Praha - Na první pohled to vypadá, že šlo o jednu z nejlepších investic v novodobé historii: I když z vytunelovaných CS fondů v březnu 1997 zmizel téměř veškerý majetek - takřka jeden a čtvrt miliardy korun -, nyní je na jejich účtech více než dvojnásobek. Přesně 2,65 miliardy korun.
Uvedenou sumu jsme jako odškodné za to, že stát vykradení fondů umožnil, zaplatili z daní. Situace by totiž nemohla nastat, kdyby své povinnosti neporušila celá řada institucí.
Nyní stát, zastoupený ministerstvem financí, bojuje o získání většiny této sumy zpět. K vykradení CS fondů došlo v březnu 1997, kdy jejich nově zvolené vedení za 1,23 miliardy korun nakoupilo takřka bezcenné akcie Drůbeže Příšovice.
Pochybení bylo více. Notář Roman Hochman zapsal nové představenstvo fondu, ač k tomu neměl potřebný souhlas ministerstva financí. Plzeňská banka, která byla depozitářem fondů, peníze bez protestu převedla. Finanční analytický útvar ministerstva financí, přestože jej na neobvyklou transakci upozornila GiroCredit bank, pak povolil převod peněz do zahraničí.
Obvodní soud pro Prahu 2 a následně Městský soud v Praze pak v roce 2012 potvrdily, že stát má na vykradení podíl. Ministerstvu financí nařídil, že musí zaplatit odškodné i s úroky ve výši 2,087 miliardy korun. Už předtím musela zaplatit odškodné 650 milionů korun Plzeňská banka, která kvůli tomu zkrachovala.
Peníze jsme dostali, žalobu stahujeme
Ministerstvo financí sice více než dvě miliardy korun zaplatilo, ale současně podalo dovolání k Nejvyššímu soudu.
Kauza CS fondy
K vytunelování CS fondů došlo v březnu 1997, kdy správcovská firma C.S. Fond, kterou původně ovládal Motoinvest Pavla Tykače, několikrát rychle za sebou změnila vlastníka. Nové vedení fondů pak za jeden a čtvrt miliardy korun nakoupilo bezcenné akcie Drůbeže Příšovice. Soud v roce 2001 poslal do vězení čtveřici mužů, ale sám konstatoval, že šlo o pouhé bílé koně.
O Pavlu Tykačovi jako možném organizátorovi se mluvilo od počátku - i proto, že jeho skupina ovládala i Plzeňskou banku, která byla depozitářem CS fondů. Policie již v letech 2006 až 2008 Tykače stíhala, ale žalobce stíhání pro nedostatek důkazů zastavil. Druhé stíhání, které opět skončilo odložením, pak bylo v letech 2013 až 2015.
V případě figuruje i jméno Petra Sisáka, který byl nedávno obviněn pro manipulace s konkurzy krachujících firem.
Ten mu v červnu 2014 vyhověl. Všechny verdikty zrušil a přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 2, aby případ projednal znovu. Měl především lépe prokázat, že ministerstvo mohlo skutečně vykradení fondů zabránit.
"Musí být postaveno najisto, že by policejní orgán po podání trestního oznámení ministerstvem financí skutečně uvedené prostředky na účtech GiroCredit Bank skutečně zajistil," stojí v usnesení Nejvyššího soudu. Případ je navíc nutno hodnotit ne podle nyní známých informací, ale podle těch, které v té době mělo ministerstvo k dispozici.
Kauzu proto začal na podzim 2014 znovu projednávat Obvodní soud pro Prahu 2, před nímž Akro použilo nečekaný trik: Oznámilo, že žalobu stahuje, protože již uspělo a peníze dostalo. Není proto o čem jednat a není možné ani vrátit odškodné, které ministerstvo podle Akra zaplatilo dobrovolně.
"Stát na základě pravomocného soudního rozhodnutí už zaplatil. Máme za to, že tímto plněním odpadl předmět sporu a jeho další trvání nemá význam," řekl právní zástupce Akro Jiří Voršilka. Soudu ani ministerstvu nezbylo než to akceptovat.
Kromě státu nesou vinu notáři i bílí koně
Ministerstvo tak nemělo jinou možnost než podat žalobu o vydání neoprávněného obohacení. Tu začal toto úterý projednávat Obvodní soud pro Prahu 6, v jehož obvodě Akro sídlí. Jednání se účastnila i desítka podílníků, kteří ke svým penězům až do ukončení sporu nemohou.
Soudkyně Petra Andršová se nejdříve snažila, aby se obě strany dohodly samy. "Nemáme právo se vyjadřovat k mimosoudnímu vyřešení sporu. Musíme se dotázat ministerstva," uvedla advokátka státu Hana Brončková. "Smírné řešení bychom uvítali, ale nevěřím, že se protistrana bude ochotna domluvit bez soudního rozhodnutí na jakékoliv částce," reagoval Voršilka.
Soudkyně vzápětí oznámila, že projednávání případu v dohledné době neskončí. Bude muset totiž vyslechnout řadu svědků. "I když je to dvacet let a nebudou si pamatovat, z hlediska bezprostřednosti soudního řízení je to nutné," vysvětlila.
Z jejího prohlášení je již jasné, že minimálně část peněz bude muset Akro zřejmě vrátit. "Jedná se o velmi zvláštní případ a bude potřeba posoudit podíly všech, kdo se na tom podíleli," řekla. Podle toho se zřejmě sníží přiznaná zodpovědnost státu. V souvisejících řízeních již soudy konstatovaly, že kromě státu a Plzeňské banky měli na vytunelování fondů podíl i notář a čtveřice odsouzených bílých koní.
Pro Akro a jeho podílníky může mít protahování sporu nemilé důsledky: Pokud budou muset byť jen část peněz vracet, budou k tomu muset připočítat i úrok, který činí nejméně sedm procent ročně. Voršilka se sice snažil, aby soud tento úrok nepočítal, ale neuspěl. "Nevidím k tomu důvod," odmítla a poukázala na to, že když stát platil společnosti, tak rovněž včetně úroků.
Figurky na šachovnici
I když soud za vytunelování CS fondů poslal do vězení čtyři muže, Václava Frantu, Tomáše Roitha, Vladislava Nadě a Josefa Matoulka, sám konstatoval, že šlo jen o bílé koně a hlavní organizátoři unikli spravedlnosti. K podílu na vykradení fondů se v roce 2012 přiznal František Bušek (dříve Chobot), který uvedl, že je vykradl spolu s finančníkem Pavlem Tykačem, jehož policie již krátce kvůli CS fondům stíhala, ale nakonec obvinění zrušila.
Obnovené stíhání Tykače (v případě Chobota již bylo vše promlčeno) skončilo dalším odložením. Bušek totiž změnil výpověď a navíc se ukázalo, že jeden z důkazů, který o Tykačově podílu předložil, byl falešný. Údajný zápis o schůzce z roku 1997 totiž byl psán typem písma, které prokazatelně vzniklo až po roce 2000.
Před soudem sice v roce 2011 stanul tehdejší šéf Finančního analytického útvaru ministerstva financí Jiří Kudlík, který měl pravomoc peníze zablokovat, ale neudělal to. Spolu s ním byl obžalován Petr Müller, který se zapojil do obchodu s bezcennými akciemi Drůbeže Příšovice. Oba ale soud počátkem roku 2012 osvobodil a označil je za pouhé vykonavatele.
"Bylo by velmi nespravedlivé, kdyby dvě osoby, které můžeme nazvat figurkami na šachovnici, byly odsouzeny za závažnou trestnou činnost, když ti hráči, kteří na šachovnici hráli, vyšli z toho tak, že jejich stíhání bylo zastaveno," uvedl soud.
