Jana Nečasová, tehdy Nagyová, na podzim 2012 v rozporu se zákonem instruovala trojici představitelů Vojenského zpravodajství, aby sledovali manželku tehdejšího premiéra Petra Nečase Radku. Tehdy ještě Nagyová pracovala coby vedoucí Nečasova sekretariátu a s předsedou vlády udržovala milostný poměr. Sledováním Radky Nečasové chtěla získat informace, které by vedly k rozbití premiérova manželství.
Případ loni na jaře pravomocně uzavřel Městský soud v Praze, všem čtyřem aktérům rozdal podmíněné tresty. Jana Nečasová z případu vyšla s nejpřísnější sankcí - soud jí uložil tři roky vězení s podmíněným odkladem na pět let. Nečasová se stejně jako zbylí tři odsouzení proti trestu brání dovoláním. Ovšem jako jediná chce po Nejvyšším soudu, aby se podrobně zabýval okolnostmi nařízení odposlechů. V kauze byly klíčovým důkazem.
"Je podán návrh na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu," potvrdil zjištění Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Současně také potvrdil, že návrh podala Nečasová. Podnět od ní instance obdržela loni 29. listopadu. Zajímavé přitom je, že podle zjištění Aktuálně.cz pod návrhem není podepsaný její stávající advokát Petr Burzanovský.
Z hlediska taktiky obrany před Nejvyšším soudem zvolila Nečasová krok, jenž dává smysl. Je praktický jisté, že proti odposlechům vznesla argumenty i v samotném dovolání. Jinými slovy se jimi soud probere v rámci dovolacího řízení, které má na starosti senát soudce Jiřího Říhy. Samotné návrhy na přezkoumání zákonnosti odposlechů vyřizují na Nejvyššímu soudu dva specializované senáty.
"Od obhajoby to není hloupý tah"
Jak zjistilo Aktuálně.cz, v kauze Vojenského zpravodajství je přezkoumá senát soudce Jiřího Pácala. Nečasová tím zvýšila svou šanci, že odposlechy a jejich nařízení projdou zevrubnou, dvojí prověrkou. "Lze si představit, že důvodem podání takového návrhu je, že dotyčný chce, aby se tím Nejvyšší soud zabýval opravdu důkladně," sdělil Aktuálně.cz zkušený trestní advokát Tomáš Sokol.
Pokud by senát na základě návrhu Nečasové vyhodnotil odposlechy a jimi získané důkazy jako vadné, může z toho Jana Nečasová při dovolacím řízení těžit. "Pokud by dovolací senát rozhodoval později, tak si myslím, že by bylo možné, aby se rozhodnutí o odposleších promítlo do jeho rozhodování," upozornil Aktuálně.cz trestní advokát Tomáš Gřivna.
Tisíce odposlechů, jednotky návrhů na přezkum
- Vzhledem k počtu nařízených odposlechů (v roce 2018 jich bylo 5512), dostává Nejvyšší soud poměrně málo podnětů k přezkumu zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
- V roce 2012 byly tři, o rok později čtyři, v roce 2014 jich přijal šest. Roku 2015 se na Nejvyšší soud obrátilo devět lidí a rok později to bylo 18 lidí. K 29. listopadu loňského roku byla Nečasová devátým člověkem, který o přezkum požádal.
Kdyby senát odposlechy shodil ze stolu, ale samotné dovolání Nejvyšší soud zamítl, i tento výsledek by mohla Nečasová využít ve svůj prospěch. "V takovém případě by mohla mít nabito před Ústavním soudem, kde by mohly být využitelné odlišné závěry o použitelnosti odposlechů. Od obhajoby to není hloupý tah to takto zkusit," dodal Gřivna.
Advokát Nečasové zůstává zdrženlivý
Jestli se Nečasová těmito úvahami při zmíněném podnětu skutečně řídila, lze jen odtušit. Advokát Petr Burzanovský, který manželku expremiéra zastupuje v dovolacím řízení, je ve věci návrhu kvůli odposlechům zdrženlivý. "Bohužel k informacím, o nichž se zmiňujete, vám nejsem schopen poskytnout jakékoli bližší informace," řekl Aktuálně.cz. Jestli podnět pro svou klientku vypracoval, nepotvrdil ani nevyvrátil.
Podle informací Aktuálně.cz je v systému Nejvyššího soudu u zmíněného podnětu k přezkumu odposlechů kolonka určená pro zastupujícího advokáta prázdná. Na druhou stranu není vyloučené, že ze zmíněného podnětu kvůli odposlechům Nečasová nebude mít nic.
Jednak může příslušný senát zjistit, že nasazení operativní techniky proběhlo podle zákona. Navíc není nikde psáno, že "odposlechový" senát podnět věcně projedná. Institut Nečasovou použitého návrhu primárně neslouží obviněným, jako je ona. Tedy lidem, jejichž kauza se dostala k soudu, který při objasňování případu posuzuje i zákonnost důkazů. "Tento prostředek by měl v zásadě umožnit přezkum odposlechů těm, kteří tuto šanci neměli, protože se třeba jejich trestní věc k soudu nedostala," podotkl advokát Sokol.
Kauza zneužití Vojenského zpravodajství byla jednou ze čtyř trestních věcí, kterou rozkrýval bývalý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. V červnu 2013 kvůli tomu zasahoval na Úřadu vlády, což vedlo k pádu tehdejšího kabinetu Petra Nečase. Ve větvi vojenské tajné služby dostali pravomocné podmíněné tresty vedle Nečasové její někdejší ředitelé Ondrej Páleník a Milan Kovanda a také bývalý důstojník služby Jan Pohůnek.
