Praha - Předsedové Senátu se ocitají pod drobnohledem médií zřídka - na středeční vystoupení Milana Štěcha (ČSSD) se ale upírala mimořádná pozornost - rozhodoval totiž o tom, kdy se bude vybírat nástupce prezidenta Miloše Zemana.
Zdánlivě jednoduché rozhodnutí ale podle slov šéfa horní komory vznikalo dlouho a Štěch se před ním radil s řadou lidí. K výběru přitom moc možností neměl, v úvahu připadaly jen dva termíny. Druhý nebo třetí konec týdne v lednu 2018. A Štěch se původně přikláněl k termínu 19. a 20. ledna.
"Původně jsem preferoval pozdější termín, ale po různých konzultacích s ministerstvem vnitra a různými lidmi, kteří se mi ozvali, jsem se rozhodl pro 12. a 13. leden," přiznal šéf horní komory. Věděl přitom, že tento termín příliš nevyhovuje politickým stranám, protože jim o týden zkracuje čas pro hledání vlastního kandidáta na Hrad. Při dřívějším termínu prezidentské volby se musí strany také dříve rozhodnout, jestli ještě někoho do boje o Hrad pošlou, nebo nepošlou.
"Politické strany a hnutí by měly větší prostor nominovat své kandidáty, ale to byl jediný faktor pro pozdější termín prezidentských voleb. Já jsem po konzultacích upřednostnil to, co je výhodné pro občany," vysvětloval Štěch.
Podle něj hrozilo, že by při pozdějším termínu přišlo k volbám méně občanů, protože možné druhé kolo prezidentských voleb by připadlo na 3. a 4. února. "Jenže to už budou pololetní prázdniny, na které navazují školní prázdniny v některých částech Prahy, v Brně i dalších důležitých místech. Hrozila by tak menší účast ve volbách," řekl Štěch.
Kromě toho sehrál podle něj důležitou roli tajemník Městského úřadu v Olomouci, který ho upozornil, že pozdější termín by nevyhovoval ani členům volebních komisí. "Nejpozději tři týdny před konáním voleb se konají porady členů volebních komisí. A pokud by volby prezidenta byly později, tak by tyto porady pravděpodobně vyšly do období před Vánocemi a Novým rokem," zvažoval Štěch, který se obával, že by tak do komisí chtělo jít ještě méně lidí, než chodí.
Štěch nechce jméno svého favorita prozradit
Termín prezidentských voleb měl tedy vyřešený, ale kdy je vyhlásit? Podle zákona mohl vystoupit podstatně později, ale nakonec se rozhodl pro středu 23. srpna. Důvod?
"Chtěl jsem s oznámením vystoupit co nejdřív, aby si lidé nepletli prezidentské volby s parlamentními, které proběhnou 20. a 21. října," odpovídá a přidává další důvody. Kampaň kandidátů na prezidenta už běží a čím dříve oznámení o termínu voleb bude známo, tím dříve může naplno pracovat Úřad pro dohled nad politickými stranami a hnutími. Což v praxi mimo jiné znamená, že může začít dohlížet na to, jak vypadá financování kampaní jednotlivých kandidátů.
Jednu věc kolem prezidentských voleb ale předseda Senátu Štěch prozradit nechtěl - koho bude jako sociální demokrat volit a jak bude postupovat jeho strana. "Já bych se přimlouval za to, abychom jako ČSSD nikoho nenominovali ani nedávali žádné doporučení. Ať každý volí, koho chce," sdělil Štěch. A koho tedy bude volit on? Na to Štěch odpovídat nechce. Prozradil ale, že svého favorita už má.
