Káthmándú/Ostrava - Chtěl završit svou horolezeckou kariéru výstupem na nejvyšší horu světa a vrátit se odtud ve zdraví domů. Nevyšlo ani jedno.
Sedmačtyřicetiletý člen karvinského horolezeckého oddílu Věslav Chrząszcz podlehl ve výšce 7027 metrů ve spánku zdravotním potížím.
Chrząszcz je již druhým českým horolezcem, který v Himálaji letos přišel o život. Na konci dubna zmizel při sestupu z desáté nejvyšší hory světa Annapurny vyčerpaný Martin Minařík.
"Samozřejmě, že když vyrážíte na expedici, počítáte s tím, že se může něco takového stát. Člověk si prostě musí dávat bacha, soustředit se a nic nepodcenit," říká ostravský horolezec a skialpinista Josef Lukáš, který předloni jako první na světě sjel na lyžích K2.
Chrząszcz se na Mount Everest vydal s kolegou Milanem Pěgřímkem. Podle Lukáše to byl zkušený horolezec v optimálním věku. Měl za sebou výstup na Shisha Pangmu (8043 m) či Mt. McKinley (6200 m).
Ráno už se nevzbudil
Konkrétní příčinu smrti českého horolezce zatím úřady nepotvrdily. Nejčastější příčinou náhlého úmrtí ve vysokohorských podmínkách bývá takzvaná akutní horská nemoc.
"Nad 5300 metrů hovoříme o výškách extrémních, kterým se lidský organismus nemůže přizpůsobit a krátkodobý pobyt v těchto výškách je umožněn jen maximálním dechovým úsilím," vysvětluje prezident Společnosti horské medicíny Ivan Rotman.
Následkem nemoci se horolezci může během několika málo hodin nahromadit tělesná tekutina v plicích nebo mozku.
"K výškovému otoku plic nebo mozku může dojít během několika málo hodin, a jestliže nejsou provedena náležitá opatření - především transport či sestup do nižší výšky, podání kyslíku, uložení do přetlakového vaku, podání léků - je přežití málo pravděpodobné," dodal Rotman.
"Nejdůležitějším preventivním opatřením je dodržet pravidla aklimatizace a při prvním příznacích akutní horské nemoci okamžitě výstup přerušit a sestoupit do výšky, ve které se člověk ještě cítil dobře."
Tato pravidla Chrząszcz s Pěgřímkem dodrželi. Když se horolezci udělalo špatně, sestoupili oba do níže položeného tábora. Chrząszcz se už ale ráno neprobudil.
Amatérští horolezci chtěli horu zdolat bez použití kyslíku. "Na to, co se stalo, to může a nemusí mít vliv. S kyslíkem je to bezpečnější, ale finančně náročnější. A není to takový sportovní výkon. Je to prostě věcí přístupu," hájí je předseda horolezeckého oddílu TJ Baník Karviná Josef Weisser.
Podle Josefa Lukáše je navíc zdraví v extrémních podmínkách nevyzpytatelné. Ve vysokých výškách se někdy projeví i zdravotní potíže, o kterých horolezec předtím netušil - třeba srdeční vady.
Na vrchol míří další dvě expedice
O výstup na Mount Everest v tuto dobu usilují ještě další dvě expedice z České republiky. Čtveřice z Nového Jičína je známá tím, že s ní vyrazil policista Marek Novotný. Pokud se mu podaří vrcholu dosáhnout, bude prvním českým policistou na nejvyšší hoře světa.
Pod vrcholem je také horolezec Libor Uher s kolegou Petrem Maškem. Zbývající tři členové Uhrovy expedice museli předčasně odjet do Česka. Expediční lékař Ján Behúň to plánoval. Radima Slívu a Petra Valchaře zaskočily zdravotní problémy.
Slíva dostal zánět do paže, Valchař měl potíže s aklimatizací. "Je to smůla, když se to člověku nepodaří dotáhnout do konce, protože do toho investujete tolik času, příprav, peněz energie," říká Slíva.
Také Chrząszcz s Pěgřímkem měli svůj výstup promyšlený do posledního detailu. Expedici sponzorovanou jejich zaměstnavatelem - OKD - začali recesisticky v podzemí Dolu Paskov. Z hloubky 850 metrů odtud vylezli po 142 žebřících.
Vtipkovali, že tak absolvují nejvyšší převýšení při výstupu na Everest v historii - přes deset tisíc metrů. Chrząszczovi se to již nepodaří. Zda se o to pokusí alespoň Pěgřímek sám, zatím není jisté.
