Původní malebné zákruty Vltavy se skupině vědců pod vedením Jiřího Cajthamla ze Stavební fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT) podařilo zaznamenat sonarem. Tím potvrdili, že i na dně přehrady si i přes zatopení z konce 50. let minulého století zachovaly svůj tvar. "Nevěděli jsme, jestli nebudou zanesené třeba bahnem," popsal Cajthaml. Pokud by původní meandry řeky byly skutečně zanesené, sonar by je neobjevil.
Dokonce je patrný někdejší proud řeky - na vnější straně zákrutů, kde byl silnější, je koryto hlubší než u protějšího břehu. Podle výzkumníků se koryto prakticky nezměnilo od zatopení údolí před třiašedesáti lety.
Ke zjištění podoby koryta jim pomohly staré fotografie, i ty jsou součástí jejich výzkumu. "Sbíráme a zpracováváme data ze starých map, dobových fotografií i archivních filmových záznamů," upřesnil Cajthaml. Srdce Vltavy leží na mapě blízko osady Pihlov u obce Horní Planá na Českokrumlovsku.
Na základě dobových fotografií vědci porovnávali ráz krajiny, staré mapy konfrontovali s těmi moderními. Za pomoci GPS pak po hladině Lipna dopluli na místo, kde podle staré mapy původní srdcovité meandry leží, věděli tak, kterou část dna sonarem nasnímat.
Zbývá Orlík a Slapy
Nicméně Srdce Vltavy nebylo jediným cílem pozorování. "Na dně lze najít někdejší železnici. Je krásně vidět i včetně mostků, přes které kdysi vedla," vylíčil Cajthaml. Na dně Lipenské přehrady se podle něj dá dobře zaznamenat původní podoba krajiny. Původní stavby i přírodní útvary se zachovaly i díky tomu, že do Lipna stéká voda z okolních lesů. "Na polích, jaká jsou u Slapů nebo Orlíku, je větší eroze, a proto se dno více zanáší," objasnil profesor Cajthaml. Nicméně i na těchto dvou přehradách vltavské kaskády plánují vědci provést podobný výzkum dna.
Na Orlíku i na Slapech vědci již byli, ale neměli k dispozici sonar. Zatím pro tyto nádrže mají vypracované podklady z map, fotografií a filmových záběrů. "Podle toho přesně víme, co pod hladinou můžeme najít," řekl Cajthaml.
Vědci nezkoumají jen vltavské přehrady. V rámci svého projektu se zaměřují na proměnu krajiny v okolí této řeky, a to v důsledku povodní, právě zmiňovaných přehrad nebo i v souvislosti s přeměnou krajiny pro kulturní či společenské vyžití člověka.
Výsledky veřejnosti odhalí na výstavě v roce 2022. Mimo zpracované historické dokumenty vystaví i 3D modely dna všech tří přehrad v měřítku 1 : 6000. "Jsou to poměrně velké exponáty, zhruba čtyři krát jeden metr," popsal Cajthaml. Modely budou rekonstruovat podobu historického údolí před zatopením.
Nápad zatopit vltavské údolí na Šumavě vznikl již v 19. století
Vodní dílo Lipno vzniklo v letech 1952 až 1959 a od té doby je největším umělým jezerem v Česku. Proto se mu také říká jihočeské nebo šumavské moře. Historie Lipna je ovšem mnohem starší, první plány na vybudování přehrady pocházejí z konce 19. století.
Lipno je součástí vltavské kaskády a pomáhá regulovat vodní tok při povodních. Slouží rovněž k rekreaci nebo k rybolovu. Ojedinělou stavbou je podzemní hydroelektrárna, která se nachází v obrovské vykutané jeskyni, kam by se vešel chrám svatého Víta.
