Na účty soukromé banky je poslala Správa státních hmotných rezerv.
Nejvyšší kontrolní úřad dospěl k závěru, že správa rezerv postupovala nezákonně, a navíc riskovala státní peníze. Stamiliony za obchody se strategickými surovinami, které správa rezerv schraňuje a obměňuje, musí posílat na konta u centrální banky.
Riziko spatřují kontroloři v tom, že v případě pádu soukromé banky by stát o většinu peněz přišel. Shodují se tak s bankovními experty oslovenými Aktuálně.cz
800 milionů do jedné banky
"Zákonným pojištěním bylo chráněno pouze 0,09 procenta z celkové výše vkladu," konstatovali v dosud neveřejném protokolu kontroloři NKÚ.
Ze zjištění Aktuálně.cz vyplývá, že správa rezerv nejprve poslala na termínovaný vklad do J&T Banky půl miliardy korun, s níž mohl tento finanční ústav disponovat od ledna do září 2005. Následně byl vklad navýšen o dalších 300 milionů, a to až dokonce ledna 2006.
Jan Žižka, který v době transakcí správu rezerv řídil, s nálezem NKÚ nesouhlasí a trvá na tom, že byl oprávněn k uložení peněz na účty soukromých bank. "A navíc jsme to měli schválené z ministerstva financí a všechny úroky jsme odvedli do státního rozpočtu, takže já v tom problém nevidím," řekl Žižka.
Bankovní experti oslovení redakcí Aktuálně.cz nicméně postup správy rezerv jako problematický zcela jednoznačně hodnotí. A to zejména proto, že J&T Banka nebyla vybrána ve standardním výběrovém řízení a není tedy jasné, jestli na trhu nebyla výhodnější nabídka.
Sama banka odmítá cokoli z transakce komentovat.
Infobox
Co je Správa státních hmotných rezerv?
- Veřejnosti nepříliš známá instituce, která hospodaří s dvoumiliardovým rozpočtem a stará se o to, aby v případě jakékoli krize měl stát dostatek strategických surovin. Správa rozhoduje o pravidelné obměně státních zásob ropy, obilí a dalších komodit. Jinak řečeno: uzavírá obchodní smlouvy s firmami, od nichž suroviny nakupuje.
- NKÚ zjistil do té doby neveřejnou informaci, že obrat správy v letech 2004 a 2005 přesahoval 40 miliard. Podle NKÚ tato informace nebyla známa ani vládě.
- Úřad stál na první pohled dlouho i mimo zájem politiků. Jinak totiž nelze vysvětlit, proč již dříve nezasáhli proti nevýhodným smlouvám. Ve skutečnosti ale měli politici vždy enormní zájem dostat do vedení firmy "své" lidi.
- Naposledy to byl někdejší premiér ČSSD Stanislav Gross, který prosadil do čela správy svého stranického kolegu Jana Žižku. Spolu s ním měl přijít i Grossův důvěrník a někdejší šéf úřadu vlády Pavel Přibyl. Když na to upozornil týdeník Euro, Přibyl změnil své plány a k Žižkovi nenastoupil.
- Správa státních hmotných rezerv nicméně vždy spíše platila za úřad s vazbami na lidi kolem bývalého Zemanova poradce Miroslava Šloufa. Jen na okraj - místopředsedou správy se stal Stanislav Svoboda, tchán účastníka proslulé schůzky "pět na stole v českých" Roberta Piksy (na ní byl kromě Piksy ještě Zdeněk Doležel a Jacek Spyra). Více o této kauze naleznete ZDE: "Pět na stole v českých"- Policie nemá důkaz
V souvislostech
Strategická společnost Čepro, která schraňuje státní hmotné rezervy, se před časem ocitla na pokraji krachu.Projděte si speciál Sabiny Slonkové Vše o unikátním podvodu v Čepru.
"Nemůžeme vám v zásadě sdělit ani to, jaký klient si u nás peníze uložil," prohlásil mluvčí skupiny J&T Petr Málek.
Monopol J&T Banky
Pochyby vzbuzuje i skutečnosti, že v roce 2004 byly vklady do soukromých bank rovnoměrně rozloženy mezi několik peněžních ústavů, a tím se snižovala případná ztráta v případě krachu banky.
V roce 2005 měla J&T Banka prakticky "monopol", k 31. 12. 2005 na termínovaném účtu v této bance leželo 92 procent všech prostředků, které správa rezerv uložila k soukromým bankám.
"Bance může vámi popisovaný postup pomoci z hlediska likvidity, nikoli obchodního zisku. Bance bych v tomto případě nic nevytýkal, problematické to je ale z hlediska správy státních hmotných rezerv. A to z pohledu, že si neudělali výběrové řízení," míní bývalý ministr financí a nyní hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Podobně mluví i analytik Wood & Company Tibor Bokor: "Na první pohled je to pro státní hmotné rezervy dobrý obchod. Ale na druhou stranu bych jim vytknul, že neproběhl standardní tendr. Vyhnuli by se tak pochybám z nějakých nadstandardních vazeb na jednu banku."
Další expert z centrální banky uvedl, že největší potíž vidí v možném riziku, že stát o své peníze mohl přijít: "Nehodnotím finanční situaci J&T Banky, ale obecně platí, že čím více rozložíte peníze do několika ústavů, tím se pro vás snižuje riziko ztráty v případě jejich krachu."
Říman: Do budoucna? Neexistuje
Nynější vedení ministerstva průmyslu a obchodu, do jehož gesce úřad spadá, jde ještě dál: Postup bývalých manažerů správy považuje za skandální.
"Kromě toho, že se ztotožňujeme s názorem NKÚ, že to je nezákonné, do budoucna se už nic takového nesmí opakovat. Všechny příjmy správy hmotných rezerv musí jít do ČNB," řekl ministr Martin Říman.
Policie zakročí
O transakci se nyní bude zajímat policie. NKÚ se totiž po kontrole ve správě rezerv odhodlal k výjimečnému kroku a podal trestní oznámení.
Detektivové tak mimo jiné budou muset zjistit, co se s úroky, které správa rezerv na ukládání státních stamilionů na účty soukromých bank vydělala, ve skutečnosti vlastně dělo.
Nález NKÚ totiž ukazuje, že je správa rezerv neodváděla do státního rozpočtu v předepsaných termínech.
"Úroky přijaté z finančních prostředků uložených na účtech mimo ČNB správa rezerv neodváděla na příjmový účet do státního rozpočtu ve lhůtě stanovené zákonem, tj. do 3 pracovních dnů, ale až šest měsíců po jejich připsání na bankovní účet, v několika případech dokonce až v následujícím rozpočtovém roce," napsali kontroloři.
Podrobnosti nicméně neuvedli, není tedy jasné, o jaké konkrétní sumy šlo, a zda se to týkalo i peněz z J&T Banky.
ČTĚTE VÍCE O PODIVNÉM HOSPODAŘENÍ VE SPRÁVĚ HMOTNÝCH REZERV:
|
|