Skvost české přírody, vzácný petrklíč, bojuje o přežití

Pavel Baroch
15. 7. 2012 16:30
Další díl letního seriálu Aktuálně.cz, v němž ekologické celebrity vybírají přírodní poklady
Foto: Josef Hlásek

Praha - Je příbuzná petrklíči, ale od prvosenky jarní se zároveň podstatně liší: ke svému životu potřebuje mrtvá ramena řek, tůně se stojatou vodou nebo velmi pomalu plynoucí vodu.

Žebratka bahenní.

Do letního seriálu Aktuálně.cz Přírodní skvosty Česka ji z pětice oslovených odborníků vybral František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.

"Skoro každoročně v červnu navštěvuji tůň a rybníček v Českém ráji, kde během pár dní dojde k malému zázraku. Z nevelkých, ale zdobných žebrovitých lístků plovoucích volně po hladině vyrostou stonky nesoucí bělostné květy. Někdy jsou jich stovky, někdy tisíce a pokrývají na dva týdny část tůně ukryté v olšině. Prostě zvláštní petrklíče," uvedl Pelc.

Míst, kde se tmavé tůně na krátkou dobu promění v kvetoucí zahrádku, ovšem výrazně ubylo. Kvůli znečištění toků a narušení jejich přirozeného prostředí zmizela žebratka z mnoha oblastí. Květina patří mezi ohrožené druhy Červeného seznamu a je chráněná zákonem.

Foto: Josef Hlásek

"Roste ještě v povodí velkých řek, například v Polabí, Pojizeří, Poohří a v moravských úvalech. Dále v rybničních oblastech, třeba na Třeboňsku, Dokesku i ve zmiňovaném Českém ráji," řekla Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny. 

Obrana před samoopylením

Přes zimu je květina jakoby ukrytá pod hladinou, na jaře se vynoří bezlisté lodyhy naplněné vzduchem. Z nich pak vyrůstají kvítky velké asi dva centimetry. Květy mají jednu zajímavost.

"Aby se zabránilo samoopylení, které není žádoucí z genetických důvodů, jsou pestíky buď kratší, nebo delší než tyčinky, a nejsou tedy ve vzájemném kontaktu," dodala Šůlová.

 

Právě se děje

Další zprávy