Přijde Rusko kvůli Krymu o Temelín? Vláda chystá rozhodnutí

Lucie Stuchlíková Jan Němec Jan Gazdík Lucie Stuchlíková, Jan Němec, Jan Gazdík
4. 3. 2014 5:54
ČEZ nemůže ruského zájemce z tendru vyřadit, konečné schválení vítěze musí ale potvrdit stát
Jaderná elektrárna Temelín
Jaderná elektrárna Temelín | Foto: Jan Langer

Praha – Vojenský zásah na Ukrajině může Rusku nečekaně zkomplikovat účast v tendru na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín.

Část ministrů totiž vnímá možnou spolupráci Rusů na strategickém státním projektu jako bezpečnostní riziko a vláda bude vliv ukrajinské krize na soutěž řešit. 

„Země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD).

Elektrárenský gigant ČEZ, který soutěž organizuje, však vzkázal, že na posuzování jednotlivých nabídek nemá situace na Ukrajině vliv. Podobně se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Ačkoli situaci na Ukrajině vnímáme jednoznačně negativně, není to důvod, abychom přerušili všechny naše obchodní vztahy s Ruskem. Tendr bude i nadále probíhat podle nastavených technických, právních a ekonomických kritérií,“ uvedl předseda vlády a připomněl, že vláda nemá na soutěž přímý vliv.

Konečné rozhodnutí o přidělení či nepřidělení zakázky přesto bude muset vzejít od vlády.

"Tendr na rozšíření Temelína má jasná technická pravidla, která nemohou přihlížet k mezinárodně politickým událostem. Jinými slovy: zadavatel soutěže ČEZ zkoumá jen technické a komerční nabídky - nikoliv bezpečnostní rizika. A konečné slovo bude mít většinový vlastník ČEZu, což je český stát,“ uvedl zmocněnec vlády pro rozšíření elektrárny Václav Bartuška.

Vláda o této otázce zatím nejednala a postoj ministrů není jednotný. A to ani v rámci stran. Zatímco premiér do výběru zasahovat nechce, jeho stranický kolega Dienstbier si „nedovede představit, že by se Rusové nadále účastnili tendru“.

Foto: Vojtěch Marek

Podobný názor jako ministr pro legislativu má i nejdůležitější vládní persona v oblasti bezpečnosti státu – ministr obrany Martin Stropnický (hnutí ANO), ale třeba i zástupci třetího koaličního partnera, KDU-ČSL.

„Vnímám to prakticky stejně jako ministr Dienstbier. Za dané situace, kdy se takto chovají v mezinárodním měřítku, pro nás nejsou solidním partnerem,“ uvedl o ruském uchazeči ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, pod jehož resort tendr formálně spadá, nechtěl možnosti vlády v této věci komentovat. Potvrdil ale, že vliv ukrajinské krize na soutěž se bude na vládní úrovni řešit: „O té věci bude jednat vláda a další orgány,“ sdělil Mládek bez dalších podrobností.

Ukrajinská krize však může rozšíření jaderné elektrárny ovlivnit ještě dalším, poněkud nečekaným způsobem. Dává totiž zastáncům stavby do rukou nový argument – nestabilita na východě kontinentu posiluje potřebu co nejvíc spoléhat na vlastní energetické zdroje.

„Vzniklá situace podtrhuje význam energetické soběstačnosti jednotlivých zemí. Pokud by došlo k nějaké eskalaci napětí, pak by se to v dlouhodobém horizontu zřejmě odrazilo v dalším posílení důrazu na energetickou bezpečnost v rámci Státní energetické koncepce a tím i posílení role jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů,“ dodal za ČEZ mluvčí Ladislav Kříž.

Pět let starý tendr

ČEZ se k rozšíření Temelína rozhodl za vlády Mirka Topolánka, paradoxně i přes to, že tehdejší vládní koaliční smlouva vysloveně odmítala stavbu nových jaderných bloků v zemi. V roce 2009, za úřednické vlády Jana Fischera, firma spustila výběrové řízení na dodavatele. Politické posvěcení tendr dostal teprve o rok později, po vzniku kabinetu Petra Nečase.

V tuto chvíli se kromě česko-ruského konsorcia MIR 1200 o zakázku uchází už jen americko-japonská společnost Westinghouse. Do tendru se přihlásila také francouzská firma Areva, ČEZ ji ale předloni v říjnu ze soutěže vyřadil s poukazem na závažná pochybení v předložené nabídce.

Loni v říjnu Krajský soud v Brně na návrh Arevy vydal předběžné opatření, podle nějž ČEZ s případným vítězem tendru nemůže uzavřít smlouvu. Vyřazení Arevy a okolnosti tendru prošetřuje Evropská komise.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy