České unikáty z pravěku: ostrý meč, otisk žraloka na kosti, nejstarší studna na světě

ČTK Pavel Mazanec ČTK, Pavel Mazanec
23. 5. 2020 20:17
Vědci tento týden posunuli dataci nejstarší kresby v Česku, která se nachází v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu. Černé čáry na mohutném kameni jsou podle nich staré 7000 let. Za posledních dvacet let je to pouze jeden z mnoha převratných objevů, které se tuzemským archeologům povedly. Podívejte se na přehled nejvýznamnějších nálezů.
Zbytky dřevěné studny u Ostrova v Pardubickém kraji, ta je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě.
Zbytky dřevěné studny u Ostrova v Pardubickém kraji, ta je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. | Foto: ČTK

Leden 2019 - Studna v Ostrově je nejstarší známá pravěká dřevěná struktura

Dřevěná studna, kterou archeologové našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěká dřevěná struktura na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5256 až 5255 před naším letopočtem. Studnu nyní odborníci konzervují a dělají další analýzy. Po ukončení výzkumu bude objekt k vidění ve Východočeském muzeu v Pardubicích.

"Potvrdilo se jak dendrochronologickým, tak radiokarbonovým datováním, že skutečně je to v této chvíli nejstarší pravěká dřevěná struktura, která je známa. Protože nic staršího takto datováno zatím není, můžeme ji označit za nejstarší na světě. Bude to zřejmě záležitost dočasná, ale zatím to prvenství této studni musíme přiznat," uvedl k objevu ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška.

Pro archeology má nález studny velký význam, a to nejen kvůli jejímu stáří, ale i kvůli vyspělé technologii, kterou byla postavena. "V rozích byly dřevěné kůly, které byly vydrážkované, do těchto drážek se dávala opracovaná prkna. Podle dosavadních archeologických nálezů jsme si mysleli, že tato technika byla použita až někdy v době bronzové a později, například v době římské. Nyní už víme, že byla používána i tímto neolitickým lidem. Takže nejen stáří, ale i vyspělá technologie je velmi zajímavá, až omračující. S tím skutečně nikdo nepočítal," popsal Peška.

Studna byla hluboká asi 140 centimetrů, její půdorys měl rozměry 80 × 80 centimetrů. Její neolitičtí tvůrci dřevěné prvky opracovali nástroji z kamene, kostí, rohoviny nebo dřeva. "Předpokládáme, že osada by mohla být někde nedaleko. Tamní území je pro výstavbu podobných zařízení vhodné, byl tam dlouhodobě podmáčený terén. Také při našem výzkumu i v tomto období bez vláhy jsme museli vodu těsně vedle studny neustále odčerpávat," doplnil Peška.

 

Právě se děje

Další zprávy