Tornádo podle svědků zasáhlo Lubnou kolem 13:00. "Prvotní průzkum radarových dat zde jasně ukazuje na konvektivní buňce přítomnost takzvaného hook echa, radarové signatury, která svědčí o tom, že to, co způsobilo v Lubné škody, byla minisupercela," uvedli meteorologové. Jeden ze svědků podle nich viděl na vlastní oči chobot tornáda. "Situaci sledujeme a vyhodnocujeme," dodal Český hydrometeorologický ústav.

"Trošku nás to tady zasáhlo, jeden dva baráčky, lidé si dali zpátky tašky, všechno je v pohodě, nebylo to tak hrozné," řekl starosta Josef Chadima (SNK obce Lubná). Osobně tornádo neviděl, ale místní lidé ano, dodal.

Tornáda jsou součástí takzvaných supercel, což jsou silné bouře rotující kolem své osy. Meteorologové ale upozorňují, že samotné supercely nemusí být provázeny extrémními jevy, tedy ani tornády. Na území Česka se ročně vyskytnou maximálně jednotky tornád, v naprosté většině slabých, některý rok se neobjeví tornádo žádné. Každý rok se ale vyskytnou desítky supercel.

Letos se již na začátku dubna objevilo tornádo poblíž Letovic na Blanensku. Prošlo územím o délce asi čtyři kilometry a způsobilo zejména lokální vývraty v lesích. Bylo na stupni nula, tedy nejslabším. Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5.

Lidé si těchto jevů všímají intenzivněji především po ničivém červnovém tornádu z roku 2021, které se prohnalo částí Břeclavska a Hodonínska. Tornádo o rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu za sebou tehdy nechalo devastující škody na majetku a šest obětí na životech. V některých obcích dosáhlo až čtvrtého stupně, silnější předtím v Česku nikdy nebylo.