Praha - České špitály řeší palčivý problém: jen co zmizel stokorunový poplatek za hospitalizaci, zaplnila se některá oddělení do posledního místa. Největší nápor zažívají léčebny dlouhodobě nemocných. Obsadili je hlavně lidé, pro které rodiny nenašly místo v domově důchodců. Problémy hlásí třetina oslovených zařízení.

„Každý měsíc nám na lůžkách následné péče přibude až patnáct procent nových pacientů,“ postěžoval si krátce po zrušení regulačního poplatku primář ze šumperské nemocnice Zdeněk Štěpán. Nabobtnal prý také počet dní, které lidé v nemocnici stráví. Špitál tak prý znovu nemá na nejnutnější věci - pleny, mokré ubrousky nebo brčka na pití.

„Zvýšený zájem pacientů vnímáme i my,“ potvrzuje Radmila Fleischerová z Nemocnice s poliklinikou v Havířově. Ze stovky lůžek pro dlouhodobě nemocné, která může nemocnice pacientům nabídnout, není najednou volné ani jedno.

Podle lékařů se přitom na lůžka "tlačí" i lidé, kteří na ně absolutně nepatří. „Snaží se sem dostat pod záminkou nějakého onemocnění,“ popisuje Markéta Smutná z Podřipské nemocnice s poliklinikou v Roudnici nad Labem, kde už mají ze všech 43 lůžek volné jen jedno. Lidé totiž mohou zůstat zdarma ve špitálech až tři měsíce. Celý pobyt hradí pojišťovny.

O pětinu víc peněz

A na jejich účtech už je to znát. Třeba mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý hlásí, že už pojišťovna vydala za klienty v „eldéenkách“ 3,8 miliardy korun. To je o pětinu víc než předloni.

Vedení resortu zdravotnictví přesto žádnou změnu nechystá. Situaci si podle něj mají pohlídat pojišťovny. „Ti, kdo zdravotní péči nepotřebují, by na nemocničním lůžku být neměli,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Jenomže podle experta na zdravotnictví Pavla Vepřeka je taková kontrola v praxi téměř nemožná. „U seniora se vždycky najde něco, na co ho můžete léčit,“ polemizuje s ministerstvem Vepřek.

Stát tak podle něj nesmyslně přichází o peníze, které předtím vyplatil jako příspěvek na péči. Jeho výše se pohybuje od osmi stovek do 12 tisíc korun a lidé by si z něj měli zaplatit například ošetřovatelku.

Sociální služby scházejí

„Jenomže pokud se ocitnou v nemocnici, ošetřovatelku nepotřebují, protože péči personálu mají zdarma,“ připomíná Vepřek. Peníze tak rodině zůstanou. „Správně by sice měli lidé nahlásit pobyt seniora v nemocnici na sociálce a příspěvky by se na dobu hospitalizace měly stopnout, pokud to ale neudělají, často se nic nestane,“ říká Vepřek. Systémy zdravotní a sociální péče totiž nejsou propojené. Nikdo na to nemusí přijít.

Na druhou stranu to, že lidé nechávají své dlouhodobě nemocné příbuzné v léčebnách, je logické. V Česku totiž sociální služby pro staré lidi upoutané na lůžko chybí. Podle Stanislava Fialy z Asociace českých a moravských nemocnic je třetina lidí v nemocnicích právě proto, že se pro ně nenašla vhodná sociální péče. Nepřetržitou lékařskou péči nepotřebují. A naopak čtvrtina seniorů v domovech důchodců by ji mít měla.

V celém Česku působí celkem 73 léčeben dlouhodobě nemocných se 7144 lůžky. To je asi třetina všech nemocničních kapacit. Pacienty v nich ošetřuje 368 lékařů. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovna hlásí, že má v „eldéenkách“ 55 577 svých klientů.

Třicetikorunové poplatky prý nefungovaly

Stokorunový poplatek za pobyt v nemocnici lidé neplatí rok a čtvrt.

Od letošního ledna zmizely také třicetikorunové poplatky u lékaře v ordinacích. Tam ale prozatím zdravotníci nárůst pacientů nepociťují. "Prozatím se nic zvláštního neprojevilo. Na hodnocení je však brzy, uplynula příliš krátká doba," vysvětluje známý pražský praktický lékař Jan Jelínek. V hodnocení by prý byl opatrný také proto, že statistiku mohla zkreslit chřipková epidemie.

Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka se žádné zvraty v ambulancích nečekají. Zavedení třicetikorunových poplatků se totiž podle něj minulo účinkem. „Zhruba rok až dva po zavedení poplatků sice u lékařů pacientů ubylo, ale v dalších letech se to vrátilo zpátky na původní úroveň. To ukazuje, že poplatky regulační efekt neměly,“ řekl Němeček.