Praha - Ministerstvo školství plánuje zavést nový systém, podle kterého se mají rozdělovat peníze pro jednotlivé školy. Kritériem bude, nakolik se přiblíží ideálnímu počtu žáků. Zatím se počítá s 24 dětmi na třídu.
Reforma regionálního školství má platit od ledna 2013 a podle jejích tvůrců má školy zrovnoprávnit a zefektivnit jejich financování.
Měly by se tak smazat rozdíly panující mezi školami jak v rámci jednoho kraje, tak i mezi kraji samotnými. Výše podpory jednotlivých žáků se totiž mezi některými kraji liší až o 30 procent.
Náměstek ministra školství Ladislav Němec například upozornil na to, že zatímco ředitel školy se 192 žáky a deseti třídami má rozpočet 4,4 milionu, ředitel se stejným počtem žáků v osmi třídách má o téměř dvě stě tisíc korun méně.
O rozdělování peněz totiž rozhodují kraje nebo obce, které často připlácí na školu s málo žáky, protože ji chtějí zachovat. Nově by školy měly dostávat peníze na ideálně naplněnou třídu, například s 24 žáky. Pokud by měly dětí méně, dostávaly by i méně peněz.
Ministerstvo tak plánuje odstoupit od současného financování výhradně na "žáka" k systému takzvaných "oborových normativů", upravovaných podle odchylek od optimálního stavu.
Úředníci tak školám řeknou, jaký je optimální početní a organizační stav; ty se tomu přizpůsobí a dostanou oproti současnému stavu více peněz, nebo ne a budou penalizovány.
Pro ilustraci - škola, jejíž průměrná naplněnost bude o pět žáků na třídu nižší, než je dané optimum (zatím stanovené na 24 žáků), si může pohoršit až o deset procent, zatímco ta vzorná oproti tomu získá o tři až pět procent více.
Rušit školy nechceme, ale...
V praxi to může znamenat i to, že pokud se některé školy nepodaří "zoptimalizovat" a jejich zřizovatel, kterým jsou obvykle obce, nebude moci uvolnit dodatečné prostředky na vyrovnání ztráty, bude nutné některé školy sloučit či v krajním případě ukončit jejich činnost.
Podle Ladislava Němce však rušení škol, kterého se obávají některá města a obce, není cílem této reformy; tím má být snaha zefektivnit jejich síť. Součástí návrhu je například i podpora malotřídek.
Peníze získané těmito změnami - hovoří se například o 400 milionech v případě základních škol - nejsou podle náměstka Němce brány vyloženě jako ušetřené. Očekává se, že se pouze přesunou, a to zejména na podporu inkluzivního vzdělávání, začleňujícího děti se speciálními potřebami do běžného vzdělávacího procesu, či nákup lepších pomůcek.
Mnoho otázek, málo času
Rychlost, jakou má k této reformě probíhat odborná diskuse, trochu připomíná přípravy zákonů týkajících se vysokého školství. Návrh změn dostali všichni zúčastnění 28. listopadu, pátého prosince proběhlo společné jednání a zpětnou vazbu ministerstvo očekává do 12. ledna.
Tuto systémově a administrativně náročnou změnu potom chce ministerstvo zavést do konce příštího roku. "Odborná diskuse nemůže být nekonečná, musí být rychlá a věcná," řekl k tomu náměstek Němec.
Zbývá přitom ještě zodpovědět některé podstatné otázky - jaký je například zmiňovaný optimální počet žáků ve třídě nebo minimální úroveň financování nutná ke splnění Rámcových vzdělávacích programů.
