Roman Göttlicher na vysoké škole studoval historii, zajímalo ho klínové písmo a starověký Blízký východ. Vedle doktorátu si udělal pedagogické minimum a nastoupil na učiliště. Tam mladého učitele plného ideálů čekal tvrdý střet s realitou. Nedokázal si ve třídě zjednat pořádek.
Vydržel přes rok, pak koupil fitness centrum a roli středoškolského kantora vyměnil za osobního trenéra. Tak málem skončila učitelská kariéra muže, který ve čtvrtek ve Valdštejnské zahradě v Praze převzal cenu Global Teacher Prize. Ocenění uděluje nezisková vzdělávací organizace EDUin pro nejinspirativnější učitele.
V posilovně strávil dvanáct let. "Jako trenér jsem zjistil, že jsem vlastně pořád učitel. V obou profesích je nutné pracovat s motivací druhých a navazovat vztahy založené na vzájemné důvěře. K tomu jsem si procházel syndromem vyhoření a nakonec jsem se oklikou vrátil k tomu, co jsem původně chtěl dělat - k učení," vypráví Göttlicher.
Fitness centrum prodal a nastoupil na Střední průmyslovou školu, Obchodní akademii a Jazykovou školu ve Frýdku-Místku. Působí tam jako výchovný poradce, učitel dějepisu a občanské výchovy. Jelikož je škola odborně zaměřená, žáci tyto předměty mají jen v prvním, případně druhém ročníku.
Göttlicher se snaží, aby si z jeho hodin odnesli něco víc než znalost letopočtů. "Učení pro mě není primárně o vyučovaném předmětu, chci žáky posouvat jako lidské bytosti," přibližuje svoji filozofii. Za rok toho v dějepise příliš probrat nestihnou, Göttlicher se proto soustředí na moderní dějiny. Učí je takzvanou badatelskou metodou. Nepřednáší před tabulí, místo toho dá dětem k dispozici historické prameny, ukáže jim fotografie, pustí videa a ony samy hledají odpovědi na klíčové otázky 20. století.
"Je úplně zbytečné, abych jim dával výklad, oni si zapisovali a pak to papouškovali. Snažím se vybírat témata tak, aby pro ně byly i dnes relevantní a třeba holocaust nebo dění v 50. letech dávám do souvislosti se sociální psychologií. Pokládáme si otázku, jak bychom se v daných situacích zachovali my," popisuje.
Nejvíce ho baví s žáky řešit morální dilemata. Jako příklad uvádí Karla Čurdu, který zradil parašutisty stojící za útokem na Reinharda Heydricha. Prostřednictvím mobilní aplikace studenti v hodině na škále od jedné do deseti zhodnotí, jak moc jeho zradu chápou nebo odsuzují. Potom to spolu rozebírají.
Učitel roku, který občas dostane čtyřku
Göttlicher se angažuje v projektu Dějepis+ Národního pedagogického institutu pod ministerstvem školství. Jeho cílem je proměnit výuku moderních dějin tak, aby se v něm děti lépe naučily pracovat s informacemi a rozvíjely kritické myšlení.
Na konci školního roku si nechává od žáků dát vysvědčení. "Považuji to za nezbytnou součást učitelské profese. Zpětnou vazbu potřebuje každý, kdo se chce někam posunout. A protože já podávám zpětnou vazbu jim, je pro mě důležité, abych věděl, kde já sám mám rezervy," říká oceněný kantor.
Děti mu udělují známky a píšou slovní hodnocení. Sem tam i on dostane čtyřku. "Souvisí to s badatelskou metodou. Některým nevyhovuje, radši by se učili data, jména, prostě penzum znalostí. Občas mi vytýkají, že by se chtěli učit jakoby normálně," přiznává. "Je to pro mě signál, abych se snažil výuku dělat co nejpestřejší a variovat ji," dodává.
V budoucnu by dál chtěl působit v projektu Dějepis+ a více se soustředit na témata spojená s motivací a psychickou podporou žáků. Sám má za sebou psychoterapeutický výcvik a zvláště v poslední době jej trápí nárůst psychických problémů dětí.
Zapomínat by se podle něj nemělo ani na učitele. Vzhledem k tomu, že si prošel deziluzí na začátku kariéry, považuje za velmi důležité, aby nováčci dostali v prvních pár letech podporu v podobě provázejících a uvádějících učitelů, tedy mentorů z řad zkušenějších kolegů.
Umí zaujmout žáky průmyslovky
Porota Global Teacher Prize na Göttlicherovi ocenila, že dokáže nadchnout pro dějepis a společenské vědy žáky školy, pro které tyto disciplíny nejsou centrem zájmu. "Zaujalo nás, že jim jako učitel umí látku přizpůsobit, že jim přináší témata, která je oslovují, jsou současná a mohou je sledovat v historickém kontextu," zdůvodnil předseda poroty Lumír Al-Dabagh. Zaujalo je i to, že při práci využívá zkušenosti z předchozí profese a sebereflexi.
Na druhém místě skončila učitelka matematiky ze základní školy v Krnově Markéta Mylková. Třetí místo obsadila Tereza Vítková z pražské Základní školy Trojská. Cílem ocenění Global Teacher Prize je podpořit kvalitní pedagogy, zvýšit prestiž učitelského povolání a vytvářet komunitu lidí, která se vzájemně inspiruje a sdílí spolu zážitky z praxe.
