Trest pro Matulu za nadržování platí, jako soudce končí

ČTK ČTK
18. 12. 2013 17:30
Městský soud mu potvrdil osmnáctiměsíční podmínku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Za nadržování zlodějům, kteří ukradli 74 milionů korun, potvrdil odvolací Městský soud v Praze kladenskému soudci Vlastimilu Matulovi osmnáctiměsíční podmíněný trest, což pro soudce znamená zánik funkce.

Stejně vysoký trest dostal i bývalý zaměstnanec ministerstva spravedlnosti Vladimír Chrástecký, který navíc pět let nesmí vykonávat vedoucí funkci v orgánech veřejné moci. Rozsudek je pravomocný.

Podle verdiktu muži zmanipulovali řízení o podnětech k podání stížností pro porušení zákona tak, že někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová přerušila v červnu 2010 výkon trestu Josefu Blažkovi a Rudolfu Tesárkovi. Ti byli odsouzeni k desetiletému vězení za krádež 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury u Hořic na Jičínsku.

Ministryně zároveň podala v jejich prospěch stížnost pro porušení zákona. Nástupce Kovářové Jiří Pospíšil (ODS) vzal sice v srpnu 2010 stížnosti zpět, muži se ale do vězení nevrátili. Utekli do zahraničí a až po několika měsících byli zadrženi v Thajsku, odkud je přivezla česká policie.

Doporučil přerušení trestu

O Blažkově žádosti původně rozhodovala jedna z ministerských referentek, která doporučila stížnost pro porušení zákona nepodat. Tehdejší ředitel odboru dohledu Chrástecký však spis následně přidělil Matulovi, který byl tehdy na ministerstvu na stáži.

Matula pak Blažkově žádosti vyhověl a navrhl ministryni stížnost podat, sám navíc učinil stejný návrh i v případě Tesárka. Přerušení výkonu trestu Matula doporučil, ačkoliv měl k dispozici rozhodnutí tří soudů včetně Nejvyššího soudu o tom, že vina byla prokázána.

"Existuje jediné možné rozumné vysvětlení pro takového počínání. Tímto závěrem je to, že zde existoval kriminální záměr, respektive účelové zadání na dosažení propuštění odsouzených prostřednictvím rozhodnutí ministryně," prohlásil předseda odvolacího senátu Jan Kareš.

Podle něho o tom svědčí například to, že Matula téměř nezdůvodnil podání návrhu na propuštění vězňů, nebo v něm zatajil, že Nejvyšší soud již dříve odmítl dovolání Tesárka s Blažkem.

"Rozsudek o úmyslném jednání obou obžalovaných je zcela správný," podotkl soudce. Domnívá se však, že kromě trestného činu nadržování měl být skutek kvalifikován i jako zneužití pravomoci. Za to by dvojici hrozil výrazně přísnější trest. "My jsme neměli zákonnou možnost pro zpřísnění trestu, proto jsme rozhodli tak, jak jsem citoval z výroku našeho rozsudku," dodal Kareš.

Matula podá dovolání

Matula se však s odsuzujícím verdiktem nechce smířit a zřejmě podá dovolání k Nejvyššímu soudu. "Já můžu říci jenom tolik, že zřejmě bude nutné ve věci podat dovolání," uvedl. Advokát Chrásteckého Jiří Matzner pak doplnil, že se rozhodne teprve po prostudování písemného odůvodnění dnešního rozsudku.

Policie prověřovala i roli tehdejší ministryně Kovářové, pro její vinu však nenašla důkazy.

Situace, kdy soudce přijde o talár v důsledku odsouzení za trestný čin, je výjimečná. Jediným dosud známým případem byla kauza soudkyně svitavského okresního soudu Jany Šefrnové, kterou koncem července 2006 poslal pražský vrchní soud za podvod na šest let do vězení.

Šefrnová si vypůjčila bezmála 14 milionů korun, které měly sloužit na nákup nemovitostí či pozemků. Zpočátku je používala na práci s dětmi ze sociálně slabých rodin, později už šly půjčené peníze jen na zaplacení starších dluhů a především na úroky.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Policie odložila kauzu známek, kvůli níž skončil ministr Kremlík

Policie odložila kauzu tendru na elektronické dálniční známky, kvůli níž v lednu skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Odložení případu ale ještě přezkoumá státní zastupitelství. Na webu to ve středu uvedla Česká televize na základě informací Vrchního státního zastupitelství v Praze. Trestní oznámení podával premiér Andrej Babiš (ANO), který zakázku na známky označoval za předraženou.

"Věc byla policejním orgánem odložena," řekl nyní ČT státní zástupce Marek Bodlák. Pražské Vrchní státní zastupitelství však rozhodnutí policie ještě prověří. "Spisový materiál dosud nebyl kompletně přezkoumán," uvedl Bodlák.

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v lednu oznámil, že IT části systému elektronických dálničních známek, včetně e-shopu a mobilní aplikace, vytvoří firma Asseco Central Europe. Systém měla také firma následně čtyři roky provozovat a celkem měla od státu dostat 401 milionů korun. Zakázka byla vedena v utajovaném režimu a nebyla vyhlášena klasická veřejná soutěž. Kritizovali to opoziční poslanci, a poté i premiér uvedl, že je zakázka předražená a SFDI o ní vládu neinformoval. Zakázka byla zrušena, Babiš navrhl odvolání Kremlíka a kvůli tendru podal trestní oznámení.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Europoslanci varovali vlády před ovlivňováním nezávislosti médií

Vlády některých států Evropské unie se podle europoslanců pokoušejí umlčovat nezávislá média a omezovat jejich pluralitu. Evropský parlament ve středu vyzval Evropskou komisi, aby pravidelně hodnotila nezávislost médií v členských zemích a jejich vlastnické struktury. Poslanci v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů také odsoudil násilí, pronásledování a nátlak, kterým čelí novináři v některých členských státech EU.

"Média by měla sloužit pravdě, nikoli lži. Měla by sloužit voličům, nikoli těm, kteří jsou u moci, a moc by měla kontrolovat," prohlásila zpravodajka přijatého usnesení Magdalena Adamowiczová zastupující v EP polskou opozici. Rezoluce konstatuje, že v některých případech se vlády snaží tuto roli médiím komplikovat a oslabovat jejich nezávislost a pluralitu. Parlament je "hluboce znepokojen sílícími politickými útoky na média a odsuzuje nedostatečnou ochranu jejich zdrojů". Poslanci kritizovali i stav veřejnoprávních médií v některých zemích, která jsou podle nich "ukázkou provládní propagandy".

Evropská komise od letošního roku posuzuje pluralitu médií v členských zemích v rámci ročního hodnocení stavu právního státu. Ve většině zemí je podle Bruselu situace vyhovující. V Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Maltě má však komise obavy z možného vlivu vládnoucích politiků na veřejnoprávní i soukromá média. Česka, Bulharska a Kypru se zase týkaly výtky spojené s nedostatečnou transparentností vlastnictví médií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy