Praha - Pražský městský soud přezkoumá rozhodnutí o zastavení trestního stíhání bývalého komunistického prokurátora Tomáše Liptáka. Informaci přinesla ČTK s odvoláním na justiční databázi. Lipták se podle vyšetřovatelů v roce 1953 jako prokurátor v Kralupech nad Vltavou podílel v době kolektivizace venkova na šikanování a vystěhovávání soukromých zemědělců.
Obžaloba sedmaosmdesátiletého Liptáka viní ze zneužití pravomoci, za které hrozí až deset let vězení.
Podle Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se podílel na protiprávním vystěhování několika rodin soukromých zemědělců - například z obcí Dřínov či Újezdec na Mělnicku. Byl totiž členem komise, která o protiprávním vystěhování rozhodla. ÚDV dříve uvedl, že proti rozhodnutí nezakročil a porušil tehdejší zákon o prokuratuře, protože nesplnil svojí povinnost a úmyslně způsobil jinému škodu pro jeho politické přesvědčení.
Obžaloba padla letos v květnu, tedy 62 let po údajném spáchání trestného činu. Obžaloba mohla být podána po tak dlouhé době, protože zločiny komunismu se podle zákona nepromlčují. Pak se ještě uvnitř justice řešilo, který soud bude mít kauzu na starosti. Nakonec skončila u Obvodního soudu pro Prahu 4, který letos v srpnu stíhání zastavil. Po stížnosti žalobců však má kauzu na stole nadřízený soud, který definitivně rozhodne, zda bude stíhání zastaveno nebo ne.
Případ se táhne delší dobu. Mělnické státní zastupitelství nejprve trestní stíhání Liptáka v roce 2013 zastavilo. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však toto rozhodnutí zrušil, a stíhání tak mohlo pokračovat. Deník Mladá fronta Dnes po květnovém podání obžaloby uvedl, že Lipták vinu popírá a stěžuje si na špatné zdraví. Žalobci si však myslí, že k soudu může přijít.
Komunisté farmáře vysídlovali v letech 1951 až 1954. Podle tehdejších směrnic byli členové rodiny zemědělce, kteří s ním žili ve společné domácnosti v den zahájení trestního stíhání, přesídleni na přikázaný statek. Objekt se stal jejich pracovištěm i bydlištěm, i když zákaz pobytu nebyl vysloven v trestním nebo správním řízení. Deportované rodiny se musely stěhovat většinou do vzdáleného kraje, žily pod dohledem a nesměly se vzdalovat z určeného místa. Jejich majetek propadl státu.
O přemisťování rodin tehdy rozhodovaly zvláštní komise při okresních národních výborech. V průběhu Akce K, která způsobila rozvrat venkova a vážně narušila tradiční venkovskou pospolitost a která měla vyústit v likvidaci selského stavu, bylo vysídleno podle odhadů 3000 až 4000 rodin.
