Praha - Za údajné nadržování zlodějům 74 milionů potrestal Obvodní soud pro Prahu 2 kladenského soudce Vlastimila Matulu podmíněným trestem vězení na 18 měsíců s tříletou podmínkou.
Bývalý zaměstnanec ministerstva spravedlnosti Vladimír Chrástecký dostal stejný trest a navíc nesmí pět let vykonávat vedoucí funkci v orgánech veřejné moci.
Podle středečního nepravomocného rozsudku muži zmanipulovali řízení o podnětech k podání stížností pro porušení zákona tak, že někdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová přerušila zlodějům trest. Oba se na místě proti rozsudku odvolali.
Policie prověřovala i roli tehdejší ministryně Daniely Kovářové, pro její vinu však nenašla důkazy.
Josefu Blažkovi a Rudolfu Tesárkovi, kteří byli odsouzeni k desetiletému vězení za krádež 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury u Hořic na Jičínsku, přerušila ministryně Kovářová výkon trestu v červnu 2010.
Zároveň v jejich prospěch podala stížnost pro porušení zákona. Nástupce Kovářové Jiří Pospíšil (ODS) vzal sice v srpnu 2010 stížnosti zpět, muži se ale do vězení nevrátili. Utekli do zahraničí a až po několika měsících byli zadrženi v Thajsku, odkud je přivezla česká policie.
"Bez jednání obou obžalovaných by nedošlo k jejich propuštění z výkonu trestu a následnému opuštění České republiky," uvedla ve zdůvodnění středečního rozsudku soudkyně Mária Petrovková.
Dodala, že motiv jejich jednání se nepodařilo soudu dokázat. Soud při rozsudku vycházel především z nepřímých důkazů.
Exministryně vinu odmítá
Řízení ohledně Blažka s Tesárkem podle obžaloby zmanipuloval Matula, který byl tehdy na ministerstvu na stáži, a tehdejší ředitel ministerského odboru dohledu Chrástecký.
O Blažkově žádosti původně rozhodovala jedna z referentek, která doporučila stížnost pro porušení zákona nepodat. Obžaloba tvrdí, že Chrástecký přidělil spis Matulovi, přestože o zamítavém stanovisku referentky věděl.
Matula pak Blažkově žádosti vyhověl a navrhl ministryni stížnost podat, sám navíc učinil stejný návrh i v případě Tesárka. Přerušení výkonu trestu Matula doporučil, přestože měl k dispozici rozhodnutí tří soudů včetně Nejvyššího soudu o tom, že vina byla prokázána.
Policie a žalobci se snažili rozkrýt, zda se na údajné trestné činnosti nepodílela i Kovářová, nicméně bezvýsledně. V době, kdy policie žádala o výpisy telefonních hovorů, aby zmapovala vztahy mezi podezřelými, totiž Ústavní soud jejich využití značně omezil.
Exministryně již dříve jakoukoliv vinu odmítla. Podle soudkyně Petrovkové obžalovaný Chrástecký věděl, že ministryně návrh na přerušení výkonu trestu obou mužů podepíše tak, jak jí bude předložen.