Prezident republiky při udílení milosti vystupuje jako ústavní orgán, správní soudy proto nemají pravomoc milost přezkoumávat, anebo dokonce rušit. Nejvyšší správní soud v úterý zamítl kasační stížnost muže z Prahy, který prostřednictvím správní žaloby zpochybnil milost udělenou prezidentem Milošem Zemanem šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, odsouzenému za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. 

V rozhodnutí senátu s předsedou Zdeňkem Kühnem se správní soud zabýval otázkou, zda je prezident při udělování milosti správním orgánem, a zda je tím pádem milost přezkoumatelná ve správním soudnictví. Dospěl k názoru, že nikoliv. Poukázal na to, že pravomoc k udělení milosti svěřuje prezidentovi ústava. Žádný jiný zákon ji neomezuje ani nereguluje.

"Prezident není vázán žádnými podmínkami, při jejichž splnění lze milost udělit, jeho úvaha je v tomto směru právně neomezená. Ani ten, komu má být milost udělena, nemusí splňovat žádné předpoklady," stojí v rozsudku.

Podle dokumentu prezident republiky při udílení milostí vystupuje jako ústavní orgán. Udělená milost je pak ústavním aktem a správní soudy nemají pravomoc takové akty přezkoumávat.

Nejvyšší správní soud poukázal také na starší usnesení Ústavního soudu, který v roce 2013 odmítl návrh na zrušení amnestie prezidenta Václava Klause. Uvedl tehdy, že jak hromadné amnestie, tak individuální milosti nepodléhají soudnímu přezkumu a nabízí se pouze politická odpovědnost prezidenta. Teoretickou výjimkou jsou "situace mimořádně extrémní".