Praha - Český stát v minulosti rozprodal více pozemků, než kolik si mohl dovolit. Nyní mu tak schází půda na vrácení restituentům, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází.
Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka proto připravil zákon, kterým další prodej státní půdy zakáže. Počítá s tím, že norma by mohla začít platit už od ledna příštího roku.
Stát nyní vlastní jen necelých 170 tisíc hektarů půdy. Volných pozemků je však ve skutečnosti pouze 87 tisíc hektarů – zbytek je už vyblokován na restituce nebo pro plánované státní stavby, jako je třeba silnice R11 z Jaroměře do Trutnova a k polským hranicím nebo rozšíření pražského letiště.
Celkové požadavky restituentů, ministerstev a státních úřadů jsou přitom mnohem vyšší. "Stávající stav státní půdy je minus 205 tisíc hektarů,“ uvedl první náměstek ministra zemědělství Jiří Jirsa.
Chystaný zákon o Státním pozemkovém úřadu počítá s vytvořením pozemkové rezervy. Na půdu v ní se nebude moci buď vůbec sahat, nebo se bude smět pouze vyměňovat za jinou. Prodeje by měly být naprostou výjimkou.
"Očekáváme, že prodeje státních pozemků doběhnou do konce tohoto roku. Od ledna 2016 pak možnost prodeje pro výjimečné případy sice zůstane, ale skončí praxe, kdy se prodávaly tisíce hektarů pozemků ročně,“ uvedl ministr Jurečka.
Drahé výkupy
Dosavadní nehospodárné nakládání s půdou se erární pokladně prodraží. Bude teď muset mnohem častěji vykupovat vhodné pozemky pro stavbu dálnic, protipovodňových staveb nebo provádění pozemkových úprav. A to zrovna v době, kdy sám stát zvýšil platby za výkup pozemků pod klíčovými stavbami. Vlastníci nyní mohou dostat až šestnáctinásobek odhadní ceny místo původního dvojnásobku.
S prodejem velké části státní půdy se počítalo už od konce 90. let. Jenže zatímco plány hovořily o maximálně 500 tisících hektarů půdy, stát jich v průběhu let rozprodal či zrestituoval přes 660 tisíc.
Za vlády Petra Nečase (ODS) se sice vytvořila speciální vládní rezerva, v tuto chvíli je v ní ovšem pouze několik stovek hektarů. "Tato rezerva se ukázala jako nedostatečná,“ uvedla šéfka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová.
V nově plánované rezervě by mělo být minimálně 50 tisíc hektarů, ministr Jurečka do ní ale chce převést naprosto všechnu zbylou půdu. "Naším cílem je, aby odteď maximum majetku zůstalo ve vlastnictví Státního pozemkového úřadu,“ dodal Jurečka.
Na otázku, proč se v minulosti prodej půdy nezastavil včas, jen krčí rameny. "Nevím, proč k tomu docházelo. Jak to mám okomentovat? Jestli to byl nějaký záměr, nebo neznalost...,“ říká Jurečka.
Jeho předchůdce Petr Bendl (ODS) kritiku odmítá. "Prodej půdy zemědělcům byl v pořádku, musí mít kde hospodařit. A pozemky pro stavbu dálnic stát vykupoval vždy, málokdy vlastnil ty konkrétní potřebné,“ uvedl Bendl.
Dříve však měl stát alespoň fond půdy, ze kterého mohl vlastníkům pozemků pod plánovanými stavbami nabízet nemovitosti na výměnu. Podobný obchod nedávno uzavřel například v mediálně sledovaném případu farmářky Ludmily Havránkové, která léta blokovala dostavbu dálnice D11 u Hradce Králové. "Výměny se dají dělat jen v omezeném množství, nemůžete někomu z Moravy nabízet pozemek v jižních Čechách,“ namítá Bendl.
Média však v minulosti zmapovala i případy, kdy se stát pozemků pod budoucími silnicemi dokonce dobrovolně zbavil. To se stalo například v komplikované kauze pozemků nedaleko Prahy u Horoměřic, kde stát převedl soukromníkovi území, na kterém plánoval stavbu Pražského okruhu. O platnost smluv se dodnes soudí.
