"Mám tři děti, dvě už jsou ve škole. Nejmenší do školky nemůže, kvůli problémům s tolerancí potravin nezvládá tamní jídlo. Musí mít čerstvé ze zvláštních surovin. Sousedské hlídání je pro mě možnost, jak s ním být doma, dopřát mu dětský kolektiv a přitom se postarat o jídlo," popisuje Petra Černá z Jihlavy, proč se chce zapojit do vznikajících sousedských skupin jako hlídačka. Už dříve pomáhala v jihlavské dětské skupině.
V mateřských školách je dlouhodobě málo míst, ročně se nedostane na desetitisíce dětí. Loni žádali o přijetí rodiče 181 tisíc potomků, ředitelé odmítli 49 tisíc žádostí. Přednost mají děti podle místa trvalého bydliště. Pokud pro ně kapacita spádového zařízení nestačí, rozhoduje o přijetí los. Sousedské hlídání má být jedním ze způsobů, jak situaci řešit. Podobně jako dětské skupiny organizované neziskovkami nebo firemní školky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že hlídač bude pečovat až o čtyři děti včetně vlastních, ve věku od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky. Od státu dostane stejný příspěvek jako dětské skupiny, 10 955 korun měsíčně za každé dítě do tří let a 6444 za dítě starší. Pilotní projekt na Vysočině ověří, jak bude novinka fungovat. Zapojí se lidé se zkušenostmi s vedením skupin nebo alternativním vzděláváním.
"Pro nás je zajímavé mít další doplněk péče o nejmenší. Kapacitu máme plnou, odmítáme okolní obce, které k nám chtějí umisťovat své děti," říká starosta Martin Horák z osmitisícové Bystřice nad Pernštejnem. Celkem se do pilotního projektu zapojí sedm měst a obcí. Hlídači musí absolvovat vstupní a další průběžné vzdělávání, rodiče dětí zase doložit, že pracují.
Sousedské hlídání vyzkouší i Pelhřimov. Místostarosta Karel Kratochvíl ale upozorňuje i na rizika. "Jsem spíše zastáncem vzdělávání ve školkách a dětských skupinách. U sousedské skupiny budou důležité kvality pečující osoby, protože ta nebude pod kontrolou kolegů," říká. Přínos vidí v tom, že si například mladá matka může uvědomit, jak ji tato péče baví, a v budoucnu založit klasickou dětskou skupinu.
Navíc by sousedské hlídání mělo sloužit jen jako doplněk k jiné předškolní péči, říká ekonom a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold. Na rozdíl od klasické školky nevyžaduje sousedská skupina velké vstupní investice. Místo, aby obce rozšiřovaly budovu školky, stavěly novou nebo zajišťovaly kuchyni a jídelnu, podpoří rodiče ochotné hlídat.
Pomoci to může zejména menším městům a obcím, kde chybí místa jen pro jednotky dětí. "Kapacita naší školky je na hraně. Nedostatek míst může být otázkou dvou či tří let, nevíme, jak se demografická křivka bude vyvíjet. Sousedská skupina je tudíž rychlým řešením," uvádí místostarosta pětitisícové Telče Jiří Pykal, která hlídání také vyzkouší.
Vše je ale teprve na začátku. Od června začnou zástupci kraje mluvit s možnými hlídači i s rodiči, kteří by službu rádi využili. A službu testovat. Krajský úřad také najme pracovníka, který bude mít projekt na starost. Po celém Česku může hlídání za státní podpory začít teprve, až to umožní zákon- pravděpodobně od ledna příštího roku. Na novele zákona o dětských skupinách, která má nový typ hlídání umožnit, pracuje ministerstvo práce spolu s některými koaličními poslankyněmi včetně místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové (Piráti).
Zřízením sousedských skupin reaguje vláda na dlouhodobý nedostatek péče o předškolní děti. Ten dělá problém především matkám samoživitelkám, které nemohou do práce, aby dítě zabezpečily. Situaci ale komplikuje i úplným rodinám. V kapacitách péče o nejmenší děti je na tom Česko skoro nejhůře v Evropské unii. O více než 65 procent dětí do tří let pečují pouze rodiče. Spolu se Slovenskem je tu nejnižší podíl dětí, které navštěvují školky.
Odborníci upozorňují, že samotné zavedení sousedských skupin nestačí. Vláda musí udělat víc. Zaměřit by se měla na děti, které ještě nejsou ve školkovém věku. "Zdroje na expanzi předškolního vzdělávání jsou. Národní plán obnovy dává možnost čerpat vysoké miliardy právě na výstavbu předškolních zařízení," uvedl pro Seznam Zprávy ekonom Pertold s odkazem na plán reforem ke zmírnění dopadů pandemie covidu a restartu české ekonomiky.
Právě na nedostatek peněz si radnice často stěžují. V Praze nyní například počítají s výstavbou 36 nových mateřských škol, kvůli omezeným zdrojům ale žádají pomoc od státu. Pertold navrhuje využít peníze z národního plánu a dát zřizování místním úřadům za povinnost. "Bez toho se otočka v rodinné politice udělat nedá. Je třeba rozhodnout, zda to budou mít na starosti kraje, nebo obce. Je na vládě, zda využije výjimečně příznivou dobu," dodává.
