Nepamatuji, že by se na sjezdu KSČM takto hovořilo o justičních vraždách po roce 1948. Pan prezident jim věnoval poměrně velkou část projevu a a následně hovořil o pokání. Překvapila vás jeho kritika minulosti?
Pro mne je přednostní, že pan prezident přijel a na sjezdu KSČM projev řekl. Byl to malý krok pro pana prezidenta a velký skok pro KSČM. Co se týká obsahu, je to Miloš Zeman, jak ho znám. Takto mluví od počátku, a že se známe hodně dlouho. Včetně hodnocení minulosti, včetně kritiky, justičních vražd. V projevu tedy není nic nového, co by mne překvapilo. A viděla jste reakce delegátů, pan prezident měl potlesk ve stoje.
Může názor Miloše Zemana jednou v KSČM převládat?
Po převratu v devadesátém roce jsme přijali usnesení, ve kterém se za všechny tyto záležitosti omlouváme. Mnohokrát jsme to potom v podstatě na každém sjezdu potvrdili, mnohokrát jsme to opakovali. Možná to pan prezident neslyšel. Ale pro mne osobně je to vedlejší. Rozhodující je, že pan prezident přišel na sjezd KSČM. Je to velkým skokem pro KSČM směrem k legitimizaci před očima občanů. Když prezident chodí na sjezdy, tak je to asi normální slušná strana.
Není to signál z úst pana prezidenta, že omluva zkrátka nestačí a měli byste dělat víc pro to, abyste se vypořádali s minulostí?
Omluvu jsme mnohokrát opakovali. Dokonce sami provádíme hodnocení minulosti. Skutečně to není jednoduchá věc, když si uvědomíte, že je tu řada bývalých členů KSČ. Nesmí to být to černobílé, nesmí to být jednostranné. Každý sjezd udělá kousek práce na hodnocení minulosti. Věřím, že programová konference v příštím roce v tomto ohledu může udělat další kousek práce. Pro mne je to otevřený proces, který bude ještě nějakou dobu pokračovat. Není to tedy na popud prezidenta, děláme to stejně.
Ale máte členy, kteří zpochybňují vraždu Milady Horákové, zpochybňují historické události. Nepřišel čas, abyste udělali nějaký výrazný krok směrem k minulosti?
Jsem rád, že jsme stranou širokého názorového spektra a pokrýváme značnou část levicové názorové občanské poloviny. Do tohoto spektra samozřejmě patří i hodnocení minulosti, které se u některých členů objevuje. Neberu to jako hlavní. Hlavní pro mne je program a že jsme schopní se dohodnout na jeho realizaci. A tyto věci se postupem času mohou zpřesňovat.
Jaký je váš názor na to, co říkal pan prezident?
Sám jsem stál a tleskal projevu Miloše Zemana. Minulost hodnotím i pozitivně, nejen negativně. Moji rodiče a prarodiče v té minulosti žili a pracovali, děda byl členem francouzského hnutí odporu, komunista, a byl následně v koncentračním táboře. Táta i máma byli dělnické profese. Mám tuto minulost, a ta mne přirozeně řadí tam, kde jsem. Myslím, že není třeba na to pohlížet jen černě, že se děly jen zločiny. Samozřejmě ale není možné pohlížet na minulost jen růžově, že se děly jen pozitivní věci. Kdyby to tak bylo, tak tu žádný převrat v roce 1989 neměl žádnou šanci.
Co procesy 50. let a justiční vraždy?
Mnohokrát jsme se na to téma vyslovili. Někteří naši funkcionáři se dokonce skládali na pomník Milady Horákové. S tím skutečně nemám problém, sám v sobě to mám vyřešené. Kdyby nebylo i těchto věcí, neměl rok 1989 šanci na změnu společenských poměrů. Bylo to špatné a víckrát jsem řekl, že žádný politický názor nebo nesouhlas s politickým názorem nemůže být důvodem perzekucí vedoucích až k trestu smrti.
Případy lidí, které zmínil pan prezident, považujete za justiční vraždy?
Pokud ti lidé byli odsouzení za názor, za nesouhlas s režimem, tak s tím nesouhlasím, a už víckrát jsem to řekl.
A byly to justiční vraždy?
Jestli to byly justiční vraždy nebo ne - nejsem právník, neumím to posoudit. Z dnešního pohledu se na to hledí jako na justiční vraždy. A opakuji. Pokud je někdo odsouzený k trestu smrti za názor, je to prostě vražda.
Nedal pan prezident svým projevem komunistům pomyslnou facku?
Ne.
Plísnil vás hodně.
Když jsem slyšel mluvit pana prezidenta na sjezdu sociální demokracie, tak k nám byl velmi mírný a laskavý.
