postarat se o 250 tisíc lidí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už ale varoval, že uprchlíků může být až půl milionu.
"Pokud předpokládáme, že polovinu migrantů tvoří děti, znamená to stotisícové dodávky vakcín, které nebyly dopředu nasmlouvány a nemusí být dostupné. To může znamenat problém," upozornil Prymula.
Ukrajinci potřebují léky na stres i úzkosti
Zatímco se diskutuje o očkování, přicházejí první uprchlíci do ordinací českých lékařů. Využívají i nabídky bezplatného ošetření od některých praktiků. "Mají běžné zdravotní problémy, jako je nachlazení, záněty nebo bolesti kosterně-svalové soustavy," říká praktický lékař Rodin Schwarz z Velkých Přílep.
Často ale po útěku z válečné zóny přicházejí s psychickými problémy. Podle pražského praktického lékaře Jiřího Hodise si kromě léků na vysoký krevní tlak chodí nejčastěji pro prášky na spaní nebo proti strachu a úzkosti. Také pražská praktička Monika Koubová říká, že převažují chronická onemocnění a stres. "Jedná se o ležící pacienty, nemocné rakovinou nebo lidi s běžnou angínou," dodal Cyril Mucha, další praktický lékař z Prahy. Právě v hlavním městě je nápor uprchlíků největší.
Lékaři se nejspíš budou muset vypořádat také s vyšším počtem HIV pozitivních pacientů. "Z hlediska zátěže zdravotního systému je nutné si uvědomit, že se na Ukrajině asi 130 tisíc lidí léčí s HIV. V Česku je to zlomek tohoto čísla," poznamenal Prymula v České televizi.
Zhruba 300 až 400 uprchlíků, kteří už jsou v Česku, bude také potřebovat dialýzu ledvin. Bez ní jim hrozí vážné zdravotní komplikace i smrt. Jejich stav navíc zhoršila dlouhá, několikadenní cesta. Například Oleh, který pochází ze Záporožské oblasti, musel na "umělou ledvinu" už během cesty. "Musel si udělat dialýzu ve Lvově, aby vůbec přežil," uvedl Martin Kuncek, ředitel sítě dialyzačních středisek skupiny B. Braun.
Předsedkyně České nefrologické společnosti Romana Ryšavá říká, že bez dialýzy může nemocným stoupnout hladina draslíku v krvi a přivodit i úmrtí. Přílišné zavodnění může zase způsobit otok plic. "Pokud vůbec nemočí, tak za dva nebo tři dny potřebují odstranit vodu z těla," řekla pro ČTK.
Uprchlíci, kteří v Česku získají zvláštní vízum připravené pro ně vládou, se mohou přihlásit k veřejnému zdravotnímu pojištění. Získají tak nárok na stejnou péči jako Češi. O pacienty, kteří potřebují dialýzu, se ale zdravotníci podle Nefrologické společnosti postarají i před vyřízením potřebných dokladů.
Ministerstvo zdravotnictví prohlašuje, že nápor na ordinace zvládne. "Ujišťuji všechny občany, že s poskytovateli zdravotní péče řešíme, jak rozložit zátěž na zdravotní systém tak, aby nedošlo k jeho přetížení ani k omezení péče, nedostatku léků a odkládání plánovaných a specializovaných úkonů," slíbil na Twitteru ministr Vlastimil Válek (TOP 09).
