Praha – Je delegát volebního sjezdu funkcionářem strany? A co předseda přidružené organizace Mladí sociální demokraté? I takové otázky se v posledních dnech snaží rozlousknout právníci sociální demokracie.
Hlavu jim zamotal paragraf služebního zákona, který zakazuje stranickým funkcionářům působit ve vedoucích úřednických funkcích (zákon je shrnuje pod pojmem "představený"). Jenže nikdo si není jistý, co je to "funkce ve straně“. Téma je to tak zásadní, že Lidový dům nechal příslušnou část služebního zákona zanalyzovat svou právní komisí.
A sociální demokraté až dva měsíce poté, co zákon z dílny jejich ministrů vešel v platnost, s překvapením zjišťují, jak rozsáhlé odpolitizování státní správy si vlastně schválili.
Bič na straníky - paragraf 80
"Představený nesmí po dobu trvání služebního poměru vykonávat žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí."
Představený - Podle služebního zákona se představeným rozumí státní zaměstnanec, který vede podřízené. Jde o odborné náměstky, ředitele sekcí, odborů i oddělení. Opatření se týká ministerstev, Úřadu vlády a správních úřadů.
Funkce ve straně - Na tomto bodě nepanuje shoda. Podle extenzivních právních výkladů jde také o delegáty na sjezdech.
Právníci je totiž varovali, že omezení se nemusí dotknout jen "klasických“ funkcionářů, jako jsou členové okresních, krajských i ústředních výborů nebo předsedové a místopředsedové místních či krajských organizací. Do střetu se služebním zákonem se mohou dostat i obyčejní delegáti sjezdů či regionálních konferencí.
To by znamenalo, že například vedoucí oddělení na pracovním úřadě by po 1. červenci nemohla jezdit na sjezdy volit předsedu. Takové omezení by dopadlo na desítky až stovky lidí po celém Česku a přetvořilo by pomyslnou mapu vlivu v ČSSD.
"Ohledně tohoto výkladu v komisi nepanuje stoprocentní shoda, nicméně hovoří pro něj základní princip služebního zákona, kterým byl deklarován zájem na odpolitizování státní správy. Navíc je obtížně představitelné, že např. místopředseda místní organizace by představeným být nemohl a delegát sjezdu ano,“ píší právníci v dokumentu, který má deník Aktuálně.cz k dispozici. A apelují na vedení ČSSD, aby všechny straníky před tímto rizikem včas varovalo.
Spor o delegáty se netýká letošního březnového sjezdu, na kterém si budou sociální demokraté volit nové vedení. Úředníci se totiž do režimu služebního zákona oficiálně "překlopí“ až na začátku července. Pokud by však do té doby souběh funkcí nevyřešili, hrozilo by jim i propuštění ze zaměstnání.
Důkladné odpolitizování
Ministerstvo právní výklad teprve připravuje. "Pro březnový sjezd se to může týkat jen několika málo jednotlivců, kteří jsou v pozicích představeného," uvedl ministr vnitra Milan Chovanec.
Podle dokumentů z ministerstva, které si vyžádal Lidový dům, může ve státní správě působit pouze "řadový člen bez jakékoliv funkce“. Vnitro navíc právníkům ČSSD neoficiálně sdělilo, že by tento extenzivní výklad rozhodně neměli podceňovat.
Obavy sociálních demokratů potvrzuje i specialista na správní právo Pavel Mates. "Je-li celkovým smyslem tohoto omezení eliminovat vliv politiky na činnost státní správy, bylo by jistě v rozporu s ním, kdyby bylo připuštěno, aby se představený účastnil v jakékoli podobě na tvorbě politické vůle určité politické strany, což je smyslem sjezdů nebo činností organizací těchto stran,“ argumentuje vysokoškolský pedagog.
"Na doporučení právníků bychom měli dbát,“ odpovídá jeden z členů Ústředního výkonného výboru strany Jiří Havlíček na dotaz, zda by se strana měla řídit raději širším výkladem zákona o státní službě.
Sám Havlíček bude muset souběh funkcí řešit v každém případě. Kromě pozice ve vedení strany zastává také funkci prvního náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu. Zatím se však nerozhodl, čemu dá přednost.
Jasno už má náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, která má na březnovém sjezdu velkou šanci stát se místopředsedkyní strany. Upřednostnila by stranickou funkci. "Pokud by se mi to na sjezdu povedlo, nezbude mi nic jiného než ze sekce odejít. Pokud bych na ministerstvu pokračovala, tak jako politický náměstek,“ uvedla Arnoštová pro Hospodářské noviny.
Kdyby pravidlo souběhu funkcí platilo rovnou od 1. ledna, dostala by se Arnoštová do kuriózní situace - bez porušení zákona by nemohla na sjezdu, který ji má zvolit do vedení strany, vůbec hlasovat.
"Političtí" se bát nemusejí
Do souběhu funkcí se dostanou také náměstek ministra průmyslu Karel Novotný či náměstek ministra školství Petr Hulinský, protože oba zasedají v ústředním výkonném výboru. A překvapivě také vedoucí oddělení na ministerstvu práce a sociálních věcí Lucie Válová, která je předsedkyní Mladých sociálních demokratů, organizace na ČSSD nezávislé.
"Toto ustanovení může dopadnout i na nečleny ČSSD. Například předseda MSD je z titulu funkce členem ÚVV strany s hlasem rozhodujícím, plní tedy funkci v politické straně,“ upozorňují právníci. Ani Válová se zatím nerozhodla, jak bude postupovat.
V klidu může být naopak šéfka kabinetu ministra školství Lucie Orgoníková, taktéž členka ústředního výkonného výboru. Složení ministrova kabinetu se totiž nominuje politicky. "Na mě se služební zákon nevztahuje,“ potvrdila Orgoníková.
