Před nástupem k výsadkářům čekají na adepty těžké zkoušky. Po dokončení testu ověřujícího jejich psychickou zdatnost i fyzické minimum následují tři dny, během kterých musí absolvovat pětikilometrový běh s kládou v týmu, desetikilometrový "zrychlený přesun", překážkovou dráhu nebo 35 kilometrů dlouhý pochod se zátěží. Po několika takto náročných disciplínách na ně čeká ještě napsání eseje, která má dokázat, že účastník umí přemýšlet i unavený a nevyspalý.
Podle zástupce velitele chrudimských výsadkářů Ivo Zelinky se přijímací řízení liší podle toho, zda chce uchazeč vstoupit k bojové části, a musí tedy splnit podmínky kategorie A, nebo chce nastoupit například k jednotce bojového zabezpečení, kde jsou podmínky o něco mírnější. Právě nejvyšší podmínky za zhruba deset let existence výběrového řízení žádná žena až do minulého týdne nesplnila.
Protože Zuzana S. (armáda chrání její identitu) ještě studuje, k výsadkářům nastoupí až po dokončení střední školy. Podle Zelinky výsledky výběrového řízení platí dva roky.
Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové je nyní v armádě téměř 13 procent žen, v celém resortu ministerstva obrany to pak je asi 20 procent. Čísla v posledních letech o něco klesají, v roce 2014 to bylo 13,85 procenta. Podle Dvořákové je důvodem masivní nábor z posledních let, kdy armáda obsazuje především pozice, na kterých dominují muži.
Ženy nejčastěji slouží v podpůrných funkcích, jako je logistika, zdravotnická a ekonomická služba či personalistika. Méně časté je pak uchycení žen u tankistů, pilotů nebo u průzkumníků.
Počet žen na velitelských postech je poměrně nízký, obsazují asi pět procent velitelských funkcí, a to spíše nižších. V poslední době ale roste počet žen s vysokými hodnostmi, například letos v květnu prezident Miloš Zeman jmenoval druhou generálku. K loňskému roku také v armádě sloužilo již osm plukovnic. Podplukovnic je v české armádě více než 100.