Kroměříž / Ústí nad Labem - Jde o překvapivé zjištění z velké statistiky práce tuzemských soudů, kterou ministr spravedlnosti Robert Pelikán představil minulý týden. Zatímco soudcům ze Semil změní odvolací soudy pouze každý sedmý civilní rozsudek (konkrétně 15 % těch verdiktů, proti nimž se jedna ze stran odvolá), těm z Kroměříže dokonce tři rozsudky ze čtyř (přesně 72 %).
O moc lépe na tom s 65 procenty není ani Okresní soud v Ústí nad Labem nebo s 63 procenty ten v Lounech. Celorepublikový průměr je pak 42 procent zrušených či změněných rozsudků okresních soudů, proti kterým některá ze stran sporu podá odvolání.
Takové zjištění vyvolá otázku: Jsou soudci v Kroměříži či Ústí nad Labem tak špatní, že nadřízený soud musí opravovat jejich verdikty tak často? A naopak v Semilech tak kvalitní, že nic opravovat není třeba?
Na Okresním soudu v Kroměříži důvod netuší. "Určitě to ale není špatnou kvalitou našeho soudu," říká Jarmila Gajdošová, která je vedením soudu pověřena v době, kdy je předseda i místopředseda soudu na dovolené.
Podle ní může být naopak vysoké procento vrácení způsobeno odvolacími soudci. Také je prý důležité, zda je rozsudek vrácen kvůli závažné chybě, nebo je nutno jen něco doplnit a soud prvního stupně pak vynese znovu stejný verdikt. "Bez znalosti těchto detailů to vůbec nemůžu komentovat," uvedla Gajdošová.
Stejně tak nedokáže daný rozdíl vysvětlit ani Krajský soud v Brně, který odvolání proti verdiktům z Kroměříže řeší. "V případě, kdy odvolací soud rozhodnutí prvoinstančního soudu zruší, nelze říci, zda se jedná o špatnou práci prvoinstančního soudu. Jedná se o individuální případy, a na takovou otázku proto nelze obecně odpovědět," uvedla mluvčí Krajského soud v Brně Eva Sigmundová.
Odmítla ale, že by to bylo způsobeno konkrétním odvolacím soudcem, který případy příliš často vrací. "Nemůže dojít k situaci, kdy by jeden soudce řešil všechna podání, která zdejšímu soudu byla doručena od určitého okresního soudu," vysvětlila s tím, že případy se rozdělují podle rozvrhu práce soudci, který je právě na řadě, a sídlo prvoinstančního soudu tak nerozhoduje.
Soudci se zaučují
Místopředseda Okresního soudu v Ústí nad Labem Michal Roubíček sice přiznává, že to, že jsou u některých soudů prostě horší soudci, se může jako nejjednodušší vysvětlení nabízet. "To ale nemůže platit, protože způsob výběru soudce je stejný a jejich úroveň v zásadě také. Rozhodně to není tak, že by někde byli koncentrovaní soudci horší a jinde lepší. Samozřejmě, někde jsou lepší i horší, ale ti horší se rozhodně nesejdou na jednom místě, tady to vysvětlení není," říká.
Podle něj se může stát například to, že na soud nastoupí několik mladých soudců a chvíli trvá, než získají zkušenosti. "Ale nemělo by to trvat dlouho," podotýká Roubíček. Mimochodem: právě k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem přišlo v posledních letech několik nových soudců, aby přetížený soud posílili a pomohli odstranit dlouhodobé nedodělky.
Dalším důvodem může být praxe některých odvolacích soudů a jejich přístup k drobnějším procesním vadám. "Někde to vede ke zrušení rozhodnutí a vrácení soudu prvního stupně, jinde to odvolací soud napraví sám. To už je ale otázka míry té vady," myslí Roubíček.
Jako další možný důvod vidí složení možné agendy. "Například my máme spoustu sporné agendy týkající se dopravních podniků. A když se v minulosti objevil nový žalobce a odvolával se kupříkladu pouze proti snížení odměny advokáta, tak chvíli trvá, než se v soudním kraji ustálí praxe. To může vyvolat také určitý výkyv v podobě vlny prakticky totožných odvolání," dodává další možné vysvětlení.
Pelikán: Extrémy nás zaujaly
Předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl se okresních soudců zastává. Ani podle něj není příliš vysoké procento rušených rozsudků dáno tím, že by špatně pracovali. Důvodem může být specifický typ agendy, který soudy řešily.
"Loni řešil odvolací soud velké množství odvolání proti rozhodnutí soudních exekutorů, řádově stovky. A převážně jim vyhověl," poukazuje. A upozorňuje na jedno: tyto případy se také počítají jako odvolání proti verdiktům okresního soudu, byť v prvním stupni rozhoduje nikoli soud, ale exekutor.
Uvedené statistiky překvapily i ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. A chce zjistit příčiny takových rozdílů. Žádnou hypotézu zatím nemá. "Ty extrémy nás také zaujaly a budeme řešit s předsedy těch soudů, čím je to dáno. Každopádně takové rozdíly by neměly být," uvedl Pelikán.
Odvolá se jen každý dvacátý
Zmíněnou statistiku lze ale interpretovat i úplně jinak: podle toho, jak často se lidé proti verdiktu prvoinstančních soudů odvolávají. Z těchto čísel vyplývá, že odvolání podá jen naprostá menšina lidí - v průměrů 5,3 procenta. Tedy téměř 95 procent z nich verdikt prvoinstančního soudu akceptuje.
Oba již zmíněné soudy jsou navíc v počtu odvolání pod průměrem. Z Kroměříže putuje ke krajskému soudu odvolání ve 4,9 procentech případů, v Ústí nad Labem dokonce jen 2,7 procenta (naopak v Semilech překvapivých 9,6 %). Extrém je s 22,3 procenty Praha 2, opačný extrém je 1,9 procenta odvolání v Chomutově.
Proč v počtu celkových odvolání vede Praha 2, je jasné. Tento soud, v jehož obvodu sídlí ministerstvo spravedlnosti, řeší především žaloby o odškodné za nezákonný postup státu. Ty jsou přitom osvobozeny od soudního poplatku stejně jako odvolání proti rozsudku. A neúspěšní účastníci sporu se tak odvolávají častěji jen proto, že je to nic nestojí.
Druhým extrémem je Chomutov. "V Ústí a Chomutově se lidé zřejmě neodvolávají proto, že jsou méně finančně gramotní, mají menší přístup k právní pomoci," myslí si ministr Pelikán. "Takže tam nám to ukazuje na potřebu nějakého programu bezplatné pomoci," dodal.
Podle něj ani nejde vyloučit to, že v Chomutově se lidé neodvolávají proto, že je to nejpomalejší soud v zemi, kde prvoinstanční verdikt padne za 880 dní - tedy za takřka pětkrát delší dobu, než je republikový průměr. Lidé proto rezignují a nechtějí se už dál soudit. "Nejde to vyloučit, napadlo nás to. Uvidíme, až se ten soud zlepší, jestli se ten počet odvolání změní. Ale spíš bych to přičítal té jiné sociální struktuře," řekl Pelikán.
