Politický tlak roste, varuje neziskovka, které přispívá Soros. Vliv dárců na svou činnost ale odmítá

Kristýna Šopfová
13. 7. 2017 20:44
S vnímáním neziskových organizací jako přítěže státního rozpočtu nesouhlasí ředitel nadace Open Society Foundation Robert Basch, který varuje před sílícím politickým nátlakem. "Znepokojuje nás, jak je neziskový sektor napadán ze strany politiků, kdy jsou neziskové organizace prezentovány jako paraziti. Řada z nich to dělá, aby zastřela vlastní neschopnost," uvedl Basch. Jeho nadace získala loni celkem 44,5 milionu korun, mezi podporovatele patří George Soros, americké velvyslanectví a společnost Google.
Organizace Cesta domů pomáhá lidem vypořádat se se smrtí blízkých.
Organizace Cesta domů pomáhá lidem vypořádat se se smrtí blízkých. | Foto: Thinkstock

Praha - V České republice je 129 tisíc neziskových organizací, přičemž státní dotace dostává jen nepatrné procento z nich. Do tohoto čísla se počítají i think-tanky politických stran. Právě politici jsou podle ředitele Nadace Open Society Foundation (OSF) těmi, kdo podrývá důvěru v neziskový sektor.

"Znepokojuje nás, jak je neziskový sektor napadán ze strany politiků, kdy jsou neziskové organizace prezentovány jako paraziti. Řada z nich to dělá, aby zastřela vlastní neschopnost," řekl ředitel OSF Robert Basch.

Sama nadace OSF se však snaží distancovat od svého nejznámějšího mecenáše: miliardáře a filantropa George Sorose, který nadaci financuje. "Soros není jediný podporovatel. Kolem 40 % zdrojů nadace tvoří fundraising, pak jsou to dary a fondy," vysvětlil Basch. S ohledem na fungování správní rady a procesu financování podle něj k žádnému ovlivňování ani dojít nemůže. Sorosova nadace na činnost OSF v roce 2016 přispěla 7,5 miliony korun, což byla asi pětina jejího celkového příjmu.

Dary tvoří až dvě třetiny financí

Jedním z projektů OSF je i Cesta domů. Projekt, který od roku 2001 pomáhá lidem vyrovnávat se se smrtí blízkých a umožňuje lidem zemřít doma. "Cesta domů je jeden z projektů, který dělá velkou sociální službu a zároveň se dokáže uživit sám," řekl Robert Basch.

Ve Francii nebo Velké Británii je paliativní péče součástí sociální a zdravotní péče, kterou zřizuje stát. Česká společnost jí ale zatím není příliš přístupná. "Je tu takový alibismus, že máme všechno zajištěno. Úředníci tvrdí, že máme praktické lékaře, kteří to mají dělat. On se ale nemůže ve tři sebrat a odejít z ordinace k umírajícímu," vysvětlila zakladatelka projektu Martina Špinková.

Společnost začala podle Špinkové více podporovat neziskové projekty. "Nežijeme z dotací, ale hlavně z darů. Až dvě třetiny jsou dary od lidí, kteří nám to dávají svobodně po zkušenosti s námi nebo protože se o nás doslechli," dodala.

Stát podporuje jen 3 % neziskových organizací

Samotné neziskové organizace jsou veřejností vnímány jako přítěž státního rozpočtu. Podle posledních údajů vlády obdržely neziskové organizace za rok 2015 kolem 16,5 miliardy korun. "Pouze 3 % neziskovek jsou podporovány státem a patří mezi ně i sportovní spolky, myslivci nebo i politické strany," uvedl Basch.

Nadace OSF získala loni celkem 44,5 milionu korun. Mezi podporovatele patří i americké velvyslanectví s 1,1 milionem na podporu demokracie a společnost Google, která darovala 1,5 milionu na datovou žurnalistiku. 

V Maďarsku i Polsku se neziskové organizace staly terčem kritiky. Nadace OSF byla maďarským premiérem Viktorem Orbánem obviněna z přivážení uprchlíků do země. Činnost neziskových organizací tam začala být omezována. "Poslední dobou roste politický tlak. Je to nebezpečný fenomén, kdy budou neziskovky nuceny ukončit nebo omezit svou činnost," varoval ředitel před situací v dalších evropských státech.

Nadace OSF v Česku funguje již 25 let. Za loňský rok darovala 58 milionů na projekty spojené se vzděláním, státní správou nebo rovnou příležitostí pro ženy a muže. V minulosti finančně podpořila i iniciativu Rekonstrukce státu při prosazování zákonu o registru smluv.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy