Praha - "Ve speciálním školství se pohybuji od roku 1973 a nikdy jsem takový typ inspekce nezažila," stěžuje si ředitelka speciální školy v Berouně Stanislava Dyršmídová. "Snižují tím úroveň naší práce. Pochybuji, že někdo z nich 20 let pracoval v oboru a má takové zkušenosti jako já."
Rozhořčení paní ředitelky vyvolala kontrola České školní inspekce, která na její škole - stejně jako na 33 dalších - odhalila závažné porušení zákona.
Inspektoři zjistili, že v těchto školách vzdělávají děti jako postižené, ačkoliv nemají diagnózu mentálního postižení. Zároveň na ně čerpají o 50% vyšší státní dotace.
V Berouně takto učí čtyři žáky.
Celkem inspekce zjistila nesprávné zařazení do zvláštní školy u 110 žáků. Nyní posílá do těchto škol další kontrolu, zda nezneužily dotace.
Ty se ovšem brání a označují postup inspekce za "dehonestující".
Bez diagnózy
Ačkoliv zvláštní školy byly zákonem zrušeny, podle zjištění inspektorů, dál v Česku přetrvává protiprávní systém "skrytých zvláštních škol."
Inspekce ve školách
- Inspekce zkontrolovala 171 bývalých zvláštních škol
- což je 43% všech bývalých zvš
- 34 z nich vzdělává zdravé žáky jako postižené
- nejvíc 21 jich bylo ve Středočeském kraji
- neprávem je v kontrolovaných zvš 110 žáků
- u dalších 173 jsou pochybnosti
- velkou část žáků zvš stále tvoří Romové
Školy se sice přejmenovaly na základní, ale často dál vzdělávají pouze žáky s postižením. Některé děti jsou navíc z běžného vzdělávacího proudu vyřazovány do těchto škol neprávem - bez diagnózy mentálního postižení.
V Berouně takto vzdělávají čtyři žáky, dva z nich přijala škola v osmém ročníku.
"Neměli sice mentála, ale měli doporučení poradny, tak snad není důvod, proč je nepřijmout," říká na jejich adresu ředitelka školy. "Rodiče si to přáli, v normální škole byli neúspěšní, neurotizovaní, tady se jim ulevilo."
U třech dětí neměla škola také doporučení lékaře, které je ze zákona pro přeřazení do speciálního vzdělávacího programu povinné.
V rozhovoru ředitelka Dyršmídová nepřímo uvádí, že v některých případech ji lékaři dali doporučení pro přesun do její školy až poté, co na ně vyvinula nátlak.
"Řada doktorů nám odmítá doporučení dávat," vysvětluje ředitelka, proč chybí i u zmíněných žáků. "Když už nám ho napsali, tak to bylo stejně jen formální, protože jsem na ně hodně tlačila, aby nám ho vydali."
Mimo mísu
Přestože ředitelka berounské školy připouští, že minimálně čtyři děti byly do její školy zařazeny v rozporu se zákonem, odpovědnost odmítá a její hněv směřuje na inspekci.
"Je to hon na čarodějnice, na nás ředitele škol, ale my to uneseme," říká vzdorovitě. "Jen děti to neunesou, podtrhávají jim židli. Sice nemají mentální postižení, ale nejsou schopny se vzdělávat v běžné škole, kde je 30 dětí ve třídě."
Berounská ředitelka zároveň zastává názor, že nelze děti s postižením integrovat za každou cenu. "Jsem proti tomu, abychom to dělali jen proto, že to EU nařizuje," říká.
Následné otázky na to, zda děti vyřazením z běžné školy neztrácí stejné šance na vzdělání, paní ředitelku rozčílily natolik, že rozhovor nečekaně ukončila.
"Je vidět, že problematice vůbec nerozumíte, když můžete takovou otázku položit. Jste mimo mísu, už nemám čas, nashledanou," s těmito slovy zavěsila telefon.
V dobré víře
Bývalé zvláštní školy, u kterých inspekce zjistila závažná pochybení, nachází ovšem zastání i ve vedení kraje.
Tedy alespoň ve Středočeském kraji, kde kontrola odhalila neoprávněné zařazení do speciálních škol v nejvíce - 21 zařízeních -mají plnou podporu.
"Nezastávám se inspekce. Ten systému, který tu funguje, je nastaven dobře a teď by se měl ničit jen kvůli pár případům?" diví se radní kraje Milan Němec (ČSSD). "Když to řeknu slušně, inspekce svou kontrolou dehonestovala práci ředitelů a pedagogů těch škol."
Radní Němec nepovažuje, na rozdíl od inspektorů, odhalená porušení zákona za závažná.
"Může se sice objevit pár případů, kdy je dítě zařazeno nesprávně," připouští. "Ale vždy je to v dobré víře. Pedagogové se snaží dát je do prostředí, kde zažijí pocit úspěchu."
Šance do budoucna
Inspekce však na svých závěrech trvá.
Kromě toho, že školy porušily zákon, děti neprávem zařazené do bývalých zvláštních škol přišly podle odborníků o stejné šance jako jejich vrstevníci v běžných školách.
"Tím, že oněch 110 dětí bylo zařazeno do programu pro děti s postižením, jim byly omezeny jejich šance do budoucna. A to není fér," říká náměstek ředitelky ČŠI Libor Vacek. "Pokud by zůstaly v běžném proudu, měly by šanci na normální existenci."
Zároveň však upozorňuje, že inspekce nekritizuje práci speciálních pedagogů.
"Systém speciálního školství je kvalitní," říká Vacek. "Problém je ale v tom, jaké děti a na základě jakých diagnóz se do něj dostávají."
Ministerstvo školství proto nyní pracuje na změně a standardizaci metod diagnostiky.
