Kdybych něco mohla změnit jako prezidentka České republiky, tak bych jí nejdřív musela být. Ale to nevadí, teď si budu představovat, že tedy prezidentka jsem.
Jako první bych asi změnila, že víkend by měl mít tři dny. Myslím si to proto, že podle mě je to na děti moc velký zápřah. Mají toho hodně ve škole - to vím z vlastní zkušenosti, když chodím na druhý stupeň základní školy, ale to vidím nejen u sebe, ale i u mých rodičů. Vždycky, když se vrací z práce, tak jsou unavení a potřebovali by den navíc pro sebe. To by bylo asi jako to jako první, ne jako druhé. Jako první bych přeorganizovala vládu.
K té vládě, vypadala by asi takhle: Jako první bych se snažila odstranit veškerou korupci na Hradě. Vím, že by to bylo velmi těžké, ale asi by to nějak šlo. Nejdřív bych našla nějakou důvěryhodnou osobu, která by se nedala podplatit, ta by „vyčmuchala" všechno podplácení ve vládě a nahlásila by mi to, a já bych s tím pak něco udělala.
Kdybych byl(a) hlavou státu...
Požádali jsme studenty 7. a 8. tříd ZŠ Londýnská v Praze a Gymnázia Broumov, aby si představili, že jsou hlavou republiky s neomezenou pravomocí. Co by rádi změnili a co by udělali lépe? Prosím pomozte nám vybrat nejlepší studentskou práci nebo jen názor, který je Vám něčím blízký. Stačí text žáků ZŠ Londýnská v Praze nebo Gymnázia Broumov označit tlačítkem doporučit - líbí se mi.
Co bych s nimi udělala? No to ještě nevím, ale jednou, třeba kdybych byla prezidentka, bych na to určitě přišla. A asi bych vyměnila celou vládu od základů - teda podle finančních možností. Třeba jako premiéra bych si vybrala někoho jiného než toho, kdo je teď.
Škola, co bych mohla změnit ve škole? No, změnila bych určitě spoustu věcí, ani nevím, jakou bych začala. Ale určitě vím, která by byla jedna z prvních. To by byly obědy a taky tělocvik. Obědy - určitě bych zakázala dovážet jídlo, protože každý ví, jak je dovážené jídlo hnusné, někdy až nechutné. A někdy v něm „plavou" různé objekty, které tam rozhodně nepatří. K tomu tělocviku - já tělocvik nesnáším, takže bych chtěla ostatním dětem, které taky nesnáší tělocvik, udělat radost, že by byl tělocvik povinný jenom jednou týdně a potom by to byl volitelný předmět (to myslím i pro ZŠ i SŠ). Ještě mě napadá, co bych ve školách změnila, týkalo by se to jazyků. Chtěla bych, aby se děti kromě angličtiny učily ještě povinně jeden jazyk, třeba od páté třídy. Mohlo by se začít třeba se španělštinou, kterou mluví vlastně jeden celý kontinent a pak ještě další nějaké státy. Nebo s němčinou, která je velmi rozšířená u nás ve střední Evropě. A potom by byly alespoň tři jazyky jako volitelné. Třeba mně by se líbilo učit se rusky nebo francouzsky. Ale to je na každém, jaký jazyk se mu líbí.
Vím, že je to nereálné, ale kdyby to šlo, tak bych asi chtěla, abychom se domluvili se Slovenskem a spojili se. Ten stát by se nemusel jmenovat Československo, třeba „Slovenskočesko", ale to by bylo jedno. Podle mého názoru by to všem prospělo, jak nám, tak Slovensku, protože bychom se stali docela velkým státem a třeba bychom měli i větší vliv v Evropě nebo i v celém světě. Lidé by si neříkali věci typu: „To je ta Česká republika a to Slovensko, ty stojej za starou belu. Takoví chcípáci!" Ale řekli by si věci typu: „To je to Československo! Ti jsou úžasní, je to taková země se spoustou krásných památek a krásnou přírodou, ty Krkonoše nebo ty Tatry, to je krása!" Bylo by to sice těžké vládnout takovému velkému státu, ale zase bychom nebyli jenom bezvýznamná republička a měli bychom ještě větší vliv a ještě větší respekt než doteď. Chápu, že by se to pár nebo i více lidem nemuselo líbit, ale podle mě by to akorát všem prospělo!
Jako jednu z dalších věcí, co bych chtěla změnit, by byla práva zvířat. Já sama mám hodně zvířat, a když vidím, jak se o ně někdo stará, teda spíše nestará, ve zprávách, v televizi, svírá se mi z toho srdce. Zvířata by měla mít také právo vést plnohodnotný život jako my lidé. Zvířata by se neměla dávat někomu, kdo s nimi zachází špatně. Třeba bych povolala pár lidí, kteří by vždy zkontrolovali, jak se se zvířaty zachází. Něco jako sociální pracovnice, které chodí kontrolovat děti. Každý, kdo by viděl, že třeba jeho sousedé zacházejí se zvířaty špatně, nahlásil by to příslušné osobě a ona by provedla kontrolu u dotyčných majitelů. Ta zvířátka si to přece zaslouží! Vždyť přece, když je nám úzko, tak nám právě naši mazlíčci pomohou, ať jsou to psi, kočky nebo potkani či papoušci.
Určitě bych jako prezidentka změnila hodně věcí, ale než bych je sem vepsala, tak by to vyšlo určitě alespoň na 30 stránek, toto jsou asi ty, které mě napadnou jako první. Vím, že se zřejmě nikdy nestanu prezidentkou, ale přála bych si, aby se nějaké změny z toho, co jsem tu napsala, uskutečnily. To je asi vše.
