reklama
 
 

Členka SPD i šiřitelka fake news. Kdo je žena, která varuje zákonodárce před úmluvou

12. 11. 2018 8:00
Zástupkyně iniciativy Tradiční česká rodina přinesla do sněmovny petici proti Istanbulské úmluvě | Video: Radek Bartoníček |  02:18
Když Ivana Schneiderová dostala minulý týden na jednání poslanců o Istanbulské úmluvě otázku, kdo vlastně je, představila se stručně. Řekla, že stojí za občanskou iniciativou Tradiční česká rodina, a ukázala několik tisíc podpisů, které dokázala shromáždit proti úmluvě. Příběh této ženy, která získala možnost přímo ve sněmovně promlouvat k zákonodárcům, ilustruje, jak se v dnešní době lidé díky internetu a sociálním sítím dokážou mobilizovat. Její příběh je zajímavější, než se může na první pohled zdát.

Mezi několika stovkami příznivců a odpůrců Istanbulské úmluvy, kteří minulé úterý prezentovali své názory v Petičním výboru Poslanecké sněmovny, nebylo možné Ivanu Schneiderovou z Olomouce přehlédnout. Nikdo jiný totiž nepoužil na adresu úmluvy tak vyhrocený slovník jako ona.

"Je to genocida rodiny, genocida dětí, mužů i žen, otců i matek. Kdo souhlasí s ratifikací, souhlasí s genocidou svého národa. Kdo podporuje ratifikaci, souhlasí s obchodem s bílým masem," tvrdila mimo jiné ve svém vystoupení, během kterého ji odpůrci úmluvy odměnili dlouhým potleskem, zatímco zastánci kroutili při jejím vystoupení nesouhlasně hlavou.

Mezi nimi například ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová, podle které o žádnou genocidu nejde, ale naopak se bude moci ještě lépe pomoci obětem domácího násilí. "Víme, že problém domácího násilí a násilí na ženách je třeba řešit systémově a komplexně. Instanbulská úmluva popisuje nástroje pomoci, díky komplexnímu přístupu nezůstane žádná oběť bez pomoci," oponovala Schneiderové i dalším.   

Ivana Schneiderová takovou pozornost jako nyní dosud nezažila. Vystupovala po boku řady odborníků i politiků, ať už šlo o zmiňovanou ženskou lobby, která dala dohromady s Amnesty International přes 10 tisíc podpisů pro úmluvu, nebo o spolek Středoevropská inspirace reprezentovaný bývalou poslankyní TOP 09 Ninou Novákovou, která přinesla přes 12 tisíc podpisů proti přijetí úmluvy. Schneiderová se v této společnosti nemusela za výsledek své práce nijak hanbit, přinesla petici s více než osmi tisíci podpisy přímo na papíře a další tisíce nasbírala po internetu.

Kdo je tedy tato žena, proč vystupuje s takto vyhraněnými názory a jak se jí podařilo získat několik tisíc podpisů pod petici proti úmluvě? 

"Jsem pouze zástupkyně občanské iniciativy Tradiční česká rodina. Mámy a tátové nám dali důvěru, abychom je zastupovali," tvrdila poněkud skromně a sama byla patrně překvapena, jaké pozornosti se jí dostává.

Najednou se objevila ve vrcholné politické instituci, byla ve vysílání České televize a dostala se mezi ty, kteří můžou mít velký vliv na to, zda český parlament úmluvu přijme, nebo nepřijme. Zvláště, když premiér a šéf nejsilnější strany Andrej Babiš z hnutí ANO hodně přihlíží k tomu, kam zrovna fouká vítr veřejného mínění. Redakce Aktuálně.cz zmapovala poslední léta života Ivany Schneiderové.

Vše pro SPD Tomia Okamury

Do roku 2015 znal nyní šestapadesátiletou Ivanu Schneiderovou jen úzký okruh lidí z jejího okolí a pár přátel z Facebooku, na kterém ale nebyla nijak aktivní. Za sebou měla nelehké roky, během kterých podle svých slov vychovala své čtyři děti, starala se o nemocné příbuzné, sama se následně potýkala se zdravotními problémy a k tomu všemu měla za sebou těžkou manželskou krizi. Na jaře roku 2015 do Evropy mířily stovky tisíc uprchlíků a ona patřila k těm, kteří sledovali tuto masu lidí s obavami.

"Podívejte, já proti těm lidem nic nemám, kdyby to byli opravdu uprchlíci, ženy, děti, starci, nemocní. Třeba jako v Jemenu potažení kůží, umírající hlady," vrací se do doby, kdy začala být veřejně aktivní. Podle ní se do Evropy dostávali na lodích hlavně dobře živení, svalnatí muži od patnácti do pětačtyřiceti let. "Kdoví, kolik je tady infiltrovaných teroristů, potom stačí skupina dvaceti padesáti, aby vám rozložili stát. Dokonce v televizi vojenští analytici před tímto varovali politiky, to je něco neskutečného," stěžuje si.

Při povídání s ní je hned patrné, že hodně čte, sama vzpomíná, jak byla schopná při výchově dětí kojit, vařit a ještě v jedné ruce držet knížku. S příchodem internetu přidala brouzdání po webech, při kterém se ale zjevně hodně orientuje na informace, které jsou blízké jejímu vidění světa. "Když se podívám na její Facebook podrobně, první, co mě praští do očí, je to, že sdílí nejrůznější směsici konspiračních teorií a dezinformací," sdělil Aktuálně.cz Jan Cemper, šéfredaktor webu Manipulátoři.cz, který upozorňuje na lživé články na internetu.

Při pohybu po internetu byla pro Ivanu Schneiderovou velmi důležitá zdánlivě triviální rada od známých: "Chceš toho vědět ještě víc? Vygoogli si to." Jak sama upozorňuje, ne že by nevěděla o existenci stránky Google, ale netušila, kolik se toho dá s pomocí tohoto vyhledávače najít. "Zjistila jsem, jak moc důležité je zvolit správná slova, abych našla to, co potřebuji," říká.

Čtení informací na internetu ji ale už zcela neuspokojovalo, chtěla přejít k "akci". Nevzpomíná si už, jak se to stalo, ale dostala se k přihlášce do SPD Tomia Okamury, jehož politika ji oslovuje. Myslela si, že přihláškou a pasivním členstvím všechno skončí, jenže dostala pozvánku na stranické setkání, kde nabídla pomoc. V té chvíli dostal její život zcela nový směr. Díky zkušenostem z doby, kdy pracovala jako pojišťovák, byla zvyklá pohybovat se mezi lidmi a vyznala se v základních administrativních programech. Straně se hodila. 

Začala SPD pomáhat s kampaní do krajských voleb v roce 2016 a později také do říjnových parlamentních voleb v roce 2017 i říjnových komunálních voleb v roce 2018. Z čerstvé členky strany se rychle stala nepostradatelnou silou, a dokonce volebním zmocněncem, který se stará o všechno možné, počínaje nominacemi SPD do volebních komisí až po organizaci předvolebních stánků po celé Olomouci. Dokonce se objevila na 20. místě kandidátky za Olomoucko do Poslanecké sněmovny.

Istanbulská úmluva

Co řeší?
Svého druhu nejobšírnější a nejambicioznější mezinárodní smlouva zaměřená na prevenci a potírání násilí páchaného na ženách a domácího násilí. Jejím cílem je nulová tolerance tohoto násilí. Úmluva považuje násilí vůči ženám za porušení lidských práv a formu diskriminace. Zavádí soubor průlomových definic trestných činů, například i mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, nebezpečné pronásledování (stalking), vynucený potrat a vynucená sterilizace. Také ale například ustanovuje nadnárodní orgán GREVIO, který má naplňování úmluvy v jednotlivých zemích monitorovat.

Kdy a kdo?
Úmluva byla přijata už v roce 2011 Výborem ministrů Rady Evropy v tureckém Istanbulu. Podepsalo jí 46 zemí, ratifikovalo zatím 32. Mezi zeměmi, které dosud neratifikovaly, je vedle Česka například také Slovensko, Maďarsko, Bulharsko, Řecko, Litva, Lotyšsko, Velká Británie a Irsko.

Kontroverze
Úmluvě je kritiky mimo jiné vyčítáno, že celý problém pojímá výrazně ideologicky, jako "třídní boj" mezi muži a ženami napříč lidskými dějinami. Odpůrci též vyjadřují obavy z přesunu některých kompetencí na neziskový sektor či z dopadů na vzdělávací systém.   

I díky ní měla SPD co slavit, strana se dostala do Poslanecké sněmovny a ona se stala v Olomouci asistentkou poslance Pavla Jelínka.  

Když ale loňské podzimní volby skončily a začal letošní rok, Ivaně Schneiderové rušný život začal chybět. "Moji známí mi začali říkat, že jsem v té době měla absťák," směje se. Dál procházela internet i maily od svých známých, z nichž v jednom byla informace, že se na jaro letošního roku chystá demonstrace proti Istanbulské úmluvě. 

Dokument jí už ležel řadu měsíců na stole, navíc v hlavě měla vzpomínku na jeden z pořadů Svobodného vysílače, internetového rádia, které mnohdy šíří polopravdivé informace nebo přímo fake news. Jednalo se o pořad členů byzantského katolického patriarchátu, kteří bojují za "pravou katolickou víru" a tradiční rodinu. Původně nechtěla na demonstraci jít, byla rozladěná z toho, že krátce předtím demonstrovali mladí lidé proti prezidentovi Miloši Zemanovi, k jehož příznivcům se hlásí.

Nakonec se rozhodla, že na demonstraci proti úmluvě přece jen půjde. "Všechny informace do sebe zapadaly, jak vystoupení těchto kněží v rádiu, tak další věci. Původně jsem si ale myslela, že se proti úmluvě už nedá nic dělat, protože byla podepsaná a hotovo. Pak jsem si ale přečetla, že ještě musí být nějaká ratifikace," vzpomíná. Zjistila si, co všechno ratifikace obnáší, a když si přečetla, že dokument musí ještě podepsat sněmovna a Senát, začala "jednat".

Stop kradení dětí z našich rodin

Po zmiňované demonstraci využila své zkušenosti z předvolební kampaně SPD i sociálních sítí a oznámila, že zorganizuje sama manifestaci proti úmluvě. "Když jsem dala na Facebook tento svůj úmysl, do dvou minut se mi nabídl kamarád, zda budu potřebovat aparaturu. Tak se vše dalo do pohybu. Zajistit shromáždění, propagaci, aby tam někdo přišel, a hlavně čím oslovit," popisovala pro přátele své první kroky s dodatkem, že tentokrát nebude propagovat žádnou politickou stranu. 

Na internetu si našla petici Slováků, oslovila známé a společně dali dohromady českou verzi. Ještě zbývalo dát dohromady petiční výbor, což nebylo podle jejích slov jednoduché, ale Ivana Schneiderová není opravdu typ, který by se nechal odradit, pokud je o něčem naprosto bytostně přesvědčený.

Do světa posílala všemi možnými způsoby petici, aniž by tušila, že během několika měsíců sežene mnoho podpisů a nakonec se dostane do parlamentu i před televizní kamery. Zájem lidí o pomoc s rozšiřováním petice i petičními místy byl okamžitý. "Nabídli se mi tátové na pořadatele, maminky k petičním stánkům, sami se hlásili," popisuje Schneiderová, která vzpomíná, jak hned s "babkama" vyrazila k vlakovému nádraží v Olomouci, kde se postavily k pultíkům s peticí.

Sotva se vrátila domů, sedla ke kávě a hned založila při kávě na Facebooku skupinu "Tradiční rodina". Její akce nabírala na síle, kromě jiného začala probíhat první setkání rodin v Olomouci, Brně, Praze, Ostravě, Zlíně či Uherském Brodě. 

Velký vliv na to, že se na peticích proti úmluvě objevilo tolik podpisů, mělo i to, že Schneiderová společně s dalšími kritiky úmluvy nechali napsat na petiční stánky jedno burcující heslo: Stop kradení dětí z našich rodin. Když začínali podpisy sbírat, ještě ho neměli, ovšem brzy poznali, že pouhý nápis "Proti Istanbulské úmluvě" lidi nepřitahuje. "Lidé nechápali, co tato úmluva je, šli nebo jeli kolem a nic, žádná reakce. Chtělo to petardu mezi oči," přiznává.

S novým heslem se zájem lidí podstatně zvedl, byť v úmluvě se o "kradení" dětí nic nepíše, ani z ní nic takového nevyplývá. Jak tento rozpor Ivana Schneiderová vysvětlí? "Ano, uznávám, je to silné slovo, ale berte to jako v uvozovkách," odpovídá nejdříve. Následně začne popisovat soudní případy, kdy podle ní soudy neoprávněně odeberou z nějakého důvodu dítě z rodiny.

"Když je takový rozsudek de facto na základě objednávky a je neoprávněný, což se děje, tak je to ve výsledku ukradení dítěte," tvrdí. Žádný konkrétní případ objednávky v Česku však nejmenuje. "Máme tu ale případy z Norska, Anglie a Německa, kde byla tato úmluva již ratifikována," prohlašuje.  

Byla v šoku, její manžel jí oznámil, že chce být ženou

Při delším povídání s Ivanou Schneiderovou je ale zřejmé, že její boj proti Istanbulské úmluvě a za tradiční českou rodinu má ještě hlubší pozadí. Týká se jejího osobního života. Před několika lety jí její manžel oznámil, že se cítí být více ženou než mužem.

"Z manžela byla ve 45 letech 'žena', která nevěděla, zda žít s chlapem, či ženou," říká Ivana Schneiderová, která se s ním rozvedla. "Od začátku jsme otevřeně diskutovali, ale byl pevně rozhodnut, co chce. Časem jsme museli přerušit všechny kontakty," pokračuje v povídání.

Tato osobní zkušenost měla patrně vliv na její boj za tradiční českou rodinu a proti úmluvě, ve které vidí další možnou pohromu pro rodiny. "To, co jsme zažili ve vlastní rodině, bylo pro nás velmi zraňující," podotýká a má výhrady k tomu, jak se lidé hlásí k jiné sexuální orientaci, zejména, když jsou příliš mladí.

"Nejdříve o tom takoví lidé uvažují, laškují s tím, začínají být středem pozornosti, líbí se jim to. Potom to začnou masírovat do děcek a klavírovat i do dalších, aby se také hlásili k jiné sexuální orientaci. Dotyční mají co dělat, aby takovému naléhání odolali. A už vůbec se mi nelíbí, že by si děcko mohlo už od patnácti let říci o změnu pohlaví, takový návrh u nás existuje," míní. 

Slova mnoha obhájců úmluvy, ať zaznívají od kohokoliv, naprosto odmítá. Ať už argumentují tím, že tato úmluva neohrožuje rodinu, nebo že naopak napomůže například boji proti násilí v rodinách. I na samotném jednání Poslanecké sněmovny mohla slyšet výhody úmluvy například od zástupců Úřadu vlády či ministerstva spravedlnosti, ale ona je o své pravdě i boji absolutně přesvědčená. Zvláště, když se proti úmluvě staví také část veřejnosti, někteří odborníci a nemálo poslanců a dalších politiků hned několika stran.

"Máme ústavu a Listinu základních práv a svobod, které zaručují rovnost pohlaví a důstojnost každého člověka, máme Listinu práv dítěte. Vše máme zakotveno v našem právním řádu, nepotřebujeme úmluvu," namítá.

I když petiční akce proti úmluvě skončila, pro ni nic nekončí. Dál vyzývá své příznivce k aktivitě a k tlaku na politiky až do chvíle, kdy úmluvu definitivně odmítnou. Co politici udělají, nelze předvídat. Premiér Babiš ji sice podporoval, ale i v jeho poslaneckém klubu ANO má úmluva kritiky, mnoho odpůrců je v některých jiných stranách a také v Senátu. 

Další varování, tentokrát kvůli smyšlenému článku

Ivana Schneiderová se kromě toho chce dál věnovat práci pro SPD a dál bude pročítat a sdílet články na Facebooku. Zatím jako poslední sdílela smyšlený článek o tom, jak při zavádění páté generace bezdrátových systémů pro mobilní sítě údajně vzniká elektrosmog, který způsobuje smrt zvířat. 

"Varuji vládu a všechny, které by napadlo v České republice zavádět na zrychlení internetu 5G věže. Všichni ve vlastním zájmu a zájmu zdraví vašich nejbližších seznamte se s důsledky, které tyto věže způsobují!!! Šiřte to, ať se o tom lidé vůbec dozvědí!" vyzývá Schneiderová emotivně na Facebooku. 

Pokud si však člověk vyhledá původní zahraniční článek, ve kterém byly fotky mrtvých ptáků použity, zjistí, že se v něm o žádném 5G vysílání nepíše. Veterináři se domnívají, že zemřeli na nějaký vir. V tuto chvíli probíhají testy.

autor: Radek Bartoníček | 12. 11. 2018 8:00

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama