V kauze rozhodoval Krajský soud v Brně a poté Vrchní soud v Olomouci. V ústavní stížnosti firma poukazovala na údajné porušení svých základních práv, například práva na zákonného soudce nebo na poklidné užívání majetku. Soud ale žádné pochybení nezjistil.
Odkázal na odůvodnění rozsudků, které v kauze padly. "Ústavní soud nemá důvod již několikrát podrobně řečené poněkud jinými slovy opakovat a znovu zdůvodňovat," stojí v usnesení.
Elektrárna v Moldavě patří k těm, které jejich majitelé uvedli do provozu před koncem roku 2010, kdy výrazně klesla dotovaná výkupní cena elektřiny vyráběné ze slunce. Udrželi si tak nárok na vyšší výkupní cenu. Ve skutečnosti však nebyla elektrárna plně dokončená.
Suma 97,6 milionu korun, která byla v trestním řízení přiznána státu jako náhrada škody, představuje rozdíl mezi vyšší výkupní cenou, na kterou měla elektrárna v Moldavě nárok díky formálnímu uvedení do provozu před koncem roku 2010, a sníženou cenou platnou od roku 2011.
Justice se v posledních deseti letech zabývala řadou podobných případů. V kauze elektrárny v Moldavě soudy pravomocně potrestaly jednoho spolumajitele a také revizního technika. Jejich dovolání odmítl letos Nejvyšší soud.
Správní soudy navíc už dříve dospěly k závěru, že elektrárna vůbec neměla získat stavební povolení. Vznikla v chráněné ptačí oblasti a v místě bez územního plánu.
