Odborníci a právníci z Ligy lidských práv zpracovali studii o tom, jak se situace ohledně dodržování práv dětí v Česku vyvíjela v uplynulých třech letech.
"S politováním musíme konstatovat, že od posledního doporučení Výboru pro práva dítěte OSN nedošlo v oblasti práv dětí k velkému pokroku. Přičinou je roztříštěnost dětské problematiky, ta je považována většinou za okrajovou. Důsledkem je v mnoha případech neuspokojivá situace," uvedla ve zprávě Liga lidských práv.
Tisíce do ústavů
Liga vycházela ze statistik ministerstev a nevládních organizací a také z konkrétních případů, které právníci Ligy řešili. V Česku podle nich stále tisíce dětí zbytečně končí v ústavech a dětských domovech. Jejich počet se přitom od devadesátých let nijak nemění, v ústavní péči je asi dvacet tisíc dětí.
To je i případ dvouapůlletého chlapečka, o kterého pečovala jeho nevlastní matka. Musela ale zároveň pečovat o svou nemocnou matku. Otec dítěte se slovenskýcm občanstvím neplatil na dítě výživné. Chlapec tak kvůli špatné finanční situaci rodiny skončil v dětském domově. Když chtěla žena chlapce zpět do péče a obrátila se na soud se žádostí o zrušení umístění v domově, neuspěla. Pouhé dva dny před tím, než soud o chlapci rozhodoval, byl na návrh dětského domova převezen do podobného zařízení na Slovensku. Žena se musela přestěhovat na Slovensko a podstoupit soudní jednání znovu. Podle právníků Ligy se tak zbytečně o šest měsíců prodloužil pobyt dítěte v dětském domově. |
Infobox
DĚTI V ÚSTAVECH
- Jejich počet se od 90. let takřka nemění. V ústavní péči je zhruba 20 tisíc dětí, z toho přes 10 tisíc žije v ústavech sociální péče, 7500 v dětských domovech a výchovných a diagnostických ústavech a téměř 1500 ve zdravotnických zařízeních - kojeneckých ústavech a dětských domovech pro děti do tří let.
- Ústavní výchova jednoho dítěte stojí v Česku 200 až 300 tisíc korun ročně.
- Náklady státu na poskytnutí životního minima jednoho dítěte je přibližně 40 tisíc ročně, zajištění vzdělání stojí 30 tisíc ročně.
Náklady na jedno dítě mimo ústavní výchovu jsou tak asi 70 tisíc korun.
Podle mezinárodního srovnání počtu dětí do tří let umístěných v ústavech je na tom Česko špatně. Na deset tisíc českých dětí totiž připadá šedesát klientů ústavů. "Slovinsko a Island nemají žádné dítě v ústavu na 10 000 dětí v populaci, Velká Británie jedno dítě, Norsko dvě a Rakousko tři děti," uvedla Veronika Kristková z Ligy lidských práv.
Podle Ligy je hlavním důvodem nedostatečná státní podpora náhradní rodinné péče. Umístění dítěte do náhradní rodiny také trvá neúměrně dlouho.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si zlepšení situace slibuje od novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí, který začal platit minulý týden. Ten například umožňuje to, že pokud rodiče nebudou schopni zajistit dítěti potřebné podmínky, bude možné dítě na přechodnou dobu svěřit do pěstounské péče prověřeným rodinám. Zvyšuje také příspěvky pěstounským rodinám.
Bité a týrané děti
Česko podle Ligy lidských práv stále patří mezi země s velmi vysokým počtem týraných a utýraných dětí. Odhady Nadace Naše dítě ukazují, že na Linku bezpečí každý měsíc volá přes dvě stě dětí, které si stěžují na fyzické, psychické týrání nebo sexuální zneužívání ze strany svých rodičů.
Třináctiletou dívku z jihu Čech od začátku letošního roku sexuálně zneužíval její nevlastní otec. Po návratu z restaurace dívku nutil k tomu, aby ho líbala a osáhaval ji na prsou, později ji nutil i třikrát týdně k sexu. Muže policie obvinila ze sexuálního zneužívání. |
Ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová uvedla, že v minulém roce bylo týráno přes třináct set dětí, což je o asi 300 více než v předešlém roce, dalších asi šest set šedesát dětí bylo sexuálně zneužito. "Jde jenom o vrcholek ledovce, reálně těch případů bude mnohem víc," uvedla Baudyšová.
Nejvíc podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí roste počet případů, kdy jsou děti týrány psychicky. Většina dětí je nejčastěji týrána doma buď vlastními rodiči či jejich novými partnery
"Bitých a sexuálně zneužívaných dětí je v Česku dokonce více než ve většině evropských zemí, a tento trend je navíc vzestupný. Česko je za to opakovaně kritizováno dětským fondem UNICEF. Ten zkoumal počty týraných dětí ve 27 evropských státech a Česko patří s Maďarskem, Francií a Portugalskem k zemím, kde je situace nejhorší," uvedla Kateřina Hrubá z Ligy lidských práv.
Fyzické trestání dětí
Liga lidských práv ve své zprávě také konstatuje, že rodiče své děti také často fazicky trestají. Podle výzkumu 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy mezi žáky čtvrtých tříd základních škol zažilo tělesné tresty osmdesát šest procent dětí.
Velmi problematická je také otázka výživného. Podle zprávy totiž velká část dětí, která žije v neúplných rodinách (celkem jde o čtyři sta tisíc dětí) nedostává výživné nebo jenom jeho menší část.
Paní K. měla dítě s mužem, který byl německým občanem. Soud dceru svěřil do její péče, muž ale neplatil výživné. Když už dluh dosáhl dvou set tisíc korun, podala matka trestní oznámení za zanedbání povinné výživy. Policii se ale nepodařilo najít trvalé bydliště muže, který se pohyboval v Česku i v Německu, dluh není stále splacen a dále narůstá. |
"S ohledem na vyšší míru nezaměstnanosti u rodičů samoživitelů, čelí právě tyto rodiny ve zvýšené míře riziku chudoby," uvedli odborníci z Ligy lidských práv.