Praha – Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se členem etické komise, která rozhoduje o ocenění protikomunistických bojovníků, nestane. Premiér Bohuslav Sobotka totiž odmítl návrh na jeho jmenování, s nímž přišel minulý týden prezident Miloš Zeman. Předseda vlády poukázal na to, že Srp na přelomu 70. a 80. let spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. 

Související

Zeman jmenoval Karla Srpa členem etické komise pro třetí odboj

"Jsem si vědom toho, že pan Karel Srp udělal hodně dobrých věcí pro nezávislou kulturu, bohužel ale udělal také hodně špatných věcí a dlouhodobě a intenzivně donášel StB. Proto nesplňuje zákonné předpoklady pro to, aby byl členem etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Návrhu kontrasignovat jeho členství nemohu vyhovět," uvedl Sobotka.

Poukázal na zákon, podle nějž smí v komisi zasedat jen "spolehlivé" osoby. "Z veřejně dostupných zdrojů přitom vyplývá, že pan Karel Srp v letech 1979–1982 poskytoval informace Státní bezpečnosti a na desítkách schůzek předával StB řadu zpráv," napsal mluvčí vlády Martin Ayrer.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru napsal, že Srp v době totality projevoval odvahu. "Srp jednoznačně prokázal odvahu v době, kdy nebyla levná. B. Sobotka odvahu neprojevuje, jde za hlasem mediálního mainstreamu," napsal mluvčí. Sobotku pak v dalším vzkazu označil slovem "chucpe", které v hebrejštině označuje drzost.

Na dotaz Aktuálně.cz, proč Zeman navrhl Srpa, o jehož spolupráci s StB je řada bývalých disidentů i historiků přesvědčena, reagoval Ovčáček: "Seznamte se s rozsudkem soudu, žijeme v právním státě."

Ovčáček poté zveřejnil na Facebooku Zemanovo prohlášení, v němž prezident označil Sobotkovo rozhodnutí za ubohé. Připomněl v něm věznění Srpa komunistickým režimem, jeho práci v Jazzové sekci, která byla později zakázána, jeho účast na snídani disidentů s tehdejším francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem a soudní rozhodnutí, které vedení Srpa v seznamech spolupracovníků StB označil za neoprávněné. "Z uvedených důvodů považuje prezident republiky odmítnutí kontrasignace předsedou vlády za ubohé," je napsáno v prohlášení.

Srp vědomou spolupráci s StB odmítá a za pravdu mu dal v roce 2000 i Městský soud v Praze. Podle pravomocného rozsudku je Srp na jejím seznamu neoprávněně, a to kvůli pochybnostem o pravosti jeho podpisu na dokumentu o spolupráci. 

Na dotaz Aktuálně.cz Srp nereagoval. ČTK ale napsal, že souhlasí s hradním mluvčím: "Je smutné, že pan Sobotka vychází z podkladů, které neexistují. Protože z těch obvinění, o kterých mluví Ústav pro studium totalitních režimů, já jsem ani jedno za 20 let neviděl, ani jedno mi nebylo předloženo," řekl.

Krycí jméno Hudebník

O tom, že na ně Karel Srp donášel, jsou ale přesvědčeni třeba písničkáři Vladimír Merta nebo Jaroslav Hutka. Ten kauzu komentoval na svém Facebooku: "No to je výborné, mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. StB o mně neměla moc informací, on jim je pečlivě doplnil. Jemu jsem věříval a všechno řekl, po převratě jsem se to pak dočetl ve spise," napsal Hutka. A svá tvrzení dokládá protokolem z archivu StB, jehož autorem je konfident s krycím jménem Hudebník.

Podle Hutky i řady dalších se pod ním skrývá právě Karel Srp, který tehdy působil v Jazzové sekci. StB s ním ukončila spolupráci v roce 1982 a poté byl v rámci procesu se členy Jazzové sekce odsouzen k 16 měsícům vězení.

Srpovo jmenování odmítla i komise

Na tom, že Srp nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti, se v úterý shodli i členové komise. Novinářům to podle ČTK řekl předseda komise Jiří Kaucký s tím, že komise své usnesení sdělila premiéru Sobotkovi (ČSSD). Podobně ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) poukázal na to, že členem komise by neměl být člověk, o jehož bezúhonné minulosti panují pochybnosti.

Komise se podle textu usnesení shodla na tom, že Srp "jednal v době nesvobody tak, že existuje důvod pochybovat o řádném výkonu funkce člena etické komise, a tedy nesplňuje podmínku spolehlivosti". Komise také uvedla, že pokud má nadále plnit své úkoly, k nimž patří přezkum žádostí o udělení osvědčení účastníkům protikomunistického odboje a odporu proti němu, je nezbytnou podmínkou důvěryhodnost její i jejích členů.

Miroslav Vodrážka z Centra pro studium totalitních režimů ale upozorňuje, že Srpovu vědomou spolupráci prokazují dokumenty, ke kterým se badatelé mohli dostat až v roce 2007, kdy začal platit zákon o Archivu bezpečnostních složek. "Teprve postupné obeznámení s historickými prameny a studium dokumentů z archivů bývalé komunistické tajné policie umožňuje dokumentovat rozsah spolupráce Karla Srpa v letech 1976 až 1983," napsal Vodrážka v otevřeném dopise premiéru Bohuslavu Sobotkovi.

Na Srpa podle něj ve zprávách ukazují i zmínky o Jazzové sekci. "Charakteristickým rysem mnohých zpráv je signifikantní zdůrazňování takzvané negativní činnosti jmenovaných osob, s tím, že ohrozily nejen kulturní možnosti Jazzové sekce, ale i její existenci. Právě tento explicitní důraz a snaha ochránit Jazzovou sekci prozrazují nejen identitu autora zpráv, ale i jeho pravděpodobnou motivaci," dodává Vodrážka.

Premiérovo rozhodnutí nejmenovat Karla Srpa do etické komise přivítal i šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. "Je to prima pocit, když opoziční politik může zatleskat předsedovi vlády," napsal Kalousek na svůj Twitter.