Brno - Spory, které mají svůj původ v době, kdy zemi vládl totalitní komunistický režim, mohou rozhodovat soudci, kteří byli členy KSČ.
Podle ústavních soudců totiž členství soudců v komunistické straně soudce z případů jako jsou například spory o majetek zabavený totalitním režimem automaticky nevylučuje. Ústavní soudci tak rozhodli při odmítnutí stížnosti jednoho z restituentů ze severu Čech, který zpochybnil nezávislost Nejvyššího soudu. Jeho spor totiž rozhodoval senát soudu, ve kterém seděli dva bývalí členové KSČ, soudci Josef Rakovský a Ludvík David.
Člen zločinné organizace
„Soudce, který byl členem tak zavrženíhodné a zločinné organizace, se nemůže podílet na rozhodování sporů, jež mají původ v době totality," uvedl restituentův právník Jaroslav Čapek v ústavní stížnosti.
Ústavní soud ale tuto námitky odmítl. Podle soudce zpravodaje Miloslava Výborného to, kdo může zastávat funkce v justici, řeší zákon upravující výkon funkcí ve státních úřadech. „Uvedený zákon zakotvuje princip, podle nějž prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu," uvedl Výborný v nálezu.
Míru nezávislosti soudce je podle ústavních soudců posuzovat případ od případu. „Podle názoru Ústavního soudu nelze z bývalého členství určité osoby v KSČ bez dalšího dovozovat, že by nemohla nezaujatě posoudit restituční případy, byť jde o případy, které mají - stěžovatelovými slovy - původ ve zločinech komunismu," rozhodli ústavní soudci.
Samotní ústavní soudci navíc museli v uplynulých měsících odrážet námitky na členství v KSČ.
Ve dvou restitučních sporech totiž stěžovatelé chtěli, aby z projednávání jejich případů byli vyloučeni soudci Jan Musil a Pavel Holländer, kteří byli členy KSČ. „Přihlášení se k členství v KSČ je ztotožněním se s ideologií této strany, která instalovala a po desetiletí udržovala na území Československa zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný režim potlačující lidská práva," uvedli stěžovatelé.
Spor o katedrálu
Soud ale odmítl, že by členství v KSČ bylo důvodem pro vyloučení soudců z případů.
Nejvýznamnějším sporem, kdy se rozpoutala hádka o to, zda spory z minulosti může rozhodovat soudce exkomunista, byl soudní spor o katedrálu Svatého Víta.. Církvi se nelíbilo, že spor řeší také soudce Nejvyššího soudu František Ištvánek, bývalý komunista.
Církev usilovala, aby - až bude napříště Nejvyšší soud rozhodovat o katedrále svatého Víta - zasedl v jiném, "neideologickém" složení. "Jsem hluboce přesvědčen, že chce církev záměrně poškodit," komentoval to v exkluzivním rozhvoru pro Aktuálně.cz kardinál Miloslav Vlk.
"Školil tehdy ostatní soudce, jak mají soudit. My, jako církev, jsme proti tomu podali dovolání a stížnost na podjatost. Komunista, který byl členem organizace, která naložila s katedrálou tak, jak naložila, tak ten to dnes soudí," vysvětlil argumenty církve Vlk.
Soud ale námitky podjatosti odmítl.
