Praha - Podřízení ministra financí Andreje Babiše (ANO) začali uklízet v množství nemovitostí, které stát vlastní.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který to má na starosti, například zjistil, že přes 25 tisíc budov a pozemků je vedeno jako majetek úřadů, které už dávno neexistují. Úřadů je celkem 1380, jsou mezi nimi třeba Gramofonové závody, Výzkumný ústav lýkových vláken, Federální ministerstvo národní obrany nebo JAS národní podnik Gottwaldov.
Instituce, které stále fungují, zase mnohdy neměly o některých svých budovách ani tušení. "Při revizi jsme zjistili, že Úřad vlády vlastnil prázdnou chatu. Je v tom hrozný nepořádek," přiznal Babiš.
ÚZSVM proto vytvořil mapu, která obsahuje téměř 1,63 milionu nemovitostí. Z toho je 1,58 milionu pozemků, přes 43 tisíc staveb a 784 bytových a nebytových jednotek.
V případě zaniklých institucí teď úřad řeší, zda mají právního nástupce. "Pokud ano, tak je vyzveme, aby si udělali pořádek v katastru nemovitostí. Tam, kde není nástupce, tak se stanou majetkem ÚZSVM," uvedla ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.
Podle ní je cílem úřadu stát se "advokátní, realitní a správcovskou kanceláří" státu v otázkách majetku. Arajmu odmítá, že by chtěla veškerý nevyužívaný majetek státu rozprodávat. Cestou je podle ní stěhovat úředníky z drahých nájmů do prázdných státních objektů.
Úřad se teď obrací na jednotlivé státní složky. "Ptáme se, jestli se jedná o budovy, které se prodávají nebo rekonstruují. Pokud ne, tak nabízíme složkám státu, aby nám je převedly. Paradoxně v tomto případě mám naprosto stejný cíl jako squatteři – nemít prázdné objekty, protože jsou neskutečně drahé na provoz a správu," podotýká.
Stát by podle ní měl také prodávat malé historické budovy, které jsou energeticky náročné. Místo toho by měl budovat úřednické areály. V plánu už je například sestěhování pražských soudců z historických budov do centrálního areálu na kraji metropole.
Příjmy úřadu by podle Arajmu mohly letos dosáhnout zhruba dvou miliard korun. Státní rozpočet přitom počítá jen s 760 miliony korun. Peníze navíc přinese především prodej budovy na náměstí Republiky v Praze. Veřejná dražba proběhne na konci září a vyvolávací cena je 790 milionů korun. Zájem už projevilo 70 subjektů z Česka i zahraničí.
Arajmu se teď chce zaměřit také na Centrální registr administrativních budov (CRAB), který stál čtvrt miliardy a jeho provoz ročně vyjde na 76 milionů. Systém funguje už tři roky, dlouho ale trvalo, než se naplnil daty. Babiš na úterní tiskové konferenci vzpomínal, jak musel prosit své ministerské kolegy, aby za své úřady informace do CRABu vyplnili.
Arajmu nyní usiluje o to, aby byl provoz registru levnější. "Dnes nás evidence jednoho objektu stojí 19 tisíc korun, což je pro mě neudržitelné," říká s tím, že už jedná s dodavateli servisu o nižších platbách.
