Praha – Majitelé psů se mohou v Česku více než dva roky propojovat přes web zvaný Doginni s lidmi, kteří jim za úplatu zvíře vyvenčí nebo pohlídají, třeba v době, kdy jsou na dovolené nebo v práci. V databázi už je takových "venčitelů" či "hlídačů" kolem sedmi set, a přestože jich přibývá, tvůrci start-upu uvažují, že přesunou svůj byznys do zahraničí.
V poslední době se na hlídače psů zaměřily živnostenské úřady a prověřují, jak často psy venčí, kolik korun si tím přivydělávají a zda se náhodou nejedná o neoprávněné podnikání, z něhož státu neplynou daně. Dotyčným lidem pak hrozí tisícové pokuty.
"Ve většině případů, kdy se úředníci rozhodli kontrolovat venčitele, se to týkalo studentů, kteří poskytli služby nanejvýš pětkrát a vydělali si tím maximálně dva tisíce korun," tvrdí Romana Miková, šéfka a spoluzakladatelka firmy, která se vedle Airbnb nebo BlaBlaCar řadí mezi služby takzvané sdílené ekonomiky − platformy, které umožňují lidem přivydělávat si sdílením bytů nebo třeba aut.
Doginni si za propojování a služby majitelům a hlídačům bere 25procentní provizi z poplatků za venčení. Za své "podnikání" si pak hlídači zodpovídají sami.
A úřady mají většinou jasno: kdo chce venčit za peníze, měl by mít živnostenský list.
"Jde o živnost volnou, a pokud ji občan hodlá provádět, měl by ji ohlásit u živnostenského úřadu," uvádí Rudolf Havlík, vedoucí pardubického živnostenského úřadu, který nyní jednu z venčitelek podrobně prošetřuje.
Zřizovat si živnostenský list pro venčitele nemá smysl
Jenže podle Mikové ve většině případů nedává smysl si živnost kvůli příležitostným drobným přivýdělkům zřizovat. "Podle zákona musí mít živnostenský list každý, kdo chce vykonávat určitou činnost 'pravidelně, dlouhodobě a soustavně'. To u hlídačů a venčitelů neplatí," říká šéfka firmy Doginni, jež nyní svým uživatelům nabízí pomoc právníků a domlouvá se s úřady o podmínkách.
Kromě živnostenských úřadů oslovila i ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad vlády. Chce od nich hlavně určení pomyslné hranice rozsahu hlídání, od které by měli mít lidé živnostenský list.
"Tu informaci nám bohužel žádný z úřadů nebyl schopen poskytnout," říká s tím, že web omezil množství údajů o uživatelích, aby je před kontrolami lépe chránil.
"Úředníci chtějí, abychom byli nápomocni v odhalování zmíněných přestupků. Dokonce jsme se setkali s vyhrožováním od živnostenského úřadu jedné části Prahy, že pokud nebudeme spolupracovat, postarají se o to, aby nás kontroly hlídačů velmi byrokraticky, jak časově, tak finančně, zatížily," popisuje Miková. Úředníci se brání tím, že pouze postupují podle zákona.
Kafkovské úřady srážejí lidi v nápadech
"Ministerstvo průmyslu a obchodu nijak neinstruovalo obecní živnostenské úřady ve věci venčení psů," brání se František Kotrba, mluvčí resortu, pod který úředníci spadají.
"Zde se zřejmě jedná o běžné kontroly vyvolané podnětem na podezření z neoprávněného podnikání z řad veřejnosti nebo samotného úřadu," říká.
Podle Kotrby se úřad řídí tím, co v červnu předeslala Evropská komise − vyzvala členské státy, aby byly ke sdílené ekonomice shovívavější a nastavily pro ni lépe limity.
Start-upu se zastává například Tomáš Prouza, který má na Úřadu vlády na starosti digitální agendu. "Byrokratický postup a neschopnost reagovat na změny společnosti bohužel vedou k tomu, že kafkovské úřady sráží lidi v nápadech a ochotě pracovat."
A doplňuje, že úřady vyjdou do konce roku s analýzou, která vytipuje modely sdílené ekonomiky tak, aby nestály v šedé zóně jako nyní.
V ní se nyní pohybují například i lidé, kteří pronajímají své byty přes Airbnb − úředníci se zaměřují na to, jestli nepodnikají neoprávněně a zda vydělané peníze daní. "Ve chvíli, kdy se nový hostitel registruje na Airbnb, musí potvrdit, že bude dodržovat předpisy a zákony dané země," říká Andrew Verbitsky, manažer pro střední a východní Evropu.
Na předefinování podnikání start-upy netrpělivě čekají. Zda se například Doginni přesune do zahraničí, stále váhá. "Uvidíme. Českým podnikatelským prostředím jsme na základě této zkušenosti sice velmi zklamáni, ale doufáme, že bude vznikat více podobných služeb a společně se nám třeba podaří přispět ke změně podmínek," říká Romana Miková.
