Ještě v době, kdy byl Rastislav Maďar vedoucím vládního týmu pro rozvolňování, vysvětloval, kdy by se mohla situace ohledně koronaviru v Česku vymykat kontrole. "Nakažení lidé zatím končí velmi rychle v izolaci. Nepřibývají pacienti v nemocnicích, což by nastalo, kdybychom trasování zanedbali," říkal v červenci Maďar, který se rozhodl později ze svého místa odejít.
Jenže právě to, o čem tehdy Maďar mluvil jako o hrozbě, je nyní skutečností. Počty pacientů s koronavirem v nemocnicích rychle narůstají a stát nestíhá další nakažené trasovat - a to zejména v Praze, kde je situace nejhorší. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se za této situace obrátil v pondělí na hygienické stanice v regionech a tvrdí, že jejich lidé Praze vypomohou. Jestli to pomůže situaci zlepšit a jaké další změny bude muset stát učinit, se uvidí v příštích dnech.
"Protože největší zátěž je nyní na hygienické stanici Praha, oslovili jsme ředitele ostatních hygienických stanic, aby v případě volných kapacit vyčlenili pracovníky, kteří hygieně pomůžou s obvoláváním kontaktů," oznámil ministr Vojtěch s tím, že hygienici si mohou pomáhat na dálku.
Že hygienici v metropoli situaci skutečně nezvládají, připustila v pátek ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová. "Trasovat se nám daří velmi obtížně, pomáhá nám už kdekdo. Pomáhají nám jak naši pražští medici, tak vojenští medici, protože těch případů je strašně moc," uvedla Jágrová, která zároveň žádala občany o shovívavost. "Na jednoho trasovaného máte dvacet třicet kontaktů, takže to už jsou desítky tisíc lidí, s kterými jsme nějak komunikovali."
"Každý, kdo má pozitivní výsledek, by měl určitě zůstat v izolaci, měl by si připravit seznam osob, s kterými byl za poslední dva tři dny v kontaktu, než mu začaly obtíže. A pokud má zdravotní problémy, měl by se 'na dálku' obrátit na svého praktického lékaře a vydržet na naše zavolání," nabádala Jágrová. "Velmi se omlouváme, hrozně nás to mrzí, ale nejsme schopni to v dané situaci zvládat," přiznala šéfka pražské hygieny.
Odborníci v tomto ohledu státu vyčítají, že se na očekávaný nárůst nakažených patřičně nepřipravil, když masivně nenavýšil počty lidí, kteří mohou trasovat kontakty pozitivně nakažených. "Měli jsme být připravení na navýšení kapacity. Myslím, že by to bylo i ekonomicky obhajitelné vzhledem k tomu, jaké ekonomické škody jarní karanténa způsobila," říká virolog Pavel Plevka.
K jistému nárůstu dojde v následujících dnech alespoň v Praze, když zdejším hygienikům pomůže s obvoláváním deset kolegů z krajských stanic. Pražští hygienici by tak díky tomu mohli kontaktovat denně o zhruba čtyřicet lidí více než dosud. Posílené ale mají být také hygienické stanice v regionech, a to o třicítku armádních mediků. Jestliže tedy nyní hygienici po celé zemi vytrasují denně kolem 400 lidí, v budoucnosti by to mohlo být přes 700 lidí.
"Epidemii pod kontrolou nemáme"
Ministr Vojtěch přitom už na konci července obsáhle vysvětloval, jak pečlivě se podle něj stát připravuje na možný nárůst nakažených, a sliboval, že napomůže tomu, aby hygienické stanice mohly vše zvládat. Ovšem s odstupem času se ukazuje, že hygienické stanice se pohybují na hranici, nebo spíš už za hranicí svých možností. Například mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzana Balašová už v pondělí odpoledne vzkázala, že Praze pomoci nemohou.
"Naše kapacita je vyčerpaná a sami máme jiné na výpomoc. Máme velké trauma z toho, že to nestíháme, jak bychom chtěli. Situace je opravdu tristní, naši zaměstnanci už mají vyčerpané všechny přesčasové hodiny, jedou sedm dní v týdnu, chodí z práce v osm hodin večer, ale bohužel světlo v tunelu není velké," sdělila.
Virolog Pavel Plevka navíc upozorňuje, že kvůli chybějícím datům není ani zřejmé, jak moc úspěšné trasování je. "My nevíme, jak dobře trasování funguje. A ani není jasné, jestli to vůbec někdo v Česku ví. Přitom by bylo dobré vědět, kolik procent potvrzených nových infekcí je z lidí, kteří jsou už v karanténě. Kdyby trasování fungovalo tak, že by všichni nově potvrzení byli v tu dobu už v karanténě, tak se virus podaří zastavit," vysvětluje Plevka. Hygienické stanice ani ministerstvo zdravotnictví ale žádný takový údaj nezveřejňují a podle virologa tak nelze posoudit, v jaké situaci Česko je.
"Kdyby ale všechno fungovalo skvěle, tak by nebyl důvod, aby počet identifikovaných nakažených narůstal. Zůstali bychom na hodnotách, které jsme měli po skončení rozsáhlých karanténních opatření. Vzhledem k tomu, že k nárůstu dochází, tak epidemii pod kontrolou nemáme," dodává Plevka.
"Rozvolnění bylo příliš překotné, ode zdi ke zdi"
A situace v Česku je skutečně den ode dne horší. Nejenže má nejvyšší počty na milion obyvatel ze všech zemí v regionu, ale dál narůstá také počet vážně nemocných. V nemocnicích je už přes 200 nakažených, z toho 50 má vážné problémy.
Stále se však podíl hospitalizovaných lidí s covidem-19 na celkovém podílu nakažených drží pod třemi procenty, což je podle hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala přijatelná míra. "I když počet nakažených poroste a poměr hospitalizovaných se nezmění, tak se kapacity nevyčerpají," vypočítává Smejkal.
Podle něj lze přitom očekávat, že Česko prolomí hranici tisíce pozitivních případů za měsíc. Za nynějším nárůstem podle Smejkala stojí mimo jiné i to, že vláda přes léto zrušila prakticky veškerá opatření. "V létě se žádná pravidla nedodržovala. Rozvolnění bylo příliš překotné, ode zdi ke zdi. Po rozsáhlých karanténních opatřeních jsme během měsíce všechno uvolnili," kritizuje Smejkal.
Podle něj by bylo namístě i během letních měsíců ponechat povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorech a nechat zavřené kluby po půlnoci. "Pořád to jsou ta nejmenší opatření, která udrží spoustu lidí v práci a kvůli kterým se nemusí rušit společenské akce. Lidé by si měli uvědomit, že to jsou opatření, která nás tolik nebolí. Stačila by jen tato opatření a byli bychom tam, kde je Německo," myslí si Smejkal.
Změny v trasování
Ministerstvo zdravotnictví za tohoto stavu řeší, co dál. Je možné, že zmírní opatření pro lidi, kteří sice byli v kontaktu s nakaženým člověkem, ale nemají příznaky onemocnění. Takoví lidé by nemuseli podstupovat ani testy na koronavirus. Podobně by už hygienici trasovali menší množství lidí, kteří přišli do kontaktu s nakaženým jedincem.
"Je spousta zemí, které takové trasování jako my už dávno nedělají. Trasují pouze osoby zdravotně stigmatizované, osoby starší 65 let nebo osoby z některých důležitých profesí. Uvidíme, jak se vyvine situace v České republice," říká pražská hygienička Jágrová.
Na rozdíl od minulosti zůstává při debatách ohledně opatření proti koronaviru poněkud v pozadí premiér Andrej Babiš. Ten v posledních dnech tvrdí, že opatření jsou věcí epidemiologů, byť v minulosti jejich rozhodování sám měnil. Když například ministr Vojtěch po poradě s epidemiology oznámil 17. srpna, že kromě jiného budou muset lidé nosit roušky v restauracích, školách, obchodech či některých službách, Babiš o pár dní později sdělil, že tato povinnost padá.
"Už to není jako za první vlny, kdy jsme udělali vše, co epidemiologové řekli. Při rozvolňování jsme si pak dovolili mít jiné názory, koukat na to víc z ekonomického pohledu. A tak je to i dneska," vysvětloval v deníku MF Dnes 22. srpna, proč změnil původní Vojtěchovo sdělení. Argumentoval přitom tím, že není možné zavádět tak přísná opatření.
"Naší prioritou je ochránit zdraví lidí, ale zároveň totálně nezničit společenský, kulturní i sportovní život. Musíme vnímat i realitu, že vir se mění a dnes je slabší, než byl na jaře. Takže opatření, která byla učiněna, jsou dostatečná a dobrá," sdělil v druhé polovině srpna.
Zároveň naznačoval, že při svém rozhodování bral ohled na ty, kteří nejsou až tak příznivci velkého zavádění roušek. "Já chci ochránit zdraví občanů, ale na druhé straně vnímám zpětnou vazbu od řady lidí, odborníků," uvedl a mimo jiné řekl, že se setkal se senátorem Janem Žaloudíkem (za ČSSD), který byl do loňského roku ředitelem Masarykova onkologického ústavu a v letech 2003 až 2010 děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Žaloudík je známý tím, že považuje opatření proti koronaviru za přehnaná. "Já jsem rouškofob," prohlásil například v DVTV a v televizi Nova označil případné plošné nařízení nošení roušek za nesmysl. "Je to stejné, jako když se budete při velkém úrazu na dálnici, kde se válejí polomrtví lidé na silnici, zabývat tím, jestli mají bradavici na předloktí, nebo ne," řekl na Nově.
Když Babiš minulý čtvrtek odpovídal na otázky, co míní dělat s vysokými nárůsty nakažených, stěžoval si, že média situaci dramatizují a Česko si vede ve srovnání se zahraničím dobře. "Já chápu, že média stále straší. Zkuste to brát tak, že máme dneska sedmou nejnižší úmrtnost v Evropě na milion obyvatel," podotkl a argumentoval tím, že čeká na závěry odborníků. "Uvidíme, o čem rozhodnou epidemiologové. Jde o to, abychom ochránili naše lidi, ale abychom se snažili vrátit do normálu," řekl.
Někteří odborníci ale varují, že situace se může velmi zhoršovat. "V příštím týdnu očekávejme, že počty nakažených některý den budou již okolo 1100, v dalším týdnu se budeme pohybovat kolem 1600 osob denně a budeme se blížit 2000 osob denně. Za čtrnáct dnů se dostaneme na počet kolem 400 hospitalizovaných," obává se molekulární biolog z Masarykovy univerzity v Brně Omar Šerý.
