Posledního zraněného po úniku plynů v Plzni propustili domů z nemocnice

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 6. 2021 12:54
Čtvrtý muž, který byl v pátek zraněný při úniku jedovatých plynů v areálu firmy SUEZ v Plzni, byl už v neděli propuštěn z fakultní nemocnice domů, řekla mluvčí nemocnice Gabriela Levorová. Automatizovaná linka, odkud toxické látky unikly, je odstavená. Situace je na místě je stabilizovaná. Společnost SUEZ spolu s policií podrobně analyzuje veškeré kroky, které neštěstí předcházely.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Po pátečním úniku toxických látek na bázi síry z areálu firmy, která se zabývá čištěním tekutých průmyslových kalů, byli do nemocnice převezeni čtyři lidé. Dva zemřeli v pátek, v sobou podlehl způsobeným zraněním třetí zaměstnanec firmy.

Hasiči na místě ukončili zásah v sobotu. Na neutralizaci uniklého plynu se spolu s nimi podíleli chemičtí specialisté firmy SUEZ a zástupci společnosti, která linku dodala, uvedla Kodadová.

Firma podle ní v součinnosti s policií nyní zjišťuje příčiny havárie. "To znamená, že sestavujeme časovou osu všech pracovních úkonů provedených během pátečního dopoledne a v předchozích dnech. Analyzujeme vzorky ze všech nádrží umístěných v areálu, revidujeme záznamy z kamer a auditujeme naše vnitřní procesy," popsala.

Jako součást preventivních opatření firma prověřuje všechny odpady, které byly na lince do pátku 18. června zpracovávány. Po stanovaní přesné příčiny havárie příjme taková opatření, aby se podobná situace nemohla již nikdy opakovat, dodala mluvčí.

Případem se zabývá policie, která věc prověřuje pro podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti. Policie si mimo jiné nechá vypracovat znalecké posudky,

 

Právě se děje

před 52 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy