Drahoš má 78 tisíc podpisů, může kandidovat. Na postup do druhého kola je třeba milion hlasů, odhadl

ČTK ČTK
19. 8. 2017 15:09
Bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš se připojil k těm, kteří se mohou ucházet o křeslo na Pražském hradě. V sobotu oznámil, že už se svým týmem sesbíral přes 78 tisíc podpisů pod svou kandidaturu, což je o 28 tisíc víc, než potřeboval. Ve sběru podpisů plánuje pokračovat, podobně jako současná hlava státu Miloš Zeman či textař a podnikatel Michal Horáček, kteří již překročení hranice oznámili dříve.
Foto: ČTK

Praha - Bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš nasbíral k dnešnímu dni 78 321 podpisů, což o víc než 28 000 přesahuje počet potřebný pro kandidaturu na Pražský hrad. Řekl to v pražských Žlutých lázních během neformálního setkání s užším okruhem svých příznivců a s dobrovolníky, kteří mu pomáhají v prezidentské kampani. Ve sběru podpisů plánuje pokračovat, podobně jako současná hlava státu Miloš Zeman či textař a podnikatel Michal Horáček, kteří již překročení hranice oznámili dříve.

Drahoš se na dnešním setkání chtěl s dobrovolníky ze všech regionů seznámit. "Ta akce je pro ně možnost poznat osobně mě, ale také lidi z mého týmu," řekl Drahoš. Hosté dostali kromě propagačních předmětů námořnická trička, což mělo podle organizátorů symbolizovat, že jsou všichni na jedné lodi. Příznivcům Drahoš řekl, že pro postup do druhého kola volby očekává, že bude potřeba zhruba milion až 1,2 milionu hlasů.

Ve sběru podpisů plánuje Drahoš pokračovat. "Stále nám píší lidé, kde se mohou podepsat, že by se rádi podepsali," vysvětlil. Osobně jednotlivé podpisy nekontroluje. "Mám v týmu lidi, kteří jakýkoliv problematický podpis vyřadí. Chybí tam třeba datum narození, dokonce se někdo může zapomenout po vyplnění údajů podepsat," uvedl.

Drahoš svůj úmysl kandidovat na prezidenta oznámil koncem března krátce poté, co skončil v čele Akademie věd. Sbírat podpisy začal koncem dubna a podle odhadů médií či sázkových kanceláří se zařadil mezi nejvážnější vyzyvatele současného prezidenta Zemana, který se bude ucházet o další funkční období.

V kampani chce otevřít téma kreativního vzdělávání a inovací. "Od člověka, který celý život pracoval ve vědě a pedagogice, se to očekává," míní. Byl by rád, kdyby v předvolební debatě dominovala věcná témata, důležitá pro Česko.

Zeman má 59 tisíc, Horáček 70

Zemanův tým oznámil, že má dostatek podpisů k přihlášce do voleb, tuto středu. K dispozici jich měl přesně 59 263, oznámila na tiskové konferenci jeho žena Ivana Zemanová, která je šéfkou petičního týmu. Horáček oznámil, že přes 50 000 podpisů se dostal během května. Nyní by měl mít k dispozici 70 000 podpisů, dalších 11 000 podle jeho spolupracovníka Jiřího Táborského z petice vypadlo například kvůli nečitelnosti.

Lékař a aktivista Marek Hilšer tento týden řekl, že již sesbíral 15 000 podpisů. Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek má zatím 10 000 podpisů. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) účast ve volbách teprve zvažuje, k dispozici má dostatečnou podporu senátorů.

Datum voleb vyhlašuje předseda Senátu, první kolo by se mělo konat v lednu. Přihlásit do voleb se mohou kandidáti nejpozději asi dva měsíce před volbami. Potřebují k tomu 50 000 ověřených podpisů nebo podporu deseti senátorů či 20 poslanců. Uchazeči o post prezidenta se obávají, že bude v petičních arších mnoho chyb, získat jich proto plánují více.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 3 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy