Stát na Spartě přišel o 178 milionů, vymáhá drobné

Martina Machová Luděk Mádl Martina Machová, Luděk Mádl
11. 1. 2012 6:00
Ministerstvo financí potrestalo úřednici, jež prodala pozemky na Letné pod cenou
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Šafránek

Praha - Stát požaduje náhradu škody po své někdejší úřednici Jiřině Böhmové, která prodala fotbalové Spartě pozemky pod letenským stadionem za cenu podhodnocenou o 178 milionů korun.

Jenže po ní chce zhruba tisíckrát menší částku, než jakou kvůli ní prodělal: přesněji 188 tisíc korun.

Ministerstvo financí potvrdilo deníku Aktuálně.cz, že vyžaduje čtyřapůlnásobek platu, který úřednice brala v roce 2002, kdy  problematickou transakci stvrdila. Böhmová tehdy byla ředitelkou odboru ministerstva financí pro správu majetku a restituce.

"Chtějí po mně 188 tisíc korun," uvedla v rozhovoru s Aktuálně.cz sama Jiřina Böhmová. Zaplatit tuto částku však odmítá.

Za prodej podmínka

Původně měla Böhmová uhradit celých 178 milionů, o něž podle soudního verdiktu připravila stát. Nařídil jí to Obvodní soud pro Prahu 1, který k tomu přidal i desetiměsíční podmínečný trest.

Zmíněnou "podmínku" pak v odvolacím řízení Městský soud v Praze sice ponechal v platnosti, náhradu škody ale odpustil. Böhmová není spokojena ani s tímto verdiktem. Cítí se nevinná, a proto se obrátila na Nejvyšší soud.

Stát se každopádně rozhodl, že po bývalé ředitelce bude alespoň zlomek ztracených peněz vymáhat podle zákoníku práce. Ten  mu umožňuje žádat po bývalém zaměstnanci náhradu škody až do zmíněné výšky čtyřapůlnásobku měsíčního příjmu.

Promlčené statisíce

Jiřina Böhmová vysvětluje, jak prodávala pozemky.
Jiřina Böhmová vysvětluje, jak prodávala pozemky. | Foto: Ludvík Hradilek

Těsně před Vánoci proto ministerstvo financí vyzvalo Böhmovou, aby 188 tisíc korun uhradila.

Zda někdejší úřednice skutečně bude muset peníze vracet, není ovšem jisté. Böhmová se odvolává na rozsudek Městského soudu v Praze, ve kterém stojí, že nárok na náhradu škody je promlčen.

Na dotaz, jak bude nyní postupovat, ministerstvo Aktuálně.cz odepsalo, že další postup určí stanovisko Komise pro nakládání s pohledávkami.

Košťálův posudek

Počátek celého příběhu s pozemky pod stadionem Sparty na Letné spadá do roku 2002. Stát v něm přišel o lukrativní pozemky a Böhmovou transakce stála kariéru.

V roce 2007, kdy se její podpis pod problematickou smlouvou o převodu pozemků začal řešit, totiž působila v čele výkonného výboru vlivného Pozemkového fondu. A odtud musela kvůli této kauze odejít.

Vraťme se ale do zmíněného roku 2002. Böhmová jako úřednice ministerstva financí podepsala prodej 26 700 metrů čtverečních pod fotbalovým stadionem za 20 milionů korun. Kupcem byl klub AC Sparta Praha, vedle Böhmové opatřil smlouvu svým podpisem tehdejší sparťanský boss Vlastimil Košťál.

Böhmová: Spočítala jsem si to

Při stanovení ceny vycházela Böhmová z posudku, který dodala Sparta. Ten hovořil o ceně 18,5 milionu korun. A Böhmová se s ním v podstatě ztotožnila. Oponentní ministerský posudek k vypracování nezadala.

"Spočítala jsem si cenu podle vyhlášky a také mi vyšla přibližně na 20 milionů," brání se dnes úřednice. "A žádnou povinnost mít víc posudků mi žádný interní či všeobecně platný předpis neukládal," dodala.

Böhmová tedy navrhovanou cenu zvýšila jen kosmeticky a zaokrouhlila ji na 20 milionů.

20, nebo 200 milionů?

Druhý posudek přišel až s trestním oznámením v roce 2007. Ten už ale cenu pozemků odhadl na 198 milionů korun.

Soud se s ním ztotožnil a konstatoval ve shodě s orgány činnými v trestním řízení, že Jiřina Böhmová připravila stát o rozdílovou sumu mezi odhadem ve výši 198 milionů a zaplacenými 20 miliony. Tedy o 178 milionů korun.

Sparta pozemky používá jako zástavu pro úvěrový rámec, jehož výše významně převyšuje odhad ceny pozemku, s nímž pracoval soud.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy