Zeman: Senát je zbytečný, voliče nezajímá. Je to demokratická pojistka, brání horní komoru Sobotka

Martin Ťopek ČTK Martin Ťopek, ČTK
18. 10. 2016 18:10
Poté, co hnutí ANO neuspělo v senátních volbách a jeho šéf Andrej Babiš se nechal slyšet, že Senát vlastně nepotřebujeme, vystoupil s podobným názorem i prezident Miloš Zeman. Pro Českou televizi uvedl, že si není jist, zda desetimilionová země horní komoru potřebuje. Proti tomu ale vystoupil premiér Bohuslav Sobotka a i předseda Senátu Milan Štěch.
Foto: Matej Slávik

Praha –  Prezident Miloš Zeman podpořil ministra financí Andreje Babiše, který navrhl zrušení Senátu hned poté, co jeho hnutí ANO neuspělo v druhém kole voleb do horní komory.

"Nejsem si jistý, zdali desetimilionová země horní komoru potřebuje," řekl Zeman v České televizi a poukázal na nízkou volební účast. "Spíše je lidem jedno, zda Senát existuje, či neexistuje, protože kdyby si Senátu více vážili, tak bude ta volební účast vyšší. Je mi to líto," řekl prezident. Volební účast ve druhém kole byla těsně nad 15 procenty.

Opět si tak notuje s Babišem. "Senát zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně, a navíc už ani nemá kompetence volit prezidenta. Třeba na Slovensku horní komoru nemají," prohlásil šéf ANO vzápětí po neúspěšných senátních volbách

Oporu Zeman s Babišem nacházejí u komunistů, ti existenci Senátu dlouhodobě kritizují. "Pořád je tu otázka, jak to zařídit," reagoval okamžitě na Twitteru komunista Jiří Dolejš.

Babiš sklidil kritiku za to, že chtěl rušit senát bezprostředně poté, co v něm jeho strana neuspěla. Například nově zvolený senátor za KDU-ČSL Jiří Čunek uvedl, že je nešťastné, když ten, kdo v politice prohraje, hned podá prohlášení, které vyjadřuje jeho zklamání. "Asi by bylo lépe, kdyby Andrej Babiš polkl a spolkl hořkou pilulku a ta slova si nechal až někdy na diskusi o příštím rozpočtu. V tuto chvíli si myslím, že to bylo ukřivděné," poznamenal. 

Podle místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslavy Jermanové však taková kritika není namístě, Babiš prý Senát považuje za zbytečný dlouhodobě. "Ten, kdo sleduje vývoj hnutí ANO, ví, že pan předseda tohle říká od samého počátku. Já o tom úplně přesvědčená nejsem," doplnila Jermanová a upozornila, že změna ústavy nezáleží jen na koalici, musely by se na ní shodnout strany napříč politickým spektrem," uvedla Jermanová. 

Senát je demokratická pojistka, oponují politici

Proti slovům prezidenta a ministra financí se ohradil premiér Bohuslav Sobotka."Vyřazování demokratických pojistek v klidných dobách se vymstí v časech horších. Takže Senát nerušit, i když by to bylo nesmírně populární," napsal na svůj twitterový účet. 

Podobně se vyjádřil i předseda Senátu Milan Štěch, podle kterého by prezident neměl napadat ústavní instituce. Horní komora má navíc podle něho smysl. "Prokázal to svou usilovnou a trpělivou prací na zlepšování zákonů. V 60 procentech poslanci uznali, že změny navržené Senátem jsou změny k lepšímu. Naprostá většina horních komor parlamentů evropských zemí při opravách zákonů zdaleka tak úspěšná není," sdělil. Prezident Zeman může mít podle něj výhrady k jednotlivým osobám, ale neměl by napadat ústavní instituce.

Slova prezidenta kritizoval i místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Podle něj je volební účast určitě problém. Nízká byla ale i účast v evropských volbách a poslance Evropské unie také nerušíme, poznamenal. "Jsem si jist, že podobnou větu by prezident neřekl, kdyby ve druhém kole uspěl pan Babiš, jeho zřejmý přítel," poznamenal Přemysl Sobotka.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Odplata za vyhoštění diplomatů: Rusko vypovědělo dva Němce

Rusko ve čtvrtek vypovědělo dva pracovníky německého velvyslanectví v zemi. Krok přišel krátce poté, co Berlín kvůli srpnové vraždě Gruzínce vyhostil dvojici ruských diplomatů. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí, které oběma německým diplomatům dalo týden na odjezd.

Německo vypovězení ruských diplomatů zdůvodnilo nedostatečnou spoluprací ruské strany na vyšetřování vraždy, u které německá prokuratura prověřuje podezření, že činem mohly stát ruské nebo čečenské služby či státní instituce. Kreml podíl na vraždě odmítá.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

V policii vznikne národní kriminální úřad a pracoviště centrální analytiky

K 1. dubnu příštího roku vzniknou v policii dva útvary - pracoviště centrální analytiky a národní kriminální úřad, oznámil policejní prezident Jan Švejdar. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se vznik nových zastřešujících útvarů nedotkne Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

před 1 hodinou

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
Další zprávy