Praha - Zastaví se těžba hnědého uhlí v severozápadních Čechách skutečně před Horním Jiřetínem, anebo budou těžební stroje pokračovat dál a na dva tisíce obyvatel se bude muset odstěhovat?
Podle speciální premiérovy komise je odpověď jednoznačná: České elektrárny a teplárny se aspoň bez části "hnědého zlata" za ekologickými limity neobejdou. A čím dříve o tom kabinet Mirka Topolánka rozhodne, tím lépe.
K tomuto doporučení dospěl expertní tým poté, co na Topolánkovu žádost prověřil závěry nezávislé komise, která pod vedením předsedy Akademie věd Václava Pačese připravila pro vládu návrhy dalšího vývoje energetiky v zemi.
"Razantní odklon od domácího hnědého uhlí by měl vážné negativní důsledky pro energetiku České republiky, podniky i domácnosti již v blízké budoucnosti," uvádí se v právě zvěřejněné zprávě oponentní komise, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
Cena tepla se může prudce zvýšit
Oponentní tým jako největší nedostatek práce Pačesovy komise označil to, že v žádném scénáři dalšího energetického vývoje nepočítá s využitím dostupných zásob uhlí za limity těžby, které v roce 1991 stanovila vláda Petra Pitharta, aby ochránila severočeské obce před rozšiřováním povrchových dolů.
"Nevyužití části těchto zásob by vedlo k akceleraci energetické dovozní závislosti a zvýšilo by výrazně rizika zásobování teplem a elektrickou energií," uvedl tým pod vedením Topolánkova šéfa poradců Pavla Stehlíka.
Podle oponentů reálně hrozí, že by se kvůli nedostatku uhlí mohlo prudce zdražit teplo pro domácnosti, anebo ho být dočasně nedostatek.
Při konzervativním postupu je přitom možné za ekologickými limity vytěžit více než 400 milionů tun hnědého uhlí. Zásoby jsou ovšem více než dvojnásobné - asi 950 milionů tun.
"Tyto zásoby nezávislá energetická komise zcela opomíjí, ačkoliv ve své zprávě potvrzuje světový a evropský trend návratu k uhlí," tvrdí oponentní tým. Dodal, že například Německo, Španělsko, Velká Británie a Portugalsko hnědouhelné hornictví dotovaly miliardami eur.
Pačes: Nejde jen o uhlí, žijí tam lidé
Předseda nezávislé energetické komise Václav Pačes se ohradil proti tvrzení oponentního týmu, že se jeho lidé vůbec nezabývali možným prolomením ekologických limitů v severozápadních Čechách.
"Doporučili jsme, aby se k tomu otevřela vážná, seriózní diskuse," řekl Aktuálně.cz Pačes. Dodal, že otázku případné změny těžební hranice není možné zúžit pouze na získání uhlí pro elektrárny a teplárny.
"Má to daleko širší dopady, než jen že bude více uhlí," upozornil Pačes. Dodal, že prolomení pomyslné hranice těžby a přestěhování obyvatel Horního Jiřetína by mělo další sociální či zdravotní dopady.
Premiér Topolánek při nedávné návštěvě Horního Jiřetína slíbil tamním lidem, že za jeho vlády těžební stroje Pithartovy limity nepřekročí. Vláda v září navíc schválila novelu horního zákona, která má usnadnit odpisy zásob uhlí, po čemž už roky volají právě jiřetínští obyvatelé.
Uhlí za limity potřebujeme, tvrdí oponenti
Podle oponentního týmu by však kabinet měl mít možnost porovnat různé varianty, tedy i tu s těžbou uhlí za platnými ekologickými limity.
"Vláda nemá možnost porovnat tuto alternativu s ostatními. Doporučujeme, aby se alespoň část těchto zásob stala součástí státní energetické politiky," navrhuje oponentní rada.
"Využití zásob domácích zdrojů, včetně těch za hranicemi územních ekologických limitů, je pro Česko nezbytné z bezpečnostních a ekonomických důvodů," dodali oponenti, podle nichž hrozí, že by se dovozní závislost země mohla zvýšit z 43 procent v roce 2005 na 80 procent v roce 2030.
Tyto výpočty napadl Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace. Tvrdí, že uhlí za limity nemá na dovozní závislost nijak velký vliv.
"V případě prolomení limitů se na velkolomu ČSA bude těžit 50 milionů tun uhlí ročně, což jsou v přepočtu necelá tři procenta ze současné energetické spotřeby," řekl Aktuálně.cz Rovenský.
