"Dělo se to od roku 1994, kdy na jihovýchodě USA nalézali mrtvé orly. Když je pitvali, zjistilo se, že mají poškozený mozek. Existovaly hypotézy, že by to mohlo být ze sinic, ale nikdy se to nepotvrdilo," popisuje pátrání po zabijákovi orlů hydrobiolog Jan Mareš z Biologického centra Akademie věd, který byl součástí týmu, jenž příčinu úhynů zjistil.
Otravu orlům způsobují sinice, které žijí ve vodních nádržích. Úhyny však mají ještě druhého viníka, rostlinu přeslenici vodní. Ta je v Americe invazním druhem, dostala se tam v průběhu dvacátého století z Asie. Nyní se šíří ve sladkovodních nádržích. Právě na ní se daří růst sinicím, které jsou sice druhem původním, ale tímto způsobem se přemnožují a dostávají se do potravního řetězce.
Rostlinu sežere například kachna, kterou pak uloví dravec a otráví se. Zda je sinice jedovatá i pro lidi, vědci zatím nevědí. "Mohla by být. Málokdy se ale dostane do styku s člověkem, protože lidé přeslenice nejedí," odhaduje Mareš.
Právě v této smrtící sinici nyní mezinárodní tým vědců, jehož členem byl i Jan Mareš, potvrdil nové toxiny a zjistil také, jak v sinicích vznikají. Tyto jedy ale mohou být lidem prospěšné. Jde o takzvané dolastatiny, látky schopné zastavit buněčné dělení. Mohou být nápomocné při léčbě leukémie, tedy nemoci, která se vyznačuje nadměrným množením bílých krvinek. Objev vědci publikovali v prestižním časopise PNAS.
Umělé dolastatiny se už v medicíně při léčbě leukémie používají. Uvolňují se v rakovinotvorných buňkách a zamezují tam buněčnému dělení.
Sinice se zřejmě brání otravě
Proč si sinice v sobě jedy vytvářejí, ale vědci zatím přesně nevědí. V případě otrav orlů ve Spojených státech mohlo jít podle Mareše o obranu sinic před bromem, kterým jsou vodní nádrže znečištěné. "Snaží se ho pomocí této látky zbavit, aby sama neumřela. Nemyslím si, že by se sinice bránila proti zvířatům, aby ji nejedla. Nechce být toxická, spíš jde o souhru okolností," říká hydrobiolog.
K otravám orlů tak vedou dva předpoklady. Prvním je invazní druh rostliny, na kterých sinice roste. Druhým pak je pravděpodobně znečištění vody v amerických nádržích bromem, před kterým se sinice chrání. Napovídá tomu i to, že každá molekula jedu obsahuje také pět atomů bromu.
"Ten velmi pravděpodobně pochází z lidské činnosti, například těžby či uhelných elektráren. Toxin, který jí pomáhá se bromu zbavovat, se mohl vyvinout docela nedávno," vysvětluje Mareš.
Sloučeninu, kterou nyní vědci v sinicích objevili, už dříve nalezli v mořských plžích zejích ušatých, lidově nazývaných mořský zajíc. I do nich se ale sinice dostaly pravděpodobně skrz potravu.
Vědci též varují, že sinice, která obsahuje dvě jedovaté látky, může mít dopady na volně žijící zvířata. I dolastatiny, které léčí rakovinu, totiž podle laboratorních experimentů mají negativní vliv na rozmnožování bezobratlých živočichů.
