Plzeň - Ložnice po celém světě jsou plná nebezpečných chemikálií, které se ukrývají třeba v prachu pod postelí. Výjimkou není ani Česko.
Ve vzorku z jedné plzeňské ložnice objevila laboratoř vůbec největší množství nebezpečných ftalátů, které například ohrožují funkci jater a ledvin, negativně působí na hormonální systém nebo mohou způsobovat neplodnost.
Mezinárodní sekretariát pro chemické látky spolu s dalšími nevládními organizacemi analyzoval vzorky prachu v náhodně vybraných domácnostech v Evropě, Asii a Africe. Výsledky právě zveřejnila ve zprávě s názvem "Domov, sladký domov - překvapení v prachu pod postelí".
Přestože v české domácnosti odhalily testy největší koncentraci ftalátů, které se používají jako změkčovadlo, není možné podle konzultanta v oblasti chemických a zdravotních rizik Miroslava Šuty konstatovat, že Česko je na tom hůř než jiné testované země.
Hodně ftalátů, málo bifenylů
Vzorky se ostatně braly jen v jednom českém bytě, obdobně tomu bylo i v dalších pěti státech Evropské unie, čtyř zemí Afriky a dvou zemí jihovýchodní Asie. "Šlo vždy o průměrnou domácnost, typický byt pro danou zemi," řekl Aktuálně.cz Šuta. A na rozdíl od jiných domácností bylo v plzeňské ložnici například poměrně málo polychlorovaných bifenylů.
Vysoké koncentrace ftalátů pocházely podle Šuty patrně z linolea. "Zdrojem skutečně byla nejspíš podlahová krytina, kterou má rodina v kuchyni," řekl Aktuálně.cz Šuta.
Dodal, že smyslem akce bylo spíše upozornit odpovědné politiky na to, že problém s nekontrolovatelným šířením nebezpečných chemikálií je celosvětovým problémem, a proto by se měly rizikové sloučeniny co nejrychleji nahrazovat bezpečnými přípravky.
"Zpráva ukazuje, že pod našimi postelemi se často nacházejí vysoce problematické chemické látky. Například mnoho chemikálií, které jsou zařazeny na prioritní seznam nebezpečných chemických látek, jež by měly být co nejdříve nahrazeny," řekla Anne-Sofie Andersson, ředitelka Mezinárodního sekretariátu pro chemické látky.
Nebezpečí pro malé děti
Testy ukazují, že pro Evropany jsou v tomto ohledu rizikovější jejich byty nebo kanceláře než pobyt venku.
Lidé na starém kontinentě přitom až 90 procent svého času tráví právě v interiérech, kde mohou být vystaveni působení některých chemických látek až tisíckrát více než v exteriéru.
Nebezpečné látky, které mohou narušovat hormonální systém, se mohou uvolňovat z mnoha běžně používaných výrobků včetně nábytku, elektroniky, kosmetiky nebo hraček.
Největšímu riziku jsou vystavena batolata a malé děti, protože mají k prachu se škodlivinami blízko. "Zjištěné koncentrace ftalátů v plzeňském bytě překačovaly limity pro dítě," konstatoval konzultant Miroslav Šuta.
Jedy jsou v kancelářích i rybách
Podobný, ovšem rozsáhlejší test na přítomnost nebezpečných sloučenin, provedly s finanční podporou Státního fondu životního prostředí ekologické sdružení Arnika a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.
Roční testování ukázalo, že rizikové látky jsou obsaženy ve většině z 72 různých druhů ryb a 32 vzorků sedimentů odebraných
z různých řek a potoků po celé republice.
Testy se zaměřily na perfluorované sloučeniny (PFC), které se používají například ve výrobě povrchově upravovaných textilií, koberců nebo v kosmetice a při výrobě polovodičů. Druhou testovanou látkou byly bromované zpomalovače hoření, které se přidávají do elektroniky, záclon, koberců a dalších výrobků, které se mohou vznítit.
Před pár lety Arnika zjistila, že v pobočce Českého hydrometeorologického ústavu v relativně čistém šumavském Churáňově jsou nezanedbatelné koncentrace nebezpečného ftalátu, který se uvolňuje z linolea z PVC.
Někdejší ministr životního prostředí Libor Ambrozek měl zase v krvi mimo jiné i DDT, které bylo zakázáno už v roce 1973, ale v okolním prostředí zůstává.
A v pražské kanceláři Ambrozkova nástupce Martina Bursíka zase testy odhalily zvýšené hodnoty zpomalovačů hoření, které se nejspíš uvolnily z počítače, nábytku nebo z omítek.