Praha - Čeští tělocvikáři se těsně před začátkem školního roku rozhodli připomenout, že by škola měla stále obéznější žáky vychovávat také k tomu, aby dokázali netloustnout.
V zemi, kde podle výzkumů až 60 procent školáků nemá pohyb vůbec nebo jen velmi nedostatečně, chtějí přimět své kolegy, aby nutnost pohybu dostávali do hlav žáků i v jiných předmětech než je tělesná výchova.
"Tělesná výchova by neměla být jen jeden z předmětů, ale systém myšlení," říká Josef Horčic z pražské Fakulty tělesné výchovy a sportu.
Hnutí českých tělocvikářů hodlá nyní na společné konferenci sjednotit postup a pak své náměty a plány předložit ministrům školství a zdravotnictví.
Chceme, aby se děti hýbaly alespoň hodinu denně, říkají zatím obecně.
Ani peníze, ani hodiny
Děti a pohyb
- 20 procent dětí na ZŠ a SŠ sportuje
- 50 až 60 procent dětí se hýbe málo nebo vůbec
- šestileté děti mají 4 až 6 hodin pohybu denně
- čtrnáctileté něco málo přes 2 hodiny
- rozdíly existují i mezi městy, ve velkých městech mají děti pohybu méně
- 28 až 30 procent dětí trpí nadváhou
- 10 až 12 procent z nich je obézních
Zdroj: Výzkumy 3. lékařské fakulty a FTVS UK.
Tělocvikáři předem říkají, že nebudou usilovat o to, aby jejich předmět tělesná výchova dostal v rozvrhu hodinu navíc nebo aby kvůli jejich tělocvičnému plánu šly do škol zvláštní finanční subvence.
To udělal před lety například britský premiér Tony Blair, který chtěl státními penězi přivést do škol další učitele tělocviku, založit nové sportovní zájmové kroužky a vylepšit stav hřišť a tělocvičen.
Tělocvikáři v Česku tvrdí, že si vystačí s tím, co mají nebo jen s mírným navýšením školních rozpočtů.
Říkají, že ve školách učitelům chybějí hlavně metodické pokyny, tedy jakési návody, jak dobré myšlenky převést do praxe.
"Pro tělocvikáře je jich zatím žalostně málo," říká Jaroslav Krištofič, který se věnuje rozvoji pravidelných pohybových aktivit u mládeže.
Otevřete hřiště
Kromě toho jmenují tělocvikáři i další věc, která stojí ambicióznímu cíli v cestě.
Školní hřiště nejsou například dětem dostupná mimo vyučování.
"Potřebujeme přetvořit právní a bezpečnostní předpisy, které v současné době neusnadňují cestu dětí na hřiště bez pedagogického dohledu," uvádí organizátor tělocvikářské konference Josef Horčic z pražské Fakulty tělesné výchovy a sportu
Nevnucovat, ale hodně nabízet
Podle Jaroslava Kristofiče je především důležité, aby se učitelé (nejen tělocvikáři) naučili dětem pohyb nabízet a ne vnucovat.
Spolu s Josefem Horčicem říkají, že tělocvikář by se měl stát jakýmsi středobodem pohybu ve škole jako celku.
"Měl by prosazovat, aby děti chodily do školy pěšky, aby se v rámci biologie chodilo na procházky, aby děti nejezdili ve škole výtahem," říká Horčic. Zároveň by měl doporučovat, kam si může jít dítě zasportovat po škole. "Rodiče jsou toho důležitou součástí, paradoxně nejméně pohybu mají děti většinou o víkendech," dodává.
Tělocvik po školské reformě patří do rámcového vzdělávacího programu Člověk a zdraví. O zavedení třetí hodiny tělocviku tělocvikáři neuvažují. Usilovalo se o ni na konci 80. let. Tehdy ale vše ztroskotalo na financích. Zavedení jedné hodiny navíc by představovalo investici řádově několika miliard korun.
Dále čtěte:
Co s obezitou? Francie uvažuje o danění pochoutek
Čínu zasáhla epidemie obezity. Trpí jí každý čtvrtý
Nejobéznějším státem je Austrálie. Předstihla USA
Co je pro Západ větší hrozba: Terorismus, či obezita?
Britové bojují proti obezitě. Učí školáky vařit
