Studenti chtějí při okupační stávce za klima přespat na fakultě. Vedení je proti

Helena Havranová
Aktualizováno 12. 11. 2019 23:15
Studenti na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v úterý zahájili okupační stávku za klima. Českou vládu vyzývají k omezení emisí a beznaděj z klimatické situace přirovnávají k předrevoluční době z roku 1989. Vedení fakulty povolilo během večera studentům ve škole přespat, což během dne odmítalo. Před půlnocí byly na místě desítky lidí. Protest by měl vyvrcholit ve středu.
Okupační stávka na FF UK | Video: Jakub Zuzánek, Helena Havranová

"Emise rostou, blížíme se k oteplení jeden a půl stupně, což bude mít za následek věci jako nezvratné zhroucení ekosystému, dlouhodobá sucha, neúrody, umírající lesy a podobně," řekl mluvčí akce a student sociologie Kryštof Říha.

Hlavním cílem stávkujících je vyzvat vládu k omezení emisí. "Chceme, aby vláda dodržovala mezinárodní závazky a prosazovala sociálně spravedlivé změny a opatření směřující k uhlíkové neutralitě," uvedli na Facebooku organizátoři z hnutí Univerzity za klima.

"Přestože věda mluví o problému už desítky let naprosto jasně, naši političtí představitelé zatím odmítají převzít zodpovědnost a jejich reakce neodpovídají závažnosti situace," dodal Říha.

Akci studenti zahájili v úterý v deset hodin dopoledne na Palackého náměstí, poté se přesunuli do budovy Filozofické fakulty, kde uspořádali několik přednášek, diskusí a workshopů. Datum 12. listopadu vybrali jako odkaz ke stávkám z listopadu 1989. "Stejně jako studenti v listopadu 1989 i my odmítáme beznaděj," uvedli organizátoři ve svém prohlášení.

"Důležitost tématu životního prostředí a klimatické krize v současné době považujeme za stejně zásadní, jako bylo svržení komunistického režimu v roce 1989. Proto 12. listopadu a proto Filozofická fakulta, kde to tehdy také začalo," řekl účastník stávky Matouš Bičák, který studuje na FAMU.

Vedení fakulty s přespáním studentů původně nesouhlasilo

Organizátoři předem uvedli, že akce není mířená proti univerzitě a výuku narušovat nebudou. Zároveň ale vyzývají, aby vysoké školy šly příkladem a vyhlásily stav klimatické nouze. "Apelujeme na univerzity, aby převzaly vůdčí úlohu a říkaly společnosti vědecké poznatky, o kterých se stále spekuluje," uvedl Bičák.

"Základ domluvy o přespání je v tom, že sami studenti převezmou zodpovědnost za dění na fakultě, budou tu mít hlídky, které budou kontrolovat, co se tu děje. Byla to nabídka, se kterou přišli, a my ji rádi akceptovali," řekl večer ČTK proděkan fakulty Daniel Soukup.

Během dne přitom uvedl, že vedení fakulty respektuje protest studentů jako vyjádření jejich občanského postoje, trvá ale na tom, aby stávkující v budově zůstali dnes nejdéle do 22:00. Změnu postoje podle něj způsobilo to, že se studenty se podařilo domluvit na provozních záležitostech nočního dění.

Protest proti rektorovi

Hned ve středu chtějí studenti uspořádat demonstraci "Nechceme oteplování ani Zimu!" a následně pochod k rektorátu univerzity. Tam chtějí protestovat také proti současnému rektorovi univerzity Tomáši Zimovi - kritizují ho například za utajené uzavření smlouvy o partnerství mezi univerzitou a firmou Home Credit. Po nesouhlasu akademické obce pak obě strany z dohody vycouvaly.

Aktuálně.cz také před časem zjistilo, že čínská ambasáda skrytě financovala konference, které pořádala Univerzita Karlova a zaštiťoval je sám rektor Zima. Akce byly podle sinologů vychýlené ve prospěch čínské propagandy a spolupořádal je tajemník Česko-čínského centra UK Miloš Balabán, do jehož firmy čínské peníze tekly. 

Později se navíc ukázalo, že si skupina akademiků založila firmu se shodným názvem, jako má univerzitní pracoviště. Někteří sponzoři pak posílali peníze firmě Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o., namísto univerzitnímu Středisku bezpečnostní politiky. Balabán po zjištění Aktuálně.cz rezignoval, univerzita propustila i další akademiky-"podnikatele".

Rektor Tomáš Zima se od dění distancoval. Argumentuje, že škola má na 11 tisíc zaměstnanců a on nemůže vědět o jednání každého z nich. Navzdory tomu, že si Balabána osobně vybral jako šéfa Česko-čínského centra UK, které sám zřídil. A jednatel firmy Libor Stejskal Aktuálně.cz tvrdil, že peníze, které do společnosti natekly od čínské ambasády, šly na úhradu přímých nákladů konferencí centra zaštítěných Zimou.  

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Fotbalisté Olomouce zdolali Vlašim 2:1 a jsou prvními osmifinalisty MOL Cupu

Fotbalisté Olomouce ve 3. kole MOL Cupu vyhráli ve Vlašimi 2:1 a stali se prvními osmifinalisty tohoto pohárového ročníku. Hanácký favorit se s druholigovým soupeřem trápil, vítězný gól vstřelil Kryštof Daněk až v 79. minutě.

Olomoučtí začali ve Vlašimi dobře a už v šesté minutě je poslal do vedení Zmrzlý. Hráči Sigmy pojistku nepřidali, blízko byl Hála, ale autor šesti gólů v ligové sezoně napálil břevno.

Šance měli i domácí a v 66. minutě srovnal Broukal hlavou po rohu. V závěru duel rozhodl Daněk, který zakončil akci Šípa a Hály.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy