Nechceme Ferigate, říkají poslankyně. Volají ale po přísnější definici znásilnění

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
8. 6. 2021 20:19
Středeční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny může být prvním výrazným krokem k větší pomoci obětem sexuálního násilí. Není ale vyloučeno, že se schůze promění v další ostrou politickou hádku bez konkrétního výsledku. Poslanci mají podle informací Aktuálně.cz debatovat nad nezávazným usnesením, ale také o přílepku, který by změnil definici znásilnění.
Případ Dominika Feriho uspíšil debatu poslanců o tom, jak pomoci obětem sexuálního násilí.
Případ Dominika Feriho uspíšil debatu poslanců o tom, jak pomoci obětem sexuálního násilí. | Foto: ČTK

Dnes už bývalý poslanec TOP 09 Dominik Feri bude sice při středeční mimořádné schůzi sněmovny chybět, jeho jméno ale nejspíš několikrát zazní. Právě zprávy o tom, že se údajně dopouštěl sexuálního násilí na ženách, byly kromě jiného motivem toho, že poslankyně hnutí ANO Barbora Kořanová začala sbírat podpisy pro svolání mimořádné schůze o sexuálním násilí. Ta se odehraje ve středu 9. června od 12 do 15 hodin.

Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k problematice sexuálního násilí
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k problematice sexuálního násilí | Foto: Aktuálně.cz

"Vůbec nebudu lhát, nápad se schůzí vznikl po aféře Dominika Feriho. A to jak kvůli této kauze, tak kvůli reakcím jeho stranických kolegů a mlčení opozice k celé věci. Bagatelizace případu je nepřípustná," říká Kořanová, která zároveň ujišťuje, že si prý nepřeje, aby se středeční zasedání změnilo v hádku mezi vládními a opozičními poslanci.

"Věřte mi, že nechci, aby se celá středeční schůze točila kolem tohoto tématu. Ctím presumpci neviny, nechci žádnou Ferigate," prohlašuje poslankyně v narážce na aféru Watergate, která v 70. letech minulého století hýbala politickou scénou v USA. 

Kořanová patří společně s poslankyní ČSSD Kateřinou Valachovou ke skupince, která se tématu sexuálního násilí věnuje. Obě tvrdí, že nejdůležitější ze všeho je, aby sněmovna našla způsob, jak obětem takového násilí pomoci a také jak proti němu účinněji bojovat.

"Nechceme ale, aby tato schůze skončila ve ztracenu jen nějakým obecnějším prohlášením. Proto navrhneme usnesení o několika bodech, u některých budeme popisovat, s jakými návrhy by mělo přijít například ministerstvo spravedlnosti," avizuje Valachová.

Ta už po publikování Feriho případu předminulý týden připravila prohlášení. V něm mimo jiné kolem sedmdesáti zákonodárců podepsalo, že vyjadřují podporu všem obětem sexuálního obtěžování a násilí nebo že pokládají za nebezpečné zlehčování závažnosti sexualizovaného násilí.

Proč soudy často ukládají jen podmíněné tresty?

Středeční usnesení sněmovny by podle nich mělo jít podstatně dál než zmiňované prohlášení. Byť také v něm se budou některé body týkat podpory obětí nebo kritiky zlehčování sexuálního násilí. Pokud se má ale kolem sexuálního násilí něco měnit k lepšímu, bude podle poslankyň nezbytné, aby sněmovna odhlasovala konkrétní doporučení.

"Chceme, aby byla upravena definice znásilnění, protože dnes je někdo odsouzen za znásilnění jen v případě, že se dopouští aktivního násilí. Také budeme navrhovat, aby oběti znásilnění nemusely vypovídat opakovaně, což se dosud děje a obětem to přináší velké trauma," vyjmenovává Kateřina Valachová. 

V dalším bodě chce sněmovna požádat ministerstvo spravedlnosti o vyhodnocení toho, že za znásilnění soudy často ukládají jen podmíněné tresty. "Někteří poslanci míní, že by takové tresty neměly ani padat. Ale samozřejmě rozhodnutí je na soudech. Je však nutné se na toto podívat, protože soudy dávají podmíněné tresty skutečně často, a to i tehdy, kdy pachatel použije násilí a není pochyb, že došlo ke znásilnění," podotýká Valachová.

Zároveň přiznává, že riziko středeční debaty spočívá v tom, aby se nezvrhla jen v politickou přestřelku. "Samozřejmě že u tohoto pracují i emoce některých poslanců, ale nechci, aby vše skončilo jen nějakým 'tlacháním'. Dohodli jsme se s některými poslanci a organizacemi, které pomáhají obětem sexuálního násilí, že nechceme 'Ferigate' ani 'Czech MeToo'. Chceme využít debatu k tomu, abychom zásadním způsobem pomohli obětem tohoto násilí a zároveň posílili prevenci. Cílem je usnesení, ve kterém budou konkrétní úkoly, které povedou ke změně zákonů," ujišťuje Valachová.

Usnesení poslanců by mělo nejvíce směřovat k ministerstvu spravedlnosti, Kořanová i Valachová tvrdí, že ministerstvo by mohlo některé návrhy předložit v horizontu dní či týdnů.

"Ve spolupráci s Helenou Válkovou a dalšími kolegy navrhnu úpravu legislativního znění trestného činu znásilnění a s ním souvisejících paragrafů. Uděláme to formou pozměňovacího návrhu k jednomu zákonu, který by měl být na programu příští týden, což by bylo skvělé," říká Kořanová, která chce začít co nejdříve shánět pro návrh podporu.

Zmiňovaným zákonem je novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Jak to s tímto návrhem dopadne, se teprve uvidí. Mnozí poslanci totiž nemají rádi tzv. přílepky, tedy schvalování pozměňovacích návrhů, které přímo nesouvisí s projednávaným zákonem.

Návrh nové definice znásilnění

Dosavadní definice znásilnění podle kritiků nahrává násilníkům, protože pokud oběť neklade výslovně fyzický odpor, bývají tresty mnohdy nízké. Poslanci hnutí ANO Barbora Kořanová, Taťána Malá a Patrik Nacher se v úterý dohodli na formulaci, kterou navrhnout na středeční mimořádné schůzi sněmovny, zní takto:

  • "Kdo za použití násilí nebo pohrůžky násilí anebo jiné těžké újmy vykoná s jinou osobou pohlavní styk proti její vůli, nebo kdo s jinou osobou vykoná pohlavní styk využívaje toho, že není schopna projevit svou vůli nebo není schopna projevit nebo klást odpor proti takovému jednání z důvodu, že se nachází ve stavu bezbrannosti, z důvodu obavy o svůj život nebo zdraví, anebo z důvodu závislosti na něm nebo v důsledku jeho postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu…"
  • "Kdo jinou osobu násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy přiměje proti její vůli k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo kdo k takovému chování přiměje jinou osobu využívaje toho, že není schopna projevit svou vůli nebo není schopna projevit nebo klást odpor proti takovému jednání z důvodu, že se nachází ve stavu bezbrannosti, nebo z důvodu obavy o svůj život nebo zdraví, anebo z důvodu závislosti na něm nebo v důsledku jeho postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu…"

Zpřísnění trestů není nutné, říká Benešová

Pokud jde o zvýšení trestů za znásilnění, něco takového ve hře není, byť i o tom budou poslanci mluvit. Už dříve ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že nelze nezávislým soudům diktovat, jaké tresty mají ukládat. "U násilných trestných činů se sexuálním podtextem jsou trestní sazby dostatečně vysoké, aby soudy individuálně mohly vyhodnotit závažnost takového závadného jednání a využít případně i horní hranici trestní sazby," řekla Benešová.

Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka k tomu v úterý dodal, že v tomto duchu vystoupí Benešová ve středu na schůzi sněmovny. "Obecně doplňuji, že ministerstvo nyní nevidí důvod, aby došlo ke zvýšení trestních sazeb za sexuální násilné trestné činy, a že trestní sazby lze považovat za dostatečné. Spíše je třeba se zaměřit na důvody, proč v praxi nejsou tyto sazby v plné míře využívány," uvedl.

Advokátka Lucie Hrdá, která se věnuje problematice sexuálního násilí, dlouhodobě upozorňuje na podle ní nízké tresty. Uvádí, že za poslední čtyři roky bylo za znásilnění v Česku odsouzeno přes 350 pachatelů a více než polovina z nich dostala podmínku. 

Hrdá proto spolupracuje se skupinkou poslanců a volá po změnách. "Úpravy jsou potřeba, ale podporuji, aby vznikl kvalitně připravený návrh, který bude dobře prodiskutovaný. Kvalita přípravy je pro mě nejdůležitější," sdělila Aktuálně.cz s tím, že pracuje s organizacemi, jako jsou Ženy v právu, Konsent či Amnesty International.

Zástupci Amnesty International oznámili, že ve středu ráno budou poslancům rozdávat karafiáty jako symbol obětí sexuálního násilí. Zároveň věří, že návrh na úpravu definice znásilnění, jak o něm mluví Kořanová, dopadne na úrodnou půdu.

"Věříme, že středeční jednání bude prvním krůčkem na cestě k rozšíření definice znásilnění. Doufáme, že sněmovna také odhlasuje usnesení, v němž vyjádří svou vůli se novou definicí znásilnění zabývat a uloží vládě, aby se aktivně začala podílet na návrhu zákona, který by tuto změnu uzákonil," sdělila Irena Hůlová z této neziskové organizace.

Ani když vejdu do pokoje nahá, nedává to muži právo vrhnout se na mě, říká Hrdá

Když vidím, co se strhlo po anonymních výpovědích těch žen, tak se nedivím, že v anonymitě zůstávají, říká k případu Dominika Feriho advokátka. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 4 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy