Astana - Prezident Miloš Zeman souhlasí s názorem, že Ukrajina by neměla vstoupit do NATO. Země by měla být neutrální a mělo by dojít k její takzvané finlandizaci, řekl v úterý Zeman v kazašské metropoli českým novinářům. Finlandizace je s ohledem na poválečný vztah Finska a Sovětského svazu chápána jako podřízení zahraniční politiky jinému státu se zachováním vlastní svrchovanosti.
Prezident reagoval na otázku, zda souhlasí se stanoviskem německého ministra zahraničí Frank-Waltera Steinmeiera, který členství Kyjeva v NATO odmítá. "Já s tímto názorem naprosto souhlasím," řekl Zeman.
Steinmeier se ve víkendovém rozhovoru pro německý časopis Der Spiegel vyslovil proti členství Ukrajiny v Alianci. "Připouštím partnerské vztahy Ukrajiny a NATO, nikoli ale její členství v Alianci," řekl německý politik. Hospodářská a politická modernizace Ukrajiny je podle něj "projektem na několik pokolení". V této souvislosti nemá ani smysl spekulovat o členství Ukrajiny v Evropské unii, řekl Steinmeier.
Ukrajina je podle dosud platné ústavy neutrálním státem a její členství ve vojenských paktech je nepřípustné. Nová proevropská koalice, která vzešla z nedávných parlamentních voleb, ale v připravovaném programovém prohlášení členství v Severoatlantické alianci označuje za jeden ze svých cílů. Prezident Petro Porošenko v neděli prohlásil, že o vztahu země k NATO nebude rozhodovat nikdo jiný než ukrajinský lid v referendu.
"Chtěl bych (Steinmeiera) ještě doplnit slovy předsedy SPD pana (Sigmara) Gabriela, která pronesl v Srbsku, kde říkal, že Německo by mělo přehodnotit v pozitivním smyslu své vztahy s Ruskem," poznamenal Zeman. "Jsem rád, že dochází k postupnému obratu. I když jsem byl jeden z těch, kdo za tento obrat sklidili, nechci říci urážky, ale poměrně hloupou formu agrese, tak vidím, že tato tendence se posiluje," dodal prezident.
"Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci," řekl český prezident.
Finlandizace je pojem odvozený od postavení Finska vůči SSSR po druhé světové válce, definitivně formulovaný v Pařížské smlouvě (1947). Finsko pro udržení své suverenity podřizovalo svou zahraniční politiku SSSR. Obecně označuje finlandizace vliv velmoci na politiku sousedního malého státu.
Termín finlandizace se dostal do politického slovníku po druhé světové válce jako označení pro komplikovaný vývoj vztahu poválečného Finska k Sovětskému svazu. V zájmu zachování své svrchovanosti tehdy Finsko řídilo svou zahraniční politiku s ohledem na stanoviska sousední komunistické mocnosti. Finlandizace se od té doby chápe jako dobrovolné uznání vlivové sféry mocného souseda.
Jiný výklad pojmu nabízí prezidentský mluvčí. Podle Jiřího Ovčáčka je finlandizace označením pro neutrální status. "Finlandizace není definována jako podřízení zahraniční politiky jinému státu, ale jako neutrální status, tedy pomyslný most," vzkázal mluvčí ČTK esemeskou.
Podle Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Pražského hradu, je finlandizací rozuměno "samostatné, dobrovolné sebeomezení některých ambicí ve prospěch ochrany vlastních vyšších národních zájmů".
