Děti pohlídá soused, stát mu štědře zaplatí. Utrpí kvalita výchovy, bojí se experti

Barbora Doubravová Dominika Hejl Hromková Barbora Doubravová, Dominika Hejl Hromková
27. 3. 2023 6:05
Matka jednoho dítěte by si ráda přivydělala. Její sousedka se chce z rodičovské vrátit do práce dříve, ale nesehnala pro své dvouleté dítě místo ve školce. Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje zákon, který by pomohl oběma. Mohly by založit skupinu sousedského hlídání, stát by hlídačce platil až několik desítek tisíc. Kritici se ale obávají dopadu na rozpočet i kvalitu vzdělávání dětí.
Hlídání má být alternativou školky. Ilustrační foto.
Hlídání má být alternativou školky. Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Dřívější návrat z rodičovské dovolené, která v Česku patří k nejdelším na světě, zvažuje velká část matek. Jejich plány ale často narazí na realitu. Jesle a mateřské školy jsou plné a přednostně berou starší děti, platit si chůvu se vzhledem k výdělku obvykle nevyplatí. Od příštího roku by jim mohlo pomoct takzvané sousedské hlídání, které se chystá zavést ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jeden hlídač nebo hlídačka by podle návrhu mohl pečovat až o čtyři děti včetně vlastních, ve věku od šesti měsíců až do zahájení povinné školní docházky. Hlídači by za to od státu dostávali stejný příspěvek jako dětské skupiny. Tedy 10 955 korun měsíčně za každé dítě do tří let a 6444 korun za dítě starší.

Návrh minulý týden představila pirátská poslankyně a místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová. "Rodič jednoho dítěte by si rád přivydělal. Jiný otec či matka v sousedství by rádi po delší době na rodičovské dovolené naskočili zpět do práce, alespoň na částečný úvazek. Jenže pro své třeba dvouleté dítě nesehnali místo v klasické školce nebo dětské skupině," popisuje modelovou situaci.

"V takovém případě se jako velmi pozitivní pro obě rodiny jeví založení skupiny sousedského hlídání dětí. Ta může nabídnout místa i dalším dvěma z blízkého okolí, kteří se ocitli v podobné situaci," vysvětluje.

V Česku je kapacita péče o nejmenší děti skoro nejhorší v Evropské unii. O více než 65 procent dětí do tří let pečují pouze jejich rodiče. Spolu se Slovenskem je zde nejnižší podíl dětí, kterým se dostává takzvané formální péče, tedy chodí například do školky. "Za Piráty je důležité, aby bylo místo pro dítě v jakémkoli předškolním zařízení garantováno. Časem chceme garanci i pro děti dvouleté," říká Richterová.

Sousedský systém má být nastavený tak, aby hlídat děti mohlo co nejvíce lidí. Přesto bude muset hlídající splnit určité podmínky a absolvovat vstupní i průběžné vzdělávání. "Uvažuje se o obdobném nastavení jako u klasických dětských skupin, tedy kvalifikace v sociální, pedagogické, zdravotní oblasti nebo profesní kvalifikace Chůva v dětské skupině či Chůva pro děti do zahájení předškolní docházky," popisuje náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Zuzana Freitas Lopesová (Piráti). Existují přípravné kurzy, ale lidé z praxe mohou jít i rovnou ke zkoušce.

Také prostory, kde budou děti pobývat, prověří úředník. Zkontroluje, zda odpovídají standardům běžné domácnosti. Sousedské hlídání ale nebude podléhat například kontrole hygieniků.

Vyjde to levněji než nová školka, uvažují obce

Už v létě si sousedské hlídání jako první vyzkouší na Vysočině. Ministerstvo práce a sociálních věcí tam chce ověřit, jak bude novinka fungovat a jak nastavit například kontroly, aby příliš nezatěžovaly úřady ani zájemce o hlídání. V pondělí se náměstkyně hejtmana Vysočiny Hana Hajnová (Piráti) sešla se starosty z Telčska, aby zjistila, zda budou mít zájem sousedské hlídání ve svých obcích vyzkoušet.

"Zájem projevily především menší obce, které řeší nedostatečné kapacity ve školkách. Pro ně je problematické rozhodnutí, zda investovat do rozšíření školky, zda se jim to dlouhodobě vyplatí. Sousedské hlídání pro ně představuje flexibilnější nástroj, jak nedostatečný počet míst vyřešit a nezatížit tolik rozpočet," přiblížila Hajnová. 

Zhruba do měsíce by měla mít k dispozici seznam obcí v kraji, které budou chtít sousedské hlídání vyzkoušet. Od června začnou zástupci kraje dělat rozhovory s potenciálními hlídači a s rodiči, kteří by službu chtěli využít. Krajský úřad přijme nového pracovníka, který bude mít tento pilotní projekt na starost. V praxi ale hlídání začne na Vysočině fungovat, až to umožní zákon. Tedy zřejmě od ledna příštího roku. 

Kritici se ale obávají dopadu na státní rozpočet. "V médiích čtu o návrhu na finanční odměnu za sousedské hlídání dětí. Chápu, hezké a užitečné. Ale fakt je už čas, abychom vzali katastrofální rozpočtovou situaci u nás vážně. Zjevně se to neděje," reagoval na návrh europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). 

Podle ekonoma a poradce vlády Daniela Münicha je potřeba udělat analýzu nákladů a přínosů sousedského hlídání v porovnání s mateřskými školami a dětskými skupinami. "Intuice mi říká, že náklady na jedno dítě v případě sousedského hlídání budou vyšší," upozornil. Smysl mu to dává spíše v místech, kde je dětí tak málo, že se tam nevyplatí budovat mateřskou školu nebo dětskou skupinu. 

"Musím také připomenout, že vedle čistě finančního srovnání je třeba hledět i na kvalitu výchovy a socializaci dětí. Rozhodně by to nemělo skončit u pouhého hlídání," dodal ekonom. 

Podobnou obavu má Hana Splavcová z Asociace předškolní výchovy. "Sousedské hlídání není tak jednoduché. Rychlé řešení vnímáme jako rizikové s ohledem na děti, zejména jejich potřeby, bezpečnost a rozvoj," uvedla.

Státu se to vyplatí, tvrdí Richterová 

Poslankyně Richterová však namítá, že náklady na sousedské hlídání budou oproti dětským skupinám nižší. "Máme to spočteno a státu se to vyplatí. Na rozdíl od klasické školky je sousedská skupina bez vstupních investic. U školky se investuje do opravy či budování zařízení, zřizování dětských záchodů a podobně, což u sousedského hlídání odpadá," uvádí. 

O výhodách hlídání je přesvědčeno také ministerstvo. "Náročná pro státní rozpočet je především absence dostatečných kapacit předškolního vzdělávání, s níž souvisí potřeba rodičů zůstávat déle na rodičovské dovolené. Prodlužuje se tak doba, kdy se nemohou zapojit zpět do pracovního procesu," uvádí náměstkyně ministra práce Lopesová. 

Sousedské skupiny se dostaly i do aktualizovaného programového prohlášení vlády Petra Fialy. Sama Richterová zdůrazňuje, že je na nich v koalici shoda. 

Podle Richterové má rodiče sousedské hlídání stát podobně jako školka. "Pečující si bude muset ze státního příspěvku platit odvody, navíc se mu zvýší náklady," doplňuje. Podle ní se teprve ukáže, kolik jsou lidé za službu ochotni dát, ale finanční spoluúčast je v pořádku. 

Zároveň přiznává, že sousedské hlídání přináší na rozdíl od školky větší rizika pro obě strany. "Jako hlídač nemáte zajištěno, že se dítě neodhlásí nebo nepřestěhuje. Je to vlastně nový podnikatelský obor," míní. Podobné riziko platí i v případě, že pečující osoba onemocní, na rozdíl od zástupu ve školce tady nebude lehké sehnat náhradu. 

V Rakousku už systém funguje

Sousedské hlídání funguje například v Německu nebo Rakousku. Označují ho tam slovem Tagesmutter, neboli chůva. V Rakousku si podmínky nastavují jednotlivé spolkové země a značně se liší. V některých musí "tety na hlídání" absolvovat kurz s 300 hodinami teorie a až 160 hodinami praxe, jinde jim stačí 60 hodin teorie a praxi nepotřebují.

Individuální jsou i další pravidla. Například ve Vídni jsou požadavky na prostor a hygienu jen velmi obecné. Místo musí být v nezávadném stavu a musí odpovídat potřebám a věku dětí, součástí musí být prostor na odpočinek. S předškolními dětmi musí chůvy probírat věci stanovené osnovami.

Většina Tagesmutter v Rakousku má zaměstnaneckou smlouvu s organizacemi, které služby hlídání dětí rodičům zprostředkují. Je to výhoda třeba v situacích, kdy jedna chůva onemocnění a může ji zastoupit druhá ze stejné organizace. Zhruba třetina pak děti hlídá coby OSVČ. Pracovní místa pro hlídače a hlídačky financuje stát, rodiče zpravidla platí příspěvek za umístění a jídlo. 

Video: Mateřských škol je dostatek, kapacita pro dvouleté děti je ale nedostatečná (10. 2. 2022)

Podle dat školní inspekce je čtvrtina žádostí o přijetí do mateřských škol zamítnuta, většina dětí se ale do školek dostane. | Video: Michael Rozsypal
 

Právě se děje

Další zprávy