Sedmdesát osm stránek má dokument s názvem Hlavní směry vzdělávací politiky České republiky, který se objevil první listopadový den na internetu. V době, kdy se v souvislosti se školstvím debatuje hlavně o stávce učitelů, nevzbudil dokument téměř žádnou pozornost, ale už v příštích dnech tomu bude jinak.
Ve čtvrtek proběhne na pražském magistrátu konference za účasti všech důležitých hráčů, kteří se kolem vzdělávání pohybují. A všichni budou mluvit právě o zmiňovaném dokumentu, na kterém pracovala osmičlenná skupina odborníků v čele s profesorem Arnoštem Veselým, který je vedoucím Centra pro sociální a ekonomické strategie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
"Je zpracovaný velmi kvalitně, což netvrdím jenom já, ale řada dalších odborníků, kteří se s ním už seznámili. Teď půjde o to, abychom tyto výsledky zapracovali do našich plánů, což je na bedrech mého ministerstva," sdělil Aktuálně.cz ministr školství Robert Plaga, který expertní tým letos v lednu jmenoval a který slibuje, že hlavní směry vzdělávací politiky poslouží jako základ pro budoucí podobu školství, která vzniká pod označením Strategie 2030+.
"Celý dokument o směřování vzdělávání je začátkem zásadních změn. Pokud se strategie vzdělávání naplní, bude to opravdu velký den pro vzdělávání v naší zemi," dodává. Předlouhé debaty nejen politiků, ale především učitelů, ředitelů škol a mnoha odborníků o tom, kam by mělo směřovat české školství, tak mají konečně něco, co je sepsáno na papíře.
"Teď považuji za nejdůležitější to, abychom našli co největší politickou shodu na dalším směru vzdělávání. Jestli se nějaký další ministr školství vydá mírně doprava nebo doleva, je v podstatě jedno, pokud se všichni shodneme na tom, že priorita vzdělávání je sepsána právě v dokumentu, který ve čtvrtek představíme na magistrátu," avizuje Plaga.
Učitel má být průvodcem vzděláváním, ne předkladatelem informací
Pokud jde o samotný obsah hlavních směrů vzdělávací politiky, ministr Plaga Aktuálně.cz sdělil, že on osobně považuje za nejdůležitější podporu učitelů a ředitelů škol.
"Toto jsme podcenili. Máme obrovskou autonomii škol, která ale nebyla v posledních 15 letech doprovázena jejich podporou," míní Plaga. Školy podle něj sice mají velkou volnost, jenže tato volnost není doprovázená jejich podporou, což vede k izolaci škol. "Lidé na školách potom necítí podporu a nemají si kam sáhnout, aby zvýšili kvalitu škol. Proto je pro mě zásadní podpora ředitelů a učitelů jako klíčových hráčů, díky kterým můžeme zvednout kvalitu školství," dodává Plaga.
Jak by tedy měla vypadat budoucnost českého školství podle zmiňovaného dokumentu? Experti jako první strategický cíl jmenují nutnost zaměřit vzdělání více na získání schopností "potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život". Druhým cílem je snížení nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnění maximálního rozvoje potenciálu žáků a studentů.
"Problém nerovnosti je v současnosti nesmírně závažný. Na tomto je nezbytné zapracovat," upozorňuje sociolog Dan Prokop, který je členem expertního týmu a garantem tohoto druhého strategického cíle. "Musíme snížit počet žáků, kteří nedosáhnou na žádné střední vzdělání, nebo dosahují velmi nízkých úrovní gramotnosti. A musíme také posílit výsledky zaostávajících škol a regionů. Nejvíce jich je v Karlovarském a Ústeckém kraji. Procento takových žáků musí být podstatně menší," říká Prokop.
Návrh expertů zároveň obsahuje několik cest, jak strategických cílů dosáhnout. Mluví například o nutnosti proměny obsahu vzdělávání, podpoře učitelů či ředitelů, zvýšení odborných kapacit i zvýšení financování. Tyto body jsou následně rozpracované do dalších podrobností, upravit se má například hodnocení žáků, kteří musí mít rovný přístup ke vzdělání, snížit se má administrativní zátěž, přehledný má být také systém vzdělávání učitelů.
Změnit se má mnohé ve způsobu výuky, v testování žáků i v jednotných přijímacích zkouškách na střední školy i maturitní zkoušky. Jinak by měla vypadat také práce učitelů. "Z role předkladatele informací by se měl změnit na mentora či průvodce vzděláváním," doporučují experti.
Ti se také zmiňují o nedůvěře ve školství, což je viditelné i v těchto dnech, kdy školské odbory vyhlásily stávku, ke které se mnohé školy připojují.
"Zdá se, že v oblasti vzdělávání existují skupiny aktérů, které sdílí jen své informace a perspektivy a nejsou příliš konfrontovány s jinými pohledy a perspektivami. Například komunikace mezi centrálními a regionálními institucemi veřejné správy, školami, zaměstnavateli, rodiči a dalšími je nedostatečná, což vede k malé míře důvěry, zbytečnému obviňování, 'hledání viníka', dezinformacím a nespolupráci," upozorňuje osmičlenná skupina expertů.
Ministr Plaga jde za senátorem Drahošem
Jestli tuto koncepci podpoří kromě Plagova hnutí ANO i další strany, se teprve uvidí. Ministr se každopádně snaží zapojit ostatní strany a odborníky jiného politického zaměření.
Svědčí o tom například to, že už v pátek půjde se zmiňovaným dokumentem do Senátu za předsedou výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jiřím Drahošem a jeho politickou platformou pro vzdělávání, kterou senátor už dříve ustavil ze zástupců sedmi politických stran, specializujících se na školství. Cílem je hledání shody na tom, jak by české školství příštích let mělo vypadat.
"S panem ministrem jsem o celé záležitosti už mluvil a on v pátek na zasedání naší platformy opravdu přijde. Jsem samozřejmě rád, že se něco koncepčního kolem vzdělávání děje. Ale musím se přiznat, že koncepcí a strategií jsem zažil ve svém životě už mnoho a na nejrůznější témata. Ještě důležitější než strategie bude její implementace," sdělil Aktuálně.cz senátor Drahoš.
Podle něj je dlouhodobým problémem, že chybí politická shoda na tom, kudy a jak by se mělo školství ubírat. I proto vytvořil platformu, ve které sedí zástupci různých stran za jedním stolem.
"Podporuji strategické cíle vzdělávací politiky 2030+, které byly zatím zčásti zveřejněny, ale zároveň cítím, že pro jednotlivé politické strany by nemělo být nejdůležitější vytvářet 'originální' reformy vzdělávacího systému. Důvodem, proč se u nás zatím nic moc nepohnulo, je to, že se politické strany nejsou schopné shodnout na základních věcech, přestože se zhruba v osmdesáti procentech věcí ve školství překrývají," říká Jiří Drahoš, který podle svých slov usiluje právě o tuto shodu.
Gazdík: Ve školství chybí motivace
Členem platformy je mimo jiné za Starosty a nezávislé Petr Gazdík, který nedávno předložil se senátorem a bývalým rektorem Masarykovy univerzity v Brně Mikulášem Bekem dokument s názvem Vzdělávání pro 21. století. Gazdík považuje za jeden z největších problémů školství motivaci.
"Jestli něco českému školství obrovsky chybí, tak je to motivace. Do první třídy vchází nadšený prvňáček a z deváté třídy nebo od maturity odchází zpruzený absolvent, unavený životem i mládím, kterého nebaví takřka nic," tvrdí Gazdík, který má jako radní Zlínského kraje na starosti právě školství.
Co se z návrhů Gazdíka a Beka dostane nakonec do škol, zatím nelze předvídat, ale v některých bodech se shodují s experty jmenovanými ministrem Plagou. Třeba pokud jde o kritiku příliš velkého množství informací, které se musí žáci na školách učit do nejmenších detailů.
"Doba, kdy pan učitel vyprávěl dětem, jak to vypadá v Americe, a děti na něj hleděly s otevřenými ústy, je už v čudu, protože děti mají díky internetu daleko větší možnosti poznávat svět. Učitel musí být nově spíše koučem, který vede děti k tomu, jak se mají vzdělávat, a pomáhá jim v tom," říká Petr Gazdík.
