Obec Čeperka má svých problémů dost. Jen 300 metrů od nejsevernějšího domu obce sviští auta po dálnici D35, podobně frekventovaná je i rychlostní silnice 37 spojující Hradec Králové s Pardubicemi, kterou mají obyvatelé východní části doslova za humny. Třeba Václav Volf, který žije na samotě nedaleko silnice. "Přitom tady býval takový klid," říká za soustavného hučení rušné komunikace, po které projede v průměru 24 tisíc vozů denně.
Hned za silnicí stojí místní dominanta, kouřící komíny elektrárny Opatovice. Ta v žebříčku znečišťovatelů za rok 2022 organizace Arnika skončila na osmém místě v množství vypuštěné toxické rtuti, ačkoli emise škodlivých látek v posledních letech snižuje. V obci o tisíci obyvatelích je ale cítit štiplavý zápach.
Přibýt by zde přitom měl už za pár let ještě další komín. Dlouho připravovaný projekt na vybudování zařízení pro energetické využití odpadů - lidově řečeno spalovny - má zelenou. Ministerstvo životního prostředí v lednu oznámilo, že stavba za několik miliard prošla řízením EIA, tedy posouzením vlivů na životní prostředí. Zkušební provoz by mohl začít v roce 2028.
"Mně se to teda nelíbí," říká Václav Volf. "Pochybuju, že to pro nás bude mít nějaké výhody. Jenom prach, hluk a další dopravu. Tady projede o několik set vozidel denně navíc a nic nám to nepřinese. Ovzduší bude ještě horší," obává se.
"Je to tady dost silné téma," přidává se další místní Ondřej Mikulecký. "Já jsem pro to postavit, obavy z hluku nebo zápachu nemám, myslím si, že to dnešní technologie už eliminuje. Ale doprava asi problém bude. Elektrárna by to měla obci nějak vynahradit," říká, zatímco s kočárkem spěchá na vlakové nádraží.
Obě skupiny občanů se v září 2022 střetly v obecním referendu, které mělo o stavbě spalovny rozhodnout. Hlasovalo 58 procent voličů, 201 řeklo spalovně ano, 299 bylo proti. "Upřímně jsem čekala, že to projde. Třeba 70 ku 30," přiznává starostka Kristina Vosáhlová.
Ta nyní stojí před kuriózní situaci. Elektrárna Opatovice z Energetického a průmyslového holdingu miliardáře Daniela Křetínského už má pro stavbu veškerá povolení. Jenže obec je ve svém jednání vázaná rozhodnutím lidí v referendu.
Stavbě se tak snaží zabránit všemi dostupnými prostředky. V příslušné části katastru chce nejdříve vyhlásit stavební uzávěru, která by trvala čtyři roky. Pak bude chtít změnit územní plán tak, aby stavbu znemožnil.
Až se zavřou skládky
Spor v Čeperce vrcholí v době, kdy Česko plánuje zdvojnásobení počtu spaloven. "Energetické využití komunálních odpadů v Česku je ve srovnání s Evropskou unií stále velmi nízké, aktuálně je to zhruba 12 procent. V EU je to podle posledních čísel 29 procent. V roce 2035 se chceme dostat minimálně na úroveň 25 procent," říká vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva životního prostředí David Surý.
Spalování označuje za jednu z cest likvidace netříditelných odpadů poté, co skončí možnost skládkování. To mělo původně platit od letošního roku, politici ale po nátlaku odpadových firem odložili zákaz o dalších šest let.
"Zásadní je samozřejmě maximální růst opětovného využití a recyklace, ale součástí je i vyšší míra energetického využívání odpadů, zejména zbytkového odpadu, protože do roku 2030 musíme podle zákona o odpadech skončit se zbytečným skládkováním," dodává Surý.
Kromě čtyř už stojících spaloven prošlo devět řízením EIA, další čtyři o toto stanovisko žádají. Pět projektů podporuje přímo stát skrze modernizační fond.
Jenže obyvatelé stavbu spaloven ne vždy vítají. V posledních letech se proti podobným zařízením bouřili lidé v Brně, Jihlavě, Vsetíně nebo Mostkovicích u Prostějova. Ostatně i spalovnu u Čeperky už v roce 2006 odmítli lidé v sousedních Opatovicích nad Labem, na jejichž území měla původně stát.
"Lidé to vzali tak, že jim vyhrožují"
"My si tady nic nenecháme diktovat. Proto jsme nechali rozhodnout lidi," vysvětluje rozhodnutí vyhlásit referendum starostka Vosáhlová ve své kanceláři na obecním úřadě. "Jenže jsem až po referendu pochopila, že tady byla spousta lidí, kteří hlasovali proti jenom z principu. Elektrárna projekt nepředstavila úplně šťastně," dodává.
Na stůl pokládá fialovou brožuru s vizualizacemi budoucí spalovny, kterou před referendem vydala elektrárna. Chtěla lidem ukázat, jaké výhody by jim stavba přinesla, pokud ji schválí. Zaprvé slibují snížení množství odpadu na skládkách o 150 tisíc tun za rok. Spalovna ročně vyrobí elektřinu a teplo pro 24 tisíc domácností. Emisní limity budou navíc přísnější než u stávající elektrárny, takže zhoršení ovzduší prý nehrozí.
Příklon ke spalování odpadu místo uhlí také pomůže zbavit se závislosti na neobnovitelných zdrojích. Doprava sice bude intenzivnější, ale jen o několik desítek aut denně. Obci Čeperka investor pokryje náklady za odpady, slibuje také výhodné ceny tepla a další finanční podporu.
Jenže na samotný konec elektrárna napsala také, co se stane, pokud obyvatelé spalovnu odmítnou. Tedy že hrozí navyšování cen za teplo z Opatovic i poplatků za odpad. "Někteří lidé to vzali tak, že jim vyhrožují. A to podle mě rozhodlo," míní starostka.
Místní nepřesvědčil ani slib investora, že životní prostředí spalovnou neutrpí. Ani Vosáhlová není o projektu přesvědčená. "EIA sice říká, že to nebude mít vliv na životní prostředí, ale něco vypadá nějak na papíře a pak to ve skutečnosti může být trošku jiné. Při první havárii si pak budeme říkat, proč jsme to tehdy odsouhlasili," říká.
Na stranu váhajících občanů se navíc postavila ekologická organizace Arnika. Od roku 2011 vede kampaň Nespaluj, recykluj. Upozorňují, že kromě nadměrného množství oxidu uhličitého spalovny vypouští do ovzduší i další chemické znečištění. Ve spalovaném odpadu často zůstávají mikroplasty i větší kusy plastů.
"Energetický a průmyslový holding chce v Opatovicích vybudovat zařízení, ve kterém bude pokračovat ve spalování fosilních paliv, pod rouškou zařízení pro energetické využití odpadů. Více než polovina odpadu je totiž tvořena fosilním uhlíkem, tedy plasty vyrobenými z ropy," uvedla Nikola Jelínek, odbornice na toxické látky v životním prostředí organizace Arnika.
Arnika chystá na čtvrtek protest před ministerstvem životního prostředí. Hrozí podle ní, že pokud Česko postaví těchto zařízení příliš mnoho, nebude v nich co spalovat. Protože ale na teplu z nich budou lidé závislí, bude třeba dovážet odpad odjinud.
"Počítáme pouze s lokálním odpadem," namítla mluvčí Elektráren Opatovice Hana Počtová. To, že spalovna neohrozí životní prostředí, podle ní potvrdilo souhlasné stanovisko EIA. Surý z ministerstva dodává, že Česko má v současnosti opačný problém, a to je příliš nízká kapacita spaloven. V zemi dosud fungují čtyři - v Praze, Brně, Plzni a Liberci.
Spor by mohlo rozhodnout druhé referendum
Jednání v Čeperce budou dále pokračovat. Starostka Vosáhlová žádá po elektrárně slib několika milionů ročně do kasy obce. Pokud to protistrana schválí, Čeperka na podzim vyhlásí zároveň s krajskými volbami nové referendum.
"Věříme, že rozhodnutí ministerstva životního prostředí pozitivně ovlivní naše jednání se zastupiteli obce, kteří rozhodují o krocích plynoucích z výsledku referenda a změně územního plánu a rozptýlí nepodložené obavy z možnosti negativního vlivu záměru na životní prostředí," uvedla mluvčí elektráren.
Václav Volf má ale jasno. Prohlašuje, že ho zatím elektrárna nepřesvědčila, aby změnil názor. "Hlasoval bych proti," říká o dalším referendu.
